Výchova

05. 09. 2022, 05:00

Školní brainwashing à la Kreml: Mohutná ruská invaze vstoupila v září i do osnov

Eva Čeplová

Ruské školní osnovy se z gruntu mění. Žáky a studenty čeká se zářijovým zasednutím do lavic prohloubená výuka moderních dějin a pravidelné „povídání o důležitých věcech“, které má posílit jejich „vlastenecké“ cítění. A víru v současné politické vedení Ruska a jeho kroky.

„Milý vojáku, chci ti poděkovat za to, že bráníš naše Rusko. Nechci, aby tu kdy byla válka.“ Tak začíná svůj dopis prvňačka Věra z Ivanovské oblasti nedaleko Moskvy. Podobně jako její spolužáci se Věra teprve nedávno naučila číst a psát. Svůj vzkaz tedy na kameru čte s jistou dávkou nejistoty a pečlivě vyslovuje všechny slabiky.

To o pár let starší Jana už napsala neznámému příslušníku ruské armády bojujícímu na Ukrajině podstatně procítěnější dopis: „Jsem ti vděčná za to, že mnozí lidé mohou díky vám žít v míru, s úsměvem na tváři a pod klidným nebem…“

Vítězství bude naše

Školy obou dívek se na jaře 2022 připojily k akci „Dopis vojákovi“. V rámci ní psaly děti včetně těch nejmladších napříč celým Ruskem pod pečlivým dohledem učitelek děkovné vzkazy armádním příslušníkům takzvané „speciální vojenské operace“ na Ukrajině.

Tedy mimo jiné i těm, kteří v době, kdy Věra s Janou smolily své řádky v domnění, že doputují hrdinům bránícím jejich domovy, bezostyšně zabíjeli civilní obyvatelstvo a dopouštěli se dalších zvěrstev.

Zpívání válečných písní, malování ikonického písmena Z symbolizující probíhající tažení, přednášky o fašistické Ukrajině a nutné sebeobraně Ruska, proválečně laděné fotky a videa celých tříd. Zhruba tak by se dala popsat realita mnohých ruských škol po 24. únoru 2022. Od té doby jede masivní propaganda ve vzdělávacích zařízeních na plné obrátky.

Podle ruských úřadů je nutné vychovat novou, vlastenecky uvědomělejší generaci s těmi ,správnými‘ morálními hodnotami.

Školy obdržely v březnu pokyny, jakým způsobem „speciální vojenskou operaci“ a následné sankce Západu uvalené na Rusko dětem vysvětlit. Výklad je očekávatelně zcela totožný s rétorikou Kremlu. Na Ukrajině vládne fašistická junta a Rusové nyní svou misí „osvobozují“ obyvatele Donbasu a zároveň brání svou zemi.

Od září povinná vlastenecká výchova

„Komu patří mládež, tomu patří i budoucnost.“ Tak zní památná věta říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse, které se dnes zjevně stále urputněji drží i ruské politické vedení.

S nastupujícím školním rokem tak čeká tamní školáky ještě větší a pravidelnější dávka propagandy. Podle úřadů je totiž nutné vychovat novou, vlastenecky uvědomělejší generaci s těmi „správnými“ morálními hodnotami. Pro tyto účely tak byly schváleny i nové učební osnovy.

Od začátku září nyní každý týden začíná zpěvem státní hymny a vyvěšením vlajky Ruské federace. Tuto praxi již na konci minulého školního roku některé vzdělávací instituce zavedly. Moskva na nákup státních symbolů – tedy erbů, vlajek a stožárů na vlajky – vyčlenila zhruba miliardu rublů. Do roku 2024 by měly být státními symboly vybaveny i všechny vysoké školy.

Čtěte také: Reklama na rtěnku, boty i na Putina. Influenceři tvořili za peníze prokremelská videa

Děti s podzimním návratem do tříd rovněž čeká posílená výuka dějin Ruska. Tamní ministr školství Sergej Kravcov o tomto záměru informoval již v polovině dubna během návštěvy moskevské výstavy „Obyčejný nacismus“. Při této příležitosti Kravcov zopakoval Kremlem neustále omílanou tezi o tom, jak Ukrajina údajně „oživila nacismus“.

„Nikdy nedopustíme, abychom se v naší historii nějak špatně chovali k jiným národům, k bratrskému národu Ukrajiny, Běloruska,“ rozčiloval se Kravcov. Podle něj je třeba v Rusku již od útlého věku pěstovat v dětech historickou paměť. O dějinách se proto nyní od září začínají učit i žáci prvních tříd.

