Donald Trump představil nová cla na dovoz do USA. Exekutivní příkaz se týká více než devadesáti zemí a Bílý dům potvrzuje odklon od předešlých politik.
Letos v dubnu zaskočil americký prezident Donald Trump svět oznámením, že zavede rozsáhlá dovozní cla. Propukla celosvětová finanční panika, načež Trump většinu z plánovaných cel pozastavil.
O čtyři měsíce později ale Bílý dům oznamuje novou obchodní politiku. Ta vstoupí v platnost 7. srpna a týká se velké části světa. Spojené státy tím zesilují svůj odklon od desetiletí volného obchodu.
Trump tvrdí, že cla podporují americkou výrobu a chrání tamní pracovní místa. Od nástupu do Bílého domu se drží tvrzení, že Amerika byla zneužita zahraničními „podvodníky“ a „vypleněna“ cizinci.
Jeho nestálá mezinárodní politika uvrhla světovou ekonomiku do chaosu a řada světových firem zvýšila ceny pro americké spotřebitele. Trump v průběhu času cla měnil, odkládal nebo zcela rušil.
Podle některých odborných hlasů Trump používá cla jako vyjednávací taktiku, která má obchodní partnery přinutit k uzavření dohod výhodných pro USA. Často pak přidává podmínky o zastavování migrace nebo boji s distribucí drog.
Americký prezident také v červenci pohrozil zavedením významných cel proti společnostem obchodujícím s Ruskem, pokud nebude do padesáti dnů dosaženo dohody o ukončení války v Ukrajině.
Zachována byla „univerzální“ sazba pro země, s nimiž nemají Spojené státy obchodní přebytek – což je většina. Se zhruba čtyřiceti státy mají USA obchodní deficit a ty čelí minimálně patnáctiprocentním clům.
Celkově se exekutivní příkaz týká šedesáti osmi států a sedmadvacetičlenné Evropské unie, kterou Trump zařadil mezi „nejhorší provinilce“.
Unie má se Spojenými státy pozitivní obchodní bilanci. Minulý rok dosahoval přebytek výše 198,2 miliardy eur ve prospěch EU.
Jen několik dní před prvním srpnem se Unie se Spojenými státy dohodla, že evropské zboží včetně automobilů bude čelit patnáctiprocentním clům. Podle dohody, kterou ještě musí schválit všichni členové, nebude obchodní blok americkým firmám účtovat žádná reciproční cla na určité produkty.
Čtěte také: Temný den? Evropou zní kritika dohody s Trumpem
Z jednotlivých států je největším odběratelem amerických produktů Kanada. Na zboží od severního souseda se bude vztahovat pětatřicetiprocentní clo. Nezahrnuje přitom produkty, na které se vztahuje stávající Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) mezi Kanadou, USA a Mexikem.
Uvalení vyšších cel na Mexiko pak Trump odložil o dalších devadesát dní, aby mohl vyjednat lepší dohodu. Dříve Trump pohrozil minimálně třicetiprocentní sazbou, která by odpovídala případným odvetným clům zavedeným na dovoz z USA.
Vyjednávání pokračují také mezi Spojenými státy a Čínou. Mezi zeměmi panuje obchodní válka, kdy na sebe oba státy uvalily cla přesahující sto procent. Následně je dočasně snížily a „pauza“ má končit 12. srpna.
Očekává se, že nová Trumpova cla nejvíce zasáhnou výrobce automobilů, letecké společnosti a dovozce spotřebního zboží.
„Firmy odkládají důležitá rozhodnutí, oddalují nábor zaměstnanců a ekonomická aktivita klesá,“ komentoval dopad cel profesor ekonomie