• Rozhovory
  • 6. května 2022

Případ Roe vs. Wade. O co jde v americkém sporu o potraty?

Miliony žen napříč Spojenými státy by mohly na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu přijít o právo na potrat / Foto: Lorie Shaull / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0 /
Miliony žen napříč Spojenými státy by mohly na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu přijít o právo na potrat / Foto: Lorie Shaull / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0 /
Autor
Mahulena Kopecká
Uniklý dokument ukazuje, že američtí soudci se chystají zrušit právo na potrat v celých Spojených státech. Toto právo stojí na rozhodnutí případu Roe vs. Wade ze 70. let. Proč konzervativní zákonodárci řeší potraty právě teď? A co může následovat? Voxpotu odpovídal amerikanista Jan Beneš.

Na začátku prvního květnového týdne přišel web Politico s odhalením kontroverzního rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu. Neveřejný dokument unikl přibližně dva měsíce předtím, než by měl soud uveřejnit oficiální stanovisko. Pokud vše dopadne tak, jak naznačuje text, jehož autorem je konzervativní soudce Samuel Alito, soud zruší verdikt případu Roe vs. Wade z roku 1973. Právě tento precedent zakotvil ve Státech právo na potrat v prvním trimestru těhotenství.

Jan Beneš

Působí jako amerikanista na Filozofické fakultě Ostravské univerzity.  Vystudoval anglistiku, překladatelství a mezinárodní vztahy v Brně a anglistiku na univerzitě v Texasu, kde mimo jiné učil potomky moravských migrantů základy češtiny. Zaměřuje se na afroamerickou historii a kulturu, ale také na britskou a americkou literaturu.

V případu Roe vs. Wade je jednou z hlavních postav Jane Roe, neprovdaná těhotná žena z Texasu. Podle místních zákonů nemohla potrat podstoupit – byl nezákonný, pokud těhotenství neohrožovalo život matky. Její právníci prohlašovali, že texaské potratové zákony jsou protiústavní a porušují právo Roe na soukromí. Nejvyšší soud následně rozhodl, že těhotné ženy mají možnost svobodně se rozhodnout a potrat podstoupit. Tím byly potraty v USA zlegalizované.

Čím se soudci snaží napadnout rozhodnutí ze 70. let? A kdo na zákaz ve výsledku doplatí nejvíc? O tom jsme si povídali s amerikanistou Janem Benešem.

Proč řeší americký Nejvyšší soud právo na potrat právě teď? Jaký je současný kontext americké debaty o umělém přerušení těhotenství?

K Nejvyššímu soudu se dostal zákon ze státu Mississippi, který zakazuje klinikám a lékařům poskytovat potraty po 15. týdnu těhotenství. To je v rozporu s ustanoveným precedentem z roku 1973, o kterém se rozhodlo právě v případu Roe vs. Wade. Proto bylo potřeba, aby tento zákon posoudil i soud.

Případ má však ještě širší kontext. Když byl prezidentem Donald Trump, společně s republikánskou většinou v Senátu nominoval tři soudce Nejvyššího soudu. Ti jsou silně konzervativní. Zároveň se ukázalo, že konzervativní státy ve spolupráci s dalšími organizacemi začínají vytvářet zákony, které jsou si velmi podobné a jdou jednoznačně proti precedentu Roe vs. Wade. Proto musí Nejvyšší soud zhodnotit, jak moc je tento precedent ještě platný a jestli má dále platit.

Nabízí se otázka, jak se Nejvyšší soud postaví k dalším precedentům, které se týkají třeba práv menšin.

Jeden z takových zákonů prošel loni v létě v Texasu. Naprosto drakonicky potraty omezuje – jde o nové mechanismy, jako je třeba odměna pro ty, kteří budou nahlašovat a udávat kliniky a lékaře. Texaský zákon navíc neumožňuje potrat ani v případě incestu nebo znásilnění. Mississippi a Texas jsou tak dva příklady, které ukazují šíři toho, jak se republikánští politici a aktivisté snaží Roe vs. Wade zrušit.

Čtrnáctý dodatek 

Jaké jsou hlavní argumenty Nejvyššího soudu v kritice Roe vs. Wade? Dost se odkazuje na Ústavu, na to, že právo na potrat v ní nemá žádné ukotvení.

V uniklém dokumentu je víc vrstev argumentace. Rozhodnutí z roku 1973 stojí na 14. dodatku americké Ústavy. Ten říká, že žádný stát nemá právo vydávat zákon, který by omezoval svobody nebo výsady občanů USA. A tento dodatek obsahuje právě i právo na soukromí, s čímž pracuje precedent Roe vs. Wade. Týká se to ale také případu Planned Parenthood vs. Casey z roku 1992. Tehdy se rozhodlo, že Američané mají právo dělat intimní rozhodnutí bez zásahu vlády a legislativy.

