Podcast

Nový kancléř, nové Německo? Vše, co potřebujete vědět o klíčových volbách letošního roku

Za pouhých šest dní se Němci dozvědí, kdo se stane vítězem prvních voleb po konci Angely Merkel. Pokud nechcete čekat, až sociální sítě zaplaví tsunami rychlých analýz a názorů, přehled o všem podstatném si můžete udělat už nyní. Voxpot přináší shrnutí podcastové série Kanzleramt, která od června mapuje nejen volební kampaň, ale také dlouhodobé tendence v německé politice a společnosti.

O výjimečnosti volebního roku 2021 nebylo pochyb od samého začátku. Angela Merkel předem oznámila, že po šestnácti letech nebude obhajovat křeslo kancléřky, což by se samo o sobě dalo považovat za politické zemětřesení. V průzkumech z úvodní fáze kampaně se navíc do čela vyšvihli Zelení, kteří zatím v celostátních volbách jen jednou těsně dosáhli na více než deset procent.

V prvním díle Kanzleramtu moderátor Jakube Eberle se zahraniční redaktorkou Aktuálně.cz Helenou Truhlou představují nejen volební lídry, ale také hlubší procesy uvnitř jednotlivých stran. Dojde tak řeč na rozdíly mezi zelenou základnou a vedením toužícím po volebním úspěchu, dále na důvody mírného obratu doleva u sociální demokracie, ale i na aspekty nového světa, které nemůže ignorovat ani konzervativní CDU/CSU.

Covid a „Merkel 2.0“

Raketový vzestup Zelených rychle nabral opačný směr, po němž se ve vedení znovu octli vládnoucí křesťanští demokraté. Jakou roli hraje u voličů covid, jenž hýbal politikou poslední rok a půl?

Zejména ve srovnání s Českem se může zdát, že u západních sousedů zvládli pandemii v duchu stereotypu o německé preciznosti. Hostka druhého dílu Kanzleramtu, Zuzana Lizcová z FSV UK, ale tento narativ nabourává hned ze dvou stran.

Zmatek v opatřeních i očkování probíhal v Německu taktéž, přičemž speciální roli v něm sehrál systém spolkových zemí. Ani samotný obraz homogenní masy milující pořádek přitom už pár desítek let neodpovídá německé realitě.

(Ne)přehlédnutelná zahraniční politika

Výsledky německých voleb netrpělivě očekává také mezinárodní společenství. Největší evropská ekonomika ovlivňovala události během krize eurozóny, při konfliktech na Ukrajině či v Libyi nebo migrační vlně započaté v roce 2015. Vladimír Handl z Katedry německých a rakouských studií FSV UK hodnotí, jak si v těchto zásadních momentech počínala Angela Merkel.

Kromě toho ve třetím díle také rozebírá, jaké můžeme čekat změny od možných nástupců, a popisuje proměny názorů německé veřejnosti na otázky lidských práv i bezpečnosti. Jak potenciální změna kurzu dopadne na východoevropské země a Česko, které bývá někdy označováno coby „sedmnáctá spolková země“?

Východ proti systému?

V samotném závěru kampaně se do čela průzkumů dostala možná nejméně očekávaná strana – dlouhodobě skomírající sociální demokracie. To otevírá potenciál rudo-zelené koalice, k jejímuž vzniku ale možná budou potřeba i hlasy radikálnější Die Linke. Situaci na německé levici analyzuje ve čtvrtém díle politoložka Kateřina Smejkalová.

Čtěte také: Politika jako reality show i krize velkých stran: Nudné Německo zažívá bláznivé volby

Zároveň hovoří o jedné z nejvýraznějších strukturálních nerovností uvnitř německé společnosti – mezi západem a postkomunistickým východem země. Ten platil dlouho za tradiční baštu zmíněné Die Linke, která ale v posledních letech oslabuje na úkor ultrapravicové Alternativy pro Německo. Jak do víkendových voleb promluví obě protestní strany?

Šestidílná série podcastů Kanzleramt o německých volbách je zatím ve dvou třetinách. Na poslední dva díly se můžete těšit po volbách, kdy se zaměříme na výsledky a vyjednávání o koalicích.

Podcast vzniká ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů za podpory pražské kanceláře Friedrich-Ebert-Stiftung.

Témata: Německo, Volby