Zdraví

09. 11. 2022, 07:23

Ebola v Ugandě zabijí už i v hlavním městě. Pomáhá jí v tom nedůvěra v úřady

Filip Brychta

Východoafrickou zemí se šíří dosud vzácný kmen, pro který není schválené očkování ani protilátková kúra. Lidé porušují izolaci a někteří nemocní vyhledávají místo lékařů léčitele. Dobrými zprávami je solidní sledovací systém, práce na nové vakcíně a taky relativně nízká nakažlivost.

První případy onemocnění ebolou hlásila Uganda v polovině září. K poslednímu říjnu jich už bylo 130 s více než dvěma tisíci rizikovými kontakty a 43 lidí nemoci podlehlo. Světová zdravotnická organizace (WHO) postupně zvyšuje stupně ohrožení. „Riziko je velmi vysoké na národní a regionální úrovni, ale globální nebezpečí je nízké,“ uvádí ve své poslední zprávě.

Virus podtypu Ebola-Súdán s více než 50procentní úmrtností se již dostal do hlavního města Kampala s milionem a půl obyvatel. Nakazilo se jím tam 17 lidí, z toho šest dětí. Varovné je, že chodily do tří různých škol. Jedno z nich viru už podlehlo. V zemi i u jejích sousedů panují z šíření obavy a kontroly pro cestující z Afriky zavedly i Spojené státy.

Lidé často hledají pomoc spíš u šamanů než u lékařů.

Úřady stále uklidňují, že je situace pod kontrolou. „Máme dobře vysledované všechny kontakty,“ poznamenává ředitel Afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí Ahmed Ogwell agentuře AP. Ve snaze zabránit většímu šíření nařídil prezident Yoweri Museveni uzavření dvou okresů v epicentru epidemie.

Zakázat čaroděje nemusí stačit

Na veřejnost se informace o ohnisku eboly dostala 20. září, kdy zdravotníci potvrdili nákazu u mladého muže. Příznaky jako je vysoká horečka, podlitiny a krvácení z tělesných otvorů jako jsou oči, uši či nos se u něj objevily již devět dní před tím a pomoc hledal na několika klinikách. Nakonec byl hospitalizován v nemocnici asi 150 kilometrů od hlavního města. O pět dní později zemřel.

Do Kampaly ebolu zanesl muž, který utekl z izolačního centra ve městě Mubende. Nejprve se vydal hledat pomoc k lidovému léčiteli, následně zamířil do metropole za příbuznými. Ti ho místo nahlášení ukryli a úřady se o něm dozvěděly až po jeho smrti.

Čtěte také: Což takhle píchnout si autismus? Jak se zrodila vakcína i odpor vůči ní

Z toho je patrná nedůvěra části ugandského obyvatelstva k vládním činitelům. Lidé často hledají pomoc spíš u šamanů než u lékařů. Museveni proto zakázal léčitelům, kteří místo léků používají magii, přijímat zákazníky. „Není to žádná magie. Ebola je nemoc. Komunity v postižených oblastech by měly vědět, že je tento virus smrtící a šíří se prostřednictvím kontaktů s postiženou osobou,“ dodává prezident.

Lidé z ohnisek nákaz se podle reportáží přímo z místa domnívají, že jsou očarováni. Jeden novinářům z Deutsche Welle pověděl, že jsou šamani levnější a přístupnější než lékaři. „Můžete zavolat vládě, aby poslala sanitku, a čekat hodiny. Potom přijedou a chtějí spoustu peněz. Tradičním léčitelům se dá zaplatit kozou nebo kuřetem,“ popisuje.

Vedle toho se ale ozývá i racionálnější kritika vládního postupu. Museveni je obviňován z podceňování závažnosti epidemie. Jeho přístup je v silném kontrastu s covidovým lockdownem, který byl v Ugandě jedním z nejdelších na světě. Podle mluvčího ministra zdravotnictví tentokrát „věda říká, že to není nutné.“ Někteří si to ale nemyslí. Generální tajemník Ugandské lékařské asociace Herbert Luswata dokonce označil přísnější bezpečností opatření za nutnost. „S dřívějším lockdownem bychom neměli nakažené,“ řekl. „Musíte použít armádu, když zvládáte tento druh epidemie.“

Prozatím bez vakcíny

[infobox id=”2″]

Znepokojivé je, že se Ugandou šíří kmen Ebola-Súdán, na který zatím není schválená vakcína. Naproti tomu například na častější zairskou variantu existuje. Vědci a zdravotníci proto naléhají, aby byly spuštěny klinické testy experimentálních očkovacích látek. Začíná tím další závod s časem, podobně jako u koronaviru. Rozšíření infekce může opět vést ke zhroucení zdravotního systému.

Zdravotnictví je v Ugandě velmi podfinancované. Vláda tvrdí, že na boj s virem vymezí v přepočtu 443 milionů korun, ale na začátku listopadu je o tom jen málo důkazů. Mezi mrtvými jsou i zdravotníci. Jejich živí kolegové se obávají o své zdraví, protože jim v menších městech často chybí potřebné hygienické pomůcky. Ugandská lékařská asociace požaduje pro pracovníky v první linii rizikové platy a stážisté z řad studentů hrozí stávkou.

Potřebný zlom by mohla přinést právě vakcína. Upřednostněna budou v testech dvě z šesti vyvinutých sér, protože se prozatím jeví jako nejpravděpodobněji účinná. Jedno pochází z washingtonského Sabin Vaccine Institute a druhé z Oxfordské univerzity.

Předchozí velké nákazy ebolou, zejména kmenem Zair, zabily v západní Africe v letech 2013 až 2016 11 000 lidí, ale také urychlily vývoj vakcín. Súdánská varianta byla vzácná, a proto výzkumníci nemohli léky dostatečně otestovat.

Včasné varování

Dobrou zprávou je, že se do praxe daří zavést mnohé nástroje osvědčené v minulých epidemiích, nejenom eboly. Příkladem mohou být mobilní laboratoře, které umí detekovat virus ve vzorku do šesti hodin. Uganda má také účinný sledovací systém, který pomáhá včas označit podezřelé případy.

Lidstvo čelí smrtonosným bakteriím celou dobu existence a nadále i čelit bude. Přijít nemusí jen z Číny.

Přes popsané hledání pomoci u léčitelů se mezi obyvateli od roku 2000, kdy země poprvé čelila epidemii tohoto viru, rozšířilo vědomí o nemocích a jejich účinné léčbě. Kampaně zdravotní výchovy o prevenci a příznacích šířily osvětu a mnoho lidí díky nim už ví, co dělat či nedělat. Nákladná lékařská péče a nedůvěra v systém tomuto úsilí ale nepomáhají.

„Také jsme se naučili, že je důležité bít na mezinárodní poplach co nejdříve,“ upozorňuje lékařský výzkumník Abdhalah Ziraba. Díky tomu WHO věděla o prvním případu už za několik hodin od jeho odhalení.

Unavený svět

Ebolu jsme mohli posledních několik let přehlížet, protože se dala lehce dostat pod kontrolu. Na konci letošního srpna se objevila například v Demokratické republice Kongo. Tam i jinde se šířil zejména kmen léčitelný vakcínami nebo monoklonálními protilátkami.

[infobox id=”3″]

Nákaza si tak nevysloužila titulní stránky světových novin jako v roce 2014. Tehdy se rozšířila po západní Africe a dostal se i do Spojených států nebo Evropy. Otázka „Co je to ebola?“ byla nejvyhledávanějším dotazem na Googlu. Od té doby zmizela z povědomí a covid následně vyčerpal kapacitu veřejnosti vnímat zprávy o virech a epidemiích.

Čtěte také: V Africe eskaluje konflikt mezi lidmi a slony. Pomoct má obchod s jejich kly

Lidstvo ale čelí smrtonosným bakteriím celou dobu existence a nadále i čelit bude. Přijít nemusí jen z Číny. Pro zabránění podobného scénáře je potřeba spolupráce a pomoci mezi státy. Ugandská ministryně zdravotnictví Jane Aceng opakovaně žádá ostatní země o finanční podporu, kterou by před epidemií chránily nejen Ugandu, ale i sebe. Panují totiž obavy, že to východoafrická země navzdory slovům svého autoritářského vůdce sama nezvládne.

Energii na zvládání eboly musí zdravotní systém navíc rozkládat mezi zvyšující se počty pacientů s malárií, tuberkulózou, AIDS i covidem.

Výzvy ministryně se ale setkávají spíše s mlčením. Může za to nejspíš i únava světových lídrů z pandemie koronaviru. Uganda zatím dle slov prezidenta i mnoha vědců situaci opravdu zvládá, ale Jane Aceng má pravdu v tom, že s nárůstem případů bude stále těžší požár uhasit. Čím rychleji ostatní země Ugandě pomohou, tím méně pravděpodobné bude, že se dočteme o případech v Evropě.

Témata: Zdraví, Afrika