Dějepis před dějepisem

Ministerstvo školství později uvedlo, že se na prvním stupni zatím neplánuje zavést samostatné hodiny dějepisu, avšak historická složka bude posílena v rámci ostatních předmětů, jako jsou „Svět kolem nás“ či „Přírodní svět“. Očekává se, že se mladším dětem budou tyto oficiální teze o minulosti jejich velké země vštípeny více interaktivní formou, tedy návštěvami muzeí, koncertů, promítáním filmů, ale i dalšími aktivitami v jejich volném čase. Výuka dějepisu jakožto samostatného předmětu probíhá v Rusku až od páté třídy.

To starším žákům 10.–11. tříd ministerstvo školství přichystalo od září zcela nový kurz s názvem „Rusko – moje dějiny“. V něm se mají školáci dozvědět o nejvýznamnějších událostech, jež se v jejich vlasti odehrály. Lze očekávat, že naprostý prim zde budou hrát Velká vlastenecká válka a následné Velké vítězství, jímž Rusko i téměř 80 let od skončení války žije. Státní aparát těchto významných milníků rád zneužívá tím, že v lidech pěstuje pocit nepřemožitelnosti sovětského národa.

Starší žáky a studenty čeká zasvěcování do mezinárodní politické situace, v níž roli největšího nepřítele hraje NATO a Kyjev.

Ostatně sám prezident Putin kdysi řekl, že roky 1941–1945 nesmí být nikdy zapomenuty a je úkolem Ruska tvrdě bojovat proti takzvané „falzifikaci“ historie a údajnému snižování role Rudé armády při osvobozování Evropy.

Asi nejvíce emocí vzbudil nový kurz nazvaný „Povídání o důležitých věcech“, který bude rovněž od první třídy. Ministerstvo školství na něj již vynaložilo 22 milionů rublů, aby zajistilo vhodné interaktivní materiály. Mělo by se jednat o pravidelné besedy, které by probíhaly mezi učitelem a žáky vždy na začátku každého týdne. Vést mají především k utužování správného vztahu dětí k vlasti a posilování tradičních duchovních a morálních hodnot Ruska. Zároveň by měly školáky chránit před údajně destruktivními informačními a psychologickými vlivy. Pro tento předmět se dokonce počítá se zřízením nové pozice výchovného poradce ředitele, zodpovědného za náplň zmíněných „hovorů“.

Padnout za vlast není hrozné

Náplň tohoto prapodivného kurzu se bude samozřejmě lišit ročník od ročníku. Zatímco v prvních dvou třídách se děti budou učit lásce k ruské přírodě a poslouchat patriotické písně typu sovětské „Kde začíná vlast“, starší již mají diskutovat o tom, že zemřít za vlast není tak hrozné. „Správná“ láska k vlasti se totiž projevuje mimo jiné i v odvaze a odhodlání postavit se za svou zemi v době nebezpečí.

Žáky vyššího stupně a studenty středních a vysokých škol pak čeká zasvěcování do aktuální mezinárodní politické situace, v níž roli největšího nepřítele hraje samozřejmě NATO a Kyjev.

Zdaleka ne každý učitel je však z perspektivy takové výuky nadšený. Mnozí kantoři se počátku nového školního roku obávají. Třeba Valentina, učitelka matematiky a třídní učitelka v jedné moskevské škole, přiznala pro server istories.media, že je připravena raději věnovat veškerý volný čas ve třídě matematice, než aby si s dětmi povídala o „důležitých věcech“.

Čtěte také: Ochrana před genocidou a boj s nacisty. Jak píšou o válce ruská média?

Vedle nechuti k nové náplni výuky sužuje také některé učitele strach. Jak ukázala zkušenost posledních měsíců, škola se stala místem, kde říct svůj vlastní názor, odlišný od linie dané státem, se nevyplácí ani pedagogům. V médiích se od 24. února objevilo několik případů, kdy studenti své učitele nahlásili za vyjádření nesouhlasu se „speciální vojenskou operací“. Některým z nich tak hrozí trest odnětí svobody za údajnou diskreditaci ruské armády.

