Miloš Zeman se horlivě zasazoval o budování vztahů s Pekingem a na domácí politické scéně vystupoval jako jeho hlasitý podporovatel. Věřil, že přiláká miliardové investice a otevře Česko jako čínskou bránu do Evropy. Po deseti letech však ze Zemanova čínského snu zbyla jen hořká pachuť a pošramocený obraz Pekingu.
Coby zastánce ekonomické diplomacie si Miloš Zeman jako jeden z hlavních cílů vytyčil restart česko-čínských vztahů. Během dvou funkčních období navštívil ČLR celkem pětkrát a v roce 2022 se měl do ní vydat pošesté. Nakonec mu v tom ale zabránila pandemie covidu-19. Pro srovnání, do Německa, které je naším sousedem, spojencem a nejdůležitějším ekonomickým partnerem, prezident zavítal pouze čtyřikrát.
Poprvé se do „země středu“ podíval Zeman v roce 2014. Novináře tehdy překvapil výrokem o tom, že přijel, „aby se naučil, jak urychlit hospodářský růst a stabilizovat společnost“. Tento bonmot udal tón následujícím devíti letům, které se nesly ve znamení poklonkování čínskému (a ruskému) režimu, označovanému samotným prezidentem za „politiku více azimutů“.
Po osudu čínského poradce vyrazili do Číny pátrat Mynář, Nejedlý a Tvrdík. Vyšlo najevo, že čelil podezření z hospodářské kriminality.
Sázka na Peking ale nakonec Zemanovi přinesla jen zklamání. Prvotní nadšení, které vzbudily velkolepé plány nastíněné v podepsaných dohodách a memorandech, vystřídalo rozčarování nad nerealizovanými investicemi a skandály kolem čínských společností.
Tady je Tvrdíkovo
Na podzim roku 2013 zaštítil Zeman česko-čínské investiční fórum a odstartoval tak novou éru sbližování se s Pekingem. Symbolem pro čínské investice v tuzemsku se stala společnost CEFC. Firma si naši zemi vybrala jako sídlo svých evropských aktivit pod hlavičkou své dceřiné společnosti CEFC Europe, vedené prezidentem Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslavem Tvrdíkem. Ten je jedním z hlavních hybatelů česko-čínských vztahů.
Čínská společnost postupně získala podíly v řadě našich podniků. Při Zemanově první návštěvě ČLR uzavřela smlouvu o strategické spolupráci s investiční skupinou J&T a vstoupila do Médea Group Jaromíra Soukupa a s ní spojené vydavatelské společnosti Empresa Media. Investovala také do leteckého dopravce Travel Service, pivovarů Lobkowicz nebo fotbalového klubu SK Slavia Praha a stadionu Eden.
Čtěte také: Oligarchův prezident: Jak dostal šéf ruských železnic důchodce Zemana na Hrad
Kolem CEFC panovalo od začátku mnoho nejasností. Zakladatel skupiny Jie Ťien-ming se stal v česko-čínském sbližování až mýtickou postavou. I přes jeho pochybnou minulost ho prezident Zeman v roce 2015 jmenoval svým honorárním poradcem. Paradoxně, namísto toho, aby pak otevíral českým podnikatelům dveře v Číně, to byl právě Zeman, kdo měl představitelům čínského konglomerátu pomoci dostat se ke klíčovým komunistickým funkcionářům ČLR. Zeman Jie Ťien-minga dokonce osobně představil svému protějšku v Pekingu a Jie se zúčastnil i setkání s čínským prezidentem v Praze.
Když se však společnost dostala v roce 2018 do problémů následkem předlužení a korupčních skandálů v Africe a OSN, zakladatel skupiny zmizel. Po osudu čínského poradce vyrazili do Číny pátrat Mynář, Nejedlý a Tvrdík. Finanční magazín Caixin pak informoval o tom, že Jie Ťien-ming byl předvolán k výslechu kvůli podezření z hospodářské kriminality.
Věřitelé se od společnosti začali postupně odklánět a do CEFC Europe nakonec musela vstoupit čínská státní společnost CITIC Group, která situaci stabilizovala. Krach vlajkové lodi z ČLR byl první velkou trhlinou v pohádce o čínských miliardách.
Konec čínského snu
Během návštěvy čínského prezidenta vyslovil Zeman přání, aby se Česko stalo klidným „přístavem, do kterého se budou vracet po nejrůznějších bouřích čínské lodi, aby tam nalezly přátelské přijetí“. A zároveň ohlásil, že dohody podepsané za účasti obou prezidentů přinesou investice v hodnotě 240 miliard korun.
Zpočátku to vypadalo nadějně, objem čínských investic opravdu po roce 2014 vzrostl a dosáhl maxima v roce 2016, kdy byly česko-čínské vztahy na vrcholu. Stejně tak se objem vývozu z ČR do Číny mezi lety 2016 a 2017 navýšil o více než devět miliard korun. Ambiciózní plány Hradu se ale nenaplnily a v dalších letech začalo docházet k odlivu čínského kapitálu.
Z většiny plánovaných projektů totiž nakonec sešlo nebo byly odloženy. Projekt dceřiné společnosti ČEZ a čínské elektroenergetické společnosti Pinggao za desítky miliard korun nebyl nikdy uskutečněn. Nikdy také nedošlo k slibovanému nákupu vín z Národního vinařského fondu za sto milionů korun a světlo světa nespatřil ani avizovaný česko-čínský pavilon v Čchung-čchingu.
S výměnou vlády se Zeman ocitl ve své pročínské orientaci izolovaný – jeho odchodem tak Peking ztrácí velkého spojence na české politické scéně.
Zeman na Čínu nezanevřel ani po fiasku se slibovanými investicemi a nadále vybízel k intenzivnější spolupráci. V prvních týdnech pandemie se ČR potýkala s citelným nedostatkem zdravotnických materiálů. Skrz kontakty v ČSSD a Jaroslava Tvrdíka se ale nakonec vyjednaly nákupy ochranných pomůcek z ČLR. Zeman během svého projevu k národu Číně veřejně poděkoval, přestože za tyto dodávky Česko štědře zaplatilo, a navíc ve stejné době nakupovalo pomůcky i z Vietnamu nebo Jižní Ameriky.
Během covidové pandemie lobboval za čínské a ruské vakcíny Sputnik a Sinopharm. Na popud Babiše se obrátil přímo na čínského prezidenta a požádal ho o dodání tamní očkovací látky, přestože nebyla schválena pro použití v zemích EU. Z dodávek nakonec ale sešlo.
Zemanův odkaz
Ještě v roce 2019 se Zeman chlubil tím, že bude otevírat pátou leteckou linku mezi ČR a ČLR. Kvůli pandemii covidu-19 a snižujícímu se zájmu ale nakonec všechna přímá spojení ukončila provoz. Hojně kritizovaný animovaný projekt Krtek a panda, který měl volně navazovat na populární večerníčky, Zemanovo funkční období také nepřežil. A místo pandy přiletěli do pražské zoo luskouni z Tchaj-wanu.
Čtěte také: Jak připojit Tchaj-wan? Princip „jedna země, dva systémy“ selhal, čínský vůdce chystá nový plán
Zemanův pročínský postoj přesto stopu v české společnosti zanechal. Podlézáním Pekingu a servilními činy včetně papalášského chování Hradu během návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga, Prohlášení čtyř nebo výhružného dopisu Kuberovi Zeman paradoxně veřejné mínění proti sobě ještě více popudil. A obrazu Číny v ČR spíše uškodil. Nepomohla mu ale ani pandemie koronaviru nebo podpora, kterou Peking vyslovil Moskvě po rozpoutání války na Ukrajině.
Po změně na pozici primátora Prahy a s nástupem nové vlády se Zeman ocitl ve své pročínské orientaci izolovaný – jeho odchodem tak Peking ztrácí velkého spojence na české politické scéně. Moc toho ale po jeho popsaném úsilí nezůstane. Poslední hřebíček do rakve Zemanova snažení zarazil čerstvě zvolený prezident Petr Pavel, když přijal gratulační telefonát od tchajwanské prezidentky Tsai a vyjádřil naději, že se s ní v budoucnu osobně setká.
Nová hlava státu nevyloučila ani setkání s představiteli tibetské exilové vlády nebo hongkongského disentu. Můžeme tedy očekávat, že téma Číny bude na Hradě i nadále skloňováno.