Jenže dokument soudce Alita tvrdí, že toto v Ústavě řečeno není, proto to nemůže být zahrnuté do argumentace o potratech. Alito navíc říká, že právo na potrat nemá žádnou oporu a tradici v historii USA nebo v amerických zákonech. To může být v budoucnu nebezpečný argument, protože se nabízí otázka, jak se pak Nejvyšší soud postaví k dalším precedentům, které se týkají práv menšin, LGBTQ+ komunity, černošského a hispánského obyvatelstva – a které také spočívají na tomto principu. Problém se 14. dodatkem ústavy je zajímavý právní argument, ale co se týče historie, tradic a kořenů, to je podle mě spíš soudcův osobní názor a moralizování. Navíc potraty byly v USA až do 80. let 19. století víceméně legální.

Mají soudci ještě nějaké další právní argumenty?

Je tu ještě třetí vrstva argumentace – názor, že právo rozhodovat v této oblasti by měly mít státy samotné, nikoliv federální vláda. To znamená, že by tu neměl být celonárodní precedent, který by určoval, že právo na potrat platí celonárodně.

Alito píše, že v minulosti byly zrušené i jiné zásadní precedenty. Jako příklad uvádí případ Plessy vs. Ferguson z roku 1896, který umožnil rasovou segregaci. Státy si mohly rozhodnout o tom, jak chtějí segregovat. Rozhodnutí z roku 1954 v případu Brown vs. Board of Education tuto segregaci zrušilo. Přes 50 let fungoval segregační precedent, ale Nejvyšší soud došel k závěru, že je protiústavní, proto jej mohl zrušit. Alito argumentuje, že podle podobné logiky lze zrušit precedent o potratech. Jenže zatímco v případě segregace zrušení precedentu znamenalo, že zákon už nebude v podstatě dávat prostor k diskriminaci, zneplatnění precedentu Roe vs. Wade naopak k diskriminaci dává prostor.

V tom textu je spousta paradoxů a morálních, osobních postojů. Ale samozřejmě s tím nejde nic dělat, pokud se konzervativní většina soudců rozhodne tak, jak naznačuje uniklý dokument.

Čtěte také: „Zabij se a naroď se jako bílá.“ Strašení kritickou rasovou teorií zakrývá pokračující nerovnost

Je tu podle vás reálná šance, že se to vážně stane?

Buď to projde šest ku třem, nebo pět ku čtyřem… Nevíme, jak se k tomu postaví hlavní soudce Nejvyššího soudu John G. Roberts. Ale vypadá to, že konzervativní většina je tam poměrně jasně ustavená. Podle mě je nepředstavitelné, že by američtí konzervativci nevyužili to obrovské momentum, které teď mají.

Nechci absolutně vůbec obhajovat rozhodnutí soudu, ale Roe vs. Wade je v dnešní době do značné míry vyprázdněný precedent. Přístup žen v USA k potratům je totiž už teď nesmírně omezený. Procento amerických okresů, kde je možné potrat podstoupit, je nízké. Jižanské i další konzervativní státy přišly s nejrůznějšími strategiemi, jak práci potratových klinik omezit a ženy co nejvíce odradit od toho, aby na potrat šly. Situace je obtížná a v momentě, kdy by precedent přestal platit, dojde ke zhoršení. Už teď spousta žen žije v situaci, která je podobná tomu, co by po celých Státech nastalo, kdyby precedent Roe vs. Wade skončil.

Ohrožení chudých žen i amerických menšin

Pokud za dva měsíce padne rozhodnutí proti potratům, co bude následovat? Ta pravomoc rozhodovat o přerušení těhotenství se přesune na jednotlivé státy?

Ano, země se tím pádem rozdělí na státy, které potraty umožní, a na ty, které to zakáží. Kalifornský guvernér už plánuje uvést dodatek k místní ústavě, který by garantoval právo na potrat. Stejně tak víme, že je tu přibližně 21 až 26 konzervativních států na jihu a středozápadu, které ve chvíli, kdy Nejvyšší soud rozhodne, okamžitě zavedou protipotratové zákony. Přijdou různé pokuty a vězení. Dříve se penalizovaly ženy, teď se tresty přesunuly na poskytovatele, na lékaře a kliniky.