O historii Ruska jen pozitivně

Pozvolné prorůstání ideologie do školství ovšem není v Rusku žádné novum a v podstatě probíhá do roku 2009, kdy se ve třídách začal projevovat sílící vliv pravoslavné církve. Tehdy došlo k dohodě mezi patriarchou Kirilem a představiteli vládnoucího Jednotného Ruska o tom, že církev bude moct zanášet své postoje do zákonů týkajících se vzdělávání. Vedle prosazování pravoslavné nauky do školních osnov se církvi podařilo v roce 2015 zavést předmět „Mravní základy rodinného života“. Ten se v některých částech Ruska dodnes vyučuje.

V následujících letech začala být výuka čím dál více ovlivňována pohledem státu na veřejný život, politiku i dějiny. Již v roce 2013 prezident Putin na Radě pro mezietnické vztahy požadoval, aby se přepracovala koncepce výuky dějepisu a aby se tak zbavila „ideologického balastu“. Národní lídr například později prohlásil, že je rozhořčen bagatelizováním úlohy sovětského lidu v boji proti fašismu.

Mohli se víc učit fyziku, chemii… A být pak pro vlast skutečným přínosem. Místo toho je učí střílet ze samopalu a vykřikovat agresivní hesla.

V roce 2015 se Putinovo přání splnilo. Ministerstvo školství vybralo sérii učebnic, které byly v souladu a novým historickým a kulturním standardem. Sítem pečlivé kontroly prošly tři publikace pro žáky od šesté třídy. Objevila se v nich dokonce zmínka o anexi poloostrova Krym z roku 2014.

Velkou roli v přepracování učebnic moderní historie sehrál Vladimir Medinskij, v letech 2012–2020 ministr kultury. Tento prominentní politik za vládní stranu Jednotné Rusko a bývalý poradce prezidenta Putina byl přesvědčen o tom, že vlastenectví se musí dětem vštípit již ve školních lavicích. V roce 2021 se tak zasadil o nové učebnice dějepisu, které přinášejí ještě pozitivnější pohled na ruské dějiny a vyzdvihují „nezdolnost“ ruského lidu a jeho „mimořádnou“ schopnost sebeobětování se.

Čtěte také: Levicový server Redfish šíří ruské dezinformace, ale i relevantní kritiku

Podle opozičního serveru Novaja Gazeta jsou v knize zejména problematické kapitoly věnující období po roce 2000, tedy éra Vladimira Vladimiroviče. Ramzan Kadyrov je popisován jako schopný vůdce, za jehož vlády zažilo Čečensko nebývalý dynamický rozvoj. O stinných stránkách Kadyrovova režimu se taktně mlčí. Anexe Krymu je pak popisována jako mírový proces. Ani slovo pochopitelně nezaznívá o četných dopingových skandálech ruských sportovců na olympiádách.

O nepříznivých věcech se školáci zkrátka raději nemají dozvědět, stejně tak jako o vícero pohledech na tu kterou událost. Sám Medinskij v této souvislosti řekl: „V hlavě žáka páté třídy přece nelze vypěstovat pluralismus“.

Raději samopal než matiku

Často upravované učební osnovy ale nejsou jedinou cestou, jak se dostat do spárů ruské propagandistické mašinérie. Dokonalou past pro děti totiž představuje takzvaná Junarmija (Mladá garda), která vznikla teprve v roce 2016 z iniciativy ministra obrany Sergeje Šojgu. Jedná se o celoruské vojensko-patriotické hnutí, které sdružuje děti už od osmi let. Členové jsou školeni ve střelbě, vzděláváni ve vojenských záležitostech či v poskytování první pomoci. To by sice nemuselo být úplně na škodu, kdyby Junarmija fungovala jako samostatné těleso a neschvalovala vše, co nařídí pán Kremlu. Za hlasitou podporu ruské invaze na Ukrajinu se hnutí, které mimochodem čítá okolo milionu dětí, ocitlo na sankčním seznamu EU.

Se sílící vlasteneckou a militaristickou výchovou ve vzdělávacích institucích však pomalu stoupá odpor k takto nastavenému učebnímu plánu. Nové kurzy a s nimi spojené četné mimoškolní aktivity týkající se například nedotknutelné Velké vlastenecké války totiž zdržují žáky a studenty od výuky dalších předmětů. To podle některých rodičů a kantorů může narušit i úroveň vzdělání.

„Mohli se učit hlouběji fyziku, chemii, matematiku či programování a být pak skutečným přínosem pro svou vlast i stát za jejím rozkvětem. Místo toho se učí, jak zacházet se samopalem a vykřikovat agresivní hesla,“ shrnuje trefně své dojmy ze školní indoktrinace blogger Alex Moss.