• Analýzy
  • Názory
  • 17. ledna 2021

Vstříc smrti i vězení: Ruský opozičník Navalný hraje nejvyšší hru svého života

Úvodní foto: Poslední vteřiny před zadržením Alexeje Navalného
Zdroj: Kira Jarmyš /
Zdroj: Kira Jarmyš /
Autor
Vojtěch Boháč
Po čtyřech měsících, kdy se ruský opozičník Alexej Navalný léčil v berlínské nemocnici z otravy nervovým jedem novičokem, se v neděli večer vrátil do Ruska. Ještě v době svého pobytu v Německu přitom zvládl spolu s investigativními novináři ze serverů Bellingcat a CNN konfrontovat své vlastní vrahy a z jednoho z nich dokonce získat přiznání, že šlo opravdu o pokus o vraždu v režii ruských tajných služeb.

Ještě v prosinci na své pravidelné tiskové konferenci Putin ujišťoval svou zemi i zahraničí, že jde o neznámého bloggera, kterého kdyby ruské tajné služby chtěly odstranit, tak by svou práci jistě dotáhly do konce. Právě jeden člen chemického týmu FSB, který aplikoval jed novičok na Navalného trenýrky během jeho zářijové cesty za podporovateli do sibiřského Omsku, nicméně omylem přímo Navalnému přiznal, že cílem byla opravdu smrt opozičníka.

Jednalo se o Konstantina Kudrjavceva, kterého Navalný ve spolupráci s investigativci z Bellingcatu nachytali na tom, že se Navalný v telefonu s podvrhnutým číslem vydával za pomocníka Nikolaje Patruševa, šéfa bezpečnostní rady státu. Kudrjavcev dával přežití opozičníka za vinu příliš rychlé reakci posádky letadla a zaměstnanců omské nemocnice, ve které se ruský Navalný léčil před tím, než jej převezli do Berlína.

Zajímavé bylo sledovat i to, jak Putin používal na prosincové tiskové konferenci jednou označení neznámý blogger, jindy zase používal „berlínský pacient,“ ale nikdy nepoužil Navalného jméno. Proč tak dělá vysvětlil už několikrát – tím, že říkáte lidem jménem, je stavíte sobě na roveň a přiznáváte jim roli v konstruktivní debatě. Vést debatu s Navalným podle něj však možné není.

Když se Navalný vracel do země, nikdo z jeho podporovatelů nevěděl, co se stane. Ať by v této situaci Putin udělal libovolný krok, reputační újmu by po předchozích zjištěních příliš neriskoval – snad jen by to definitivně znamenalo, že se země vydala cestou primitivní diktatury, kterou známe například z Běloruska. Důkazy, že otrava Navalného byla plánovaná státem a měla skončit smrtí opozičníka, ne jen jeho vystrašením, ostatně potvrdil při zmíněném telefonátu se svou obětí člen jednotky FSB Kudrjavcev.

Kdyby Navalný s návratem příliš otálel, začal by jeho moment rychle slábnout. Ten je přitom po pokusu o otravu na naprostém vrcholu za celou dekádu, kdy je Navalný považován za přední postavu ruských opozičních aktivit.

Navalný při nedělním návratu před novináři stále opakoval, že se domů těší a vrací se s dobrou náladou. Přesto na něm byla vidět únava i nervozita. Ze všech stran se ostatně ozývaly komentáře, že návrat do země, jejíž vláda jej chtěla teprve před pár měsíci otrávit, chce pořádnou odvahu. Bylo jasné, že jde o skok do jámy, u které nikdo neví, co je na jejím dně. Alexej Navalný ale reálně neměl příliš z čeho vybírat.

To si pravděpodobně uvědomoval jak on, tak Kreml. Kdyby s návratem příliš otálel, začal by jeho moment rychle slábnout. Ten je přitom po pokusu o otravu na naprostém vrcholu za celou dekádu, kdy je Navalný považován za přední figuru ruských opozičních aktivit. Nakonec by mohl skončit jako tolik jiných vyhnanců z Ruska za poslední století, kteří si museli zklamaně přiznat, že v exilu rychle ztratili jak svou bývalou pozici v politickém životě země, tak kontakt s domácí situací.

Na druhou stranu návrat do země znamenal obrovskou výzvu pro Kreml. Jen na Navalného kanálu v Youtube vidělo video, ve kterém telefonuje svému vrahovi, téměř 23 milionů lidí. Zmínky o otravě se dostaly v Rusku prakticky ke každému, ať už si o nich myslel cokoli. Putinova snaha neoslovovat Navalného jménem přestala mít váhu ve chvíli, kdy se ukázalo, že je natolik důležitý, aby na něj Kreml poslal tajné služby s úkolem zabít jej na veřejnosti nervovým jedem. Pro Kreml a Putina osobně tak muselo představovat palčivou a znepokojující otázku, jak svou rozehranou pozici plánuje Navalný po návratu vést dál.

Navalný se tak dostal do situace teď a nebo nikdy. Výhledy a garance přitom byly naprosto nejasné. Poradce a asi nejbližší spolupracovník opozičního vůdce, Leonid Volkov, ostatně potvrdil, že se v Navalného týmu rozhodli reagovat na situaci v Rusku podle toho, jak se bude vyvíjet. Základní předpoklad podle Volkova byl, že se kolega vrací domů z léčení. Přiletí, vyspí se a ráno půjde už jako zdravý člověk do práce. Zavřít do vězení? Nemají přece za co.

Stalo se asi to, co Navalný předpokládal – jeho návrat do vlasti se stal zásadní událostí, kterou si nikdo nemohl nechat ujít. Pro drama má ostatně cit od svých začátků v politice. Jeho investigativní videa ukazující luxusní život ruských korupčníků běžně sledují miliony až desítky milionů lidí. Jen na Youtube kanálu nezávislé televize Dožď sledovalo live stream z návratu opozičníka do země bezmála půl milionu lidí. Stovky tisíc dalších sledovali jeho návrat živě na jiných platformách a napjatě očekávali, co se bude dít dál.

Jen co se Navalný objevil na pasové kontrole na moskevském letišti Šeremetěvo (původní destinace byla letiště Vnukovo, které ale bylo naplněné lidmi, kteří čekali návrat opozičníka a let byl pro údajnou údržbu přistávací dráhy odkloněn), policie mu zastoupila cestu a řekla, že dál půjde v jejich doprovodu. Na požadavek, aby součástí doprovodu byl i jeho advokát, dostal zamítavou odpověď s dodatkem, že buď půjde po dobrém nebo ho vezmou silou. V rychlosti proběhlo rozloučení se ženou, polibek a v tu chvíli Navalný zmizel.

Doteď není jasné, kde je – nebyl mu umožněn ani jeden telefonát, na který má každý zadržený v Rusku ze zákona právo. V pozdních večerních hodinách moskevského času se navíc objevila fotka z Moskvy, na které je zavřená brána Rudého náměstí a náměstí hlídá policie, jak tomu bývá při očekávání velkých demonstrací. Navalného štáb žádá lidi o tlak na nejvyšší místa a sdílení otázky po tom, kam Navalný zmizel. Nervozita zároveň přerůstá místy do lehké paniky. Očividně jak v Navalného týmu, tak i v Kremlu.

Sledujte také naši reportáž z Ruska: