O nás

Voxpot je skupina reportérů, kameramanek, skladatelů, střihaček a grafiků, kteří tvoří reportáže o politice, společnosti a kultuře v propojeném světě.

 

Přinášíme žurnalistiku pro náročné

Nad Sýrií ještě stále vlály vlajky Islámského státu a do Evropy se zařezávala neshoda, jak a zda vůbec pomáhat lidem, kteří před ním utíkají. Teroristické útoky islamistických skupin za sebou za poslední dva roky v evropských městech zanechaly stovky mrtvých. Fronta na Donbase se sice pomalu stabilizovala, ale Rusko dávalo jasně najevo, že Ukrajinu na pokoji nenechá. Sucho v Evropě přispělo k mobilizaci klimatického hnutí. V Bílém domě se zabydloval Donald Trump a pravice po celém světě od něj začínala opisovat. Byl rok 2017 a zůstávalo jen otázkou času, kdy se otřesy mezinárodní politiky, nová společenská hnutí a ekologické i technologické hrozby naplno projeví i v Česku.

Na Letní škole Audiovize jsem se o něco dříve potkal s kameramankou a střihačkou Anetou Václavíkovou. Oběma se nám líbil claim amerického magazínu Vice News: „Created by and for a connected generation.“ Oba jsme do propojené generace patřili a oběma nám chyběl český reportážní kanál, který by informoval přímo z míst, kde to právě hoří. Který by přinášel reportáže z epicenter, odkud se šíří seismické vlny bořící starý svět.

Název Voxpot jsme složili z kombinace zvuku latinského slova pro hlas a anglického označení místa: vox a spot.

Inspirováni reportážemi Vice News, Voxu, BBC NewsHour nebo Al Jazeery jsme na jaře 2017 vyrazili na první sérii reportáží do Libanonu, Arménie a Gruzie. Podařilo se nám natočit rozhovor s otcem ministra války Islámského státu a s arménsko-americkou rockovou hvězdou Serjem Tankianem. Strávil jsme noc v Libanonském vězení, zatímco Aneta se mě z něj pokoušela různými cestami vytáhnout ven. Stříhali jsme videoreportáže na funícím notebooku v zapadlém hotelu v severovýchodním Turecku.

Kolem Voxpotu se začali seskupovat lidé, kterým něco podobného chybělo tolik jako nám. Na podzim jsme vybrali první peníze na rozjezd nového média. V crowdfundingové kampani nám prvních 768 dárců naposílalo 600 tisíc korun. Dobrodružství mohlo pokračovat.

V následujících dvou letech jsme natočili desítky reportáží od Afghánistánu po Jižní Ameriku. Náš tým se rozrůstal o další reportéry a reportérky, střihače a kameramanky. Před kamerou se v severním Irsku poprvé objevila Helena Truchlá, v Izraeli Zuzana Gruberová, na Ukrajině a v Rusku Ondřej Zacha, ve Finsku Ondřej Klus. Za kamerou Petr Salaba, Martin Trabalík, Petr Racek a další. Začali jsme spolupracovat s videoportálem Stream, kudy se naše reportáže dostaly ke stovkám tisíc lidí. Objížděli jsme festivaly jako Jeden Svět nebo Ji.hlava.

V roce 2020 pandemie uzavřela hranice a my se museli rychle rozhodnout, jak reagovat. Hned v březnu jsme spustili textovou sekci webu s články doplňujícími naše reportáže. Koronavirový rok jsme v naší pražské redakci na Letné trávili v sestavě Vojtěch Boháč, Aneta Václavíková, Ondřej Zacha a David Scharf – náš první stážista.

Dalším zlom přišel o rok později. Z mediálního projektu dotovaného kromě dárců a grantů primárně naším nadšením jsme se rozhodli udělat udržitelný byznys, který by naši ambici o každodenním propojování Česka se světem dokázal naplňovat na plný úvazek i během dalších let. Získali jsme půjčku na rozjezd, nabrali větší tým a začali budovat nový nezávislý mediální dům, pokrývající informační potřeby těch nejnáročnějších.

Nejde nám o to utvrzovat své čtenáře a diváky v jejich názorech. Místo toho víříme vodu, přinášíme náročné texty a provokativní myšlenky.

Na jaře 2022 jsme při reportování z fronty u Kyjeva i na východě Ukrajiny znovu potvrdili, že jsme od punkových začátků nezlenivěli. Pro informace, které chceme přinést, jsme ochotní nasazovat kromě vlastního pohodlí i život.

Náš web teď každý měsíc navštěvuje kolem půl milionu lidí. Už dvakrát se nám podařilo vyhrát cenu Respektu za nejlepší videoreportáž na festivalu Ji.hlava a novinářské a filmařské ceny sbírají i jednotliví členové našeho týmu. Další úspěchy nás čekají a vy můžete být jejich součástí.

Vojtěch Boháč

šéfredaktor - spoluzakladatel - reportér

Výroční zprávy

Výroční zpráva 2018/2019

Výroční zpráva 2019/2020

Výroční zpráva 2020/2021

Náš tým
Vojtěch Boháč
Šéfredaktor, spoluzakladatel, reportér

S vystudovanou politologií a mezinárodními vztahy se zaměřuji především na konflikty, střední a východní Evropu, Balkán a Blízký východ. Žil a studoval jsem v Rusku, na Ukrajině a v Polsku. Psal jsem pro The Moscow Times, Segodnya nebo Visegrad Insight, na volné noze pak pro Hospodářské noviny, Reportéra nebo Deník Alarm. Když chci vypnout, rád létám nebo chodím po horách.

Eva Čeplová
REDAKTORKA – REPORTÉRKA

Píšu o všem důležitém ve východní Evropě, tedy hlavně v Rusku a na Ukrajině. Když náhodou ne o nich, tak alespoň o dění na Kavkaze. Je mi zkrátka blízký celý postsovětský region. Vystudovala jsem východoevropská studia na UK v Praze, do novinařiny jsem ale hned nezamířila. Několik let jsem učila češtinu pro cizince jak v jazykových školách, tak na Univerzitě Karlově. Poté jsem pracovala více než dva a půl roku v Redakci analýz a plánování v České televizi. Zajímají mě rovněž témata spojená se společností a náboženstvím.

Filip Brychta
REDAKTOR – REPORTÉR

Zajímám se o bezpečnostní politiku a klimatickou krizi. Především se zaměřuji na africký kontinent, ale píši i o konfliktech napříč světem. S tím souvisí můj zájem o změnu klimatu, která je s bezpečnostní situací bezprostředně spjata. Zároveň pocházím z rodiny pečovatelů o les a krajinu. Vystudoval jsem strategická studia a v současné době studuji afrikanistiku a mediální studia.

Jakub Ježek
REDAKTOR

Po zjištění, že všechny vysoké školy, na které jsem chodil, byly omyl (a největší z omylů  studium žurnalistiky na UK), jsem téměř 20 let pomáhal rozvíjet cizí firmy i podnikal a obchodoval na vlastní účet. Ve Voxpotu píšu o věcech, které mě fascinují už od dětství: povstalcích, partyzánech a odlehlých místech v životech lidí i na planetě. S nejlepší partnerkou, dcerou a fenkami sdílím život, jaký jsem si vždycky přál žít. A snažím se, abych stále rozuměl světu kolem sebe.

Jolana Humpálová
REDAKTORKA – REPORTÉRKA

S velkým zájmem sleduji to, co se děje na západ od nás – zejména v USA a ve Velké Británii. Vůbec nejvíc mě ale zajímají lidskoprávní témata a s nimi spojená otázka změn klimatu. Před Voxpotem jsem působila pět a půl roku v zahraniční redakci Seznam Zpráv, kde jsem připravovala podcast Checkpoint a přímo z místa reportovala třeba o brexitu nebo klimatickém summitu COP26 v Glasgow. Vystudovanou mám žurnalistiku na Univerzitě Karlově a uklidňuju se v lese nebo na cestách.

Jiří Krejčík
LEVÝ HALFBEK

Žurnalistiku jsem nedostudoval, psaním se živil jen krátce a brzy zběhl na druhou stranu k PR a sociálním sítím. Podílel jsem se na komunikaci třeba v Člověku v tísni, Platformě pro sociální bydlení nebo Akademii věd ČR. Tam ostatně s vystudovanou politologií a indologií částečně působím i nadále a pro Voxpot si čas od času střihnu delší text o indické politice nebo společnosti.

Jan Bartáček
EDITOR

Upravuji, opravuji i dolaďuji články svých kolegů, tedy jsem editor. To jsem dělal i v řadě jiných titulů, mimo jiné v magazínu Hospodářských novin. Vedl jsem také kulturní redakci tiskové agentury, architektonický časopis, web Akademie věd ČR. Píšu sloupky a povídky o absurditách světa, dříve vycházely v HN, nyní na autorské platformě Pickey v mé Neklidné zóně. Vystudoval jsem žurnalistiku na UK, učil jsem se ji ale jinde, jinak a od jiných.

Majda Slámová
FOTOGRAFKA

Voxpotu pomáhám tvořit vizuální podobu. Ať už z tuzemska při požáru Českého Švýcarska, nejzapadlejší islamistické vesničky v Bosně, a nebo z válkou sužované Ukrajiny. Ze všeho nejraději fotím lidi v pohybu. A když můžu, vyrážím na východ. Třeba i po zemi do Bangladéše.

Ivan Tesař
ŘEDITEL REDAKCE

Výška 190cm, váha 82 kg, přinesen labutí do Prahy-Podolí před padesáti lety. Co dál? Noviny, tiskové agentury, hory, skály. S lidmi, které mám rád. Nyní nejčastěji se synem. Zatím stále ještě v rytmu bicích a kytary. Oblíbená kniha na večer: Jan Zábrana – Celý život.