Problém se nejvíce týká chudých, afroamerických a hispánských žen. Ty už teď totiž mají v některých státech k potratům špatný přístup. Přitom je to pro ně zásadní, protože potratové kliniky poskytují i další služby, jako jsou preventivní prohlídky, antikoncepce, sexuální výchova, péče, ke které chudé ženy nemají jinak přístup, protože nemají peníze na zdravotní pojištění ani další prostředky. Ten zákaz jim ještě víc ztíží život.

Jaké možnosti budou mít Američanky, které budou chtít na potrat, ale žijí ve státě, který je nedovoluje?

Budou mít na výběr z několika možností. Jednu z nich můžeme vidět v Texasu, odkud se jezdí za přerušením těhotenství do jiných států. Na začátku loňského podzimu, kdy tu začal platit zmíněný přísný zákon, byl zaznamenán obrovský příval texaských žen do okolních států, kde bylo možné potrat podstoupit. Jenže to může být pro mnoho chudých žen komplikované, protože často nemají vlastní auto a spojení hromadnou dopravou mezi jednotlivými státy je dost špatné. Další možností bude objednat si pilulky, které potrat vyvolají. Ale třeba v Texasu to udělat nemůžete, protože stát prodej a distribuci takových látek kriminalizuje. Konzervativní státy si i tohle nejspíš v budoucnu budou chtít pojistit.

Třetí možnost je ta nejbrutálnější – mluví se o potratovém undergroundu. Došlo by k vytvoření jakési sítě podzemních klinik, které by potraty poskytovaly. V dalším případě se některé ženy mohou uchýlit také k použití chemikálií, které jsou ale zdraví ohrožující. A pak to nejhorší, co už známe z minulosti, použití domácích nástrojů… Je to děsivá vize budoucnosti. Tyto možné scénáře naznačují, jak hrozné by to mohlo být.

Jak na uniklý dokument reagovali američtí politici? Biden se vyjádřil podle mě poměrně vlažně.

Biden totiž ví, že samotné téma potratů, i přes to, jak hrozivé může být, není něco, na čem by mohl stavět předvolební vítěznou strategii pět měsíců před podzimními volbami do Kongresu. Okamžitě přešel od potratů k širší rétorice. Text soudce Alita podle něj naznačuje, že v budoucnu nepůjde jen o potraty, ale další na řadě budou menšiny a jejich práva.

Čtěte také: Cenzura jako zbraň: Američtí konzervativci dělají ze škol a knihoven místa svých bojůvek

Takže Biden to téma využívá v předvolební strategii?

Konzervativci chtějí využít toho, že mají silnou většinu v zastoupení Nejvyššího soudu. A zrušení precedentu Roe vs. Wade by otevřelo skrze napadení práva na soukromí cestu ke zrušení dalších precedentů, jako jsou třeba sňatky homosexuálů. Biden proto přešel od tématu potratů k oblasti práv menšin. Snaží se mobilizovat nejen ženy, ale i menšiny, které mu ve velkém šly hodit hlas v roce 2020. Strategicky z toho dělá problém, kvůli kterému by voliči demokratů měli jít k volbám. Přičemž ví, že momentálně se jim moc nechce, protože Bílý dům a Kongres, kde mají demokraté těsnou většinu, toho pro lidi za rok a půl vlády moc neudělali.

Precedent Roe vs. Wade nikomu neříká, že na potrat jít musí, nic nenařizuje.

Někteří demokraté pak navrhli, že by se v Kongresu rychle mohl odhlasovat zákon, který byl ustavil Roe v Wade jako „law of the land“, tedy zákon, který v zemi dlouhodobě platí a tím pádem by ho rozhodnutí Nejvyššího soudu nemohlo ohrozit. Pokud by se to ovšem stihlo předtím, než soudci rozhodnou.

„Nálada ve společnosti se měnila.“

Pojďme se vrátit k případu Roe vs. Wade. Jak vypadala veřejná diskuze o potratech v 70. letech?

Ten precedent vznikl v roce 1973 a verdikt tehdejšího soudu, který byl mimochodem velmi konzervativní, reagoval na svou dobu. Rozhodnutí předcházela 60. léta, hnutí hippies a druhá vlna feminismu. Americký Guttmacher Institute, který mapuje mimo jiné násilí a restrikce proti potratům, odhaduje, že v 50. a 60. letech nejspíš probíhalo 200 tisíc až 1,2 milionu ilegálních potratů za rok. Navíc tu máme protesty proti válce ve Vietnamu a skandál Watergate. Zároveň se ženské hnutí snažilo prosadit dodatek ústavy o rovných právech pro všechny bez ohledu na pohlaví. 40. a 50. léta byla hodně restriktivní, šlo o období, kdy umíraly tisíce žen ročně na nepovedené domácí potraty. V 60. letech pak asi 12 států trochu rozvolnilo restrikce, ale pořád umíralo asi pět tisíc žen ročně, především černošek a hispánek.

Na začátku 70. let pak Havaj zlegalizovala potraty pro všechny občanky státu, o rok později zavedl New York potraty úplně pro všechny. Začala pozvolná liberalizace a nálada ve společnosti se měnila. Rozvolnil se také přístup k antikoncepci. To všechno se dělo s odkazem na ústavní právo na soukromí. A na základě toho v roce 1973 rozhodl Nejvyšší soud, že protipotratový zákon v Texasu je protiústavní. V té chvíli přestaly platit ostatní protipotratové zákony v dalších amerických státech.

Na čem přesně Roe vs. Wade stojí, co obsahuje?

Soud přímo definuje, kdy a jak budou moci státy regulovat potraty. V prvním trimestru si žena může rozhodnout sama, je to jen na ní. Ve druhém trimestru může zasáhnout legislativa, ale nesmí vysloveně potraty zakázat. Jde o to, aby bylo chráněno zdraví matky. V posledním trimestru stát může zakázat potraty, protože medicína v 70. letech vnímala plod v tomto stadiu jako životaschopný. Výjimkou jsou případy, kdy je přerušení těhotenství nezbytné k ochraně života a zdraví matky.

Ten precedent dokonce dává státům právo, že si samy mohou rozhodnout o omezeních, tedy v určitou dobu těhotenství, kdy to dává smysl z hlediska medicíny. Je nepochopitelné, že se aktivisté, organizace a soudci snaží Roe vs. Wade zrušit, protože ten precedent nikomu neříká, že na potrat jít musí, nic nenařizuje. Zatímco rozhodnutí Nejvyššího soudu, které nejspíš v červnu projde, to všem zakáže. Je to neuvěřitelně restriktivní, jde to úplně proti logice věci.

Vleklý boj o právo na potrat

Jakou reakci Roe vs. Wade vyvolal v 70. letech? Jak moc se lišila od té současné? Roe vs. Wade evidentně nikomu nic nenařizuje, ani nezakazuje, přitom jsou diskuze o potratech často dost agresivní.

V té době se dělo tolik jiných zásadních politických událostí, že spousta lidí si neuvědomila vážnost toho rozhodnutí. Tehdy navíc neexistovala americká křesťanská pravice v takové podobě, v jaké ji známe dnes. Jednotlivé skupiny mezi sebou moc nespolupracovaly. Až v 80. letech se potrat stal něčím, co jim umožnilo spojit síly, i s nástupem Ronalda Reagana.

Ta reakce tedy nebyla zas tak silná. Ale někteří politici na to odpověděli velmi rychle. Republikán Henry Hyde prosadil v roce 1977 zásadní dodatek. Podle něj ženy nemohou zaplatit potrat financemi z Medicaid, programu veřejného zdravotního pojištění pro chudé. To znamená, že ty ženy, jenž potřebují přístup k potratům nejvíce, nesmí použít peníze z jediného zdravotního pojištění, ke kterému mají přístup. Hydovo restriktivní opatření do značné míry vykuchává precedent Roe vs. Wade už od těch 70. let.

Proměňoval se nějak boj odpůrců a zastánců potratů v průběhu těch téměř padesáti let?

Pokud mluvíme o agresivitě, je důležité zmínit, že v 80. letech přišla vlna násilí proti potratovým klinikám. To se děje bohužel dodnes. V roce 2015 v Coloradu nějaký člověk vystřílel kliniku Planned Parenthood a zabil tam tři lidi. Za poslední čtyři desítky let proběhly stovky žhářských a bombových útoků na kliniky a několik lidí včetně lékařů bylo zabito. Ten boj nikdy nepřestal. Za posledních 10 let se navíc objevil největší počet restriktivních opatření. Jen minulý rok ve státech na jihu a středozápadu vzniklo přes sto zákonů, které nějak omezují přístup k potratům. Proto se právě na tohle aktivisté zaměřují více než v minulosti – mají pocit, že je mnohem více potřeba toto právo chránit.

Tenhle boj se vede už od 70. let a současný přístup Nejvyššího soudu k potratům je obrovským vítězstvím pro americkou křesťanskou pravici. Je to splnění slibů a snů pro celé generace amerických křesťanů a konzervativců, pro právníky a aktivisty, kteří si dali za svůj životní cíl dosáhnout toho, aby byl tento precedent zrušen. A naopak obrovská prohra pro ty, kteří už desítky let bojují, aby Roe vs. Wade mohl platit. Míra toho, jak vypjatá je ta současná diskuze, je pro mě úplně logická. Ale je šílené, že se tohle v roce 2022 děje.