• Podcasty
  • 8. září 2021

Kanzleramt #4 s Kateřinou Smejkalovou: Všechny křivdy východního Německa

Autoři
Jakub Eberle / Ondřej Zacha
Po více než čtvrtstoletí se v Německu začíná mluvit o dopadech nespravedlivé privatizace a pocitech křivdy obyvatel bývalé NDR. Jaké rozdíly přetrvávají mezi bývalým východním a západním Německem? O těchto a dalších tématech jsme si v novém díle podcastu Kanzleramt povídali s politoložkou Kateřinou Smejkalovou z pražské kanceláře nadace Friedrich Ebert Stiftung.

Ještě na jaře německé sociální demokraty analytici a novináři odepisovali. V prvním díle Kanzleramtu dokonce padlo, že kandidát SPD na kancléře, Olaf Scholz, je kandidátem jen do počtu. Málokdo tehdy čekal, že se na konci léta dostanou v předvolebních průzkumech do vedení. V první části epizody rozebíráme, co stojí za raketovým růstem SPD a zda můžeme po volbách očekávat velkou levicovou koalici se Zelenými a kontroverzní Levicí (Die Linke).

Rozdíly mezi bývalým západním a východním Německem nepochybně přetrvávají. Minimálně od roku 2014 a nástupu původně drážďanského protiimigračního hnutí Pegida jsou navíc ještě zvýrazněné pro oči nejen německé veřejnosti. Debatu o tom, proč to východní Němci sjednocením se západem „nevyhráli“ v Česku rozvířila minulý rok naše dnešní hostka Kateřina Smejkalová vydáním série esejů „Zro(a)zeni svobodou. Co chtějí české a východoněmecké děti postkomunismu“. I to rozebíráme v aktuálním díle.

Od nástupu Pegidy uplynulo ale už skoro sedm let a v Německu probíhá velmi podnětná debata o křivdách z privatizace majetku do rukou západu, rozsáhlého propouštění, likvidace elit a chybějícího hlasu východních Němců ve veřejné debatě. Jak se tyto křivdy a snaha o jejich řešení podepíše na výsledcích voleb? Lze čekat, že na východě budou dominovat antisystémové strany? A jak by mělo pokračovat vyrovnání se s traumatickým obdobím 90. let, kterým bychom se mohli inspirovat i v Česku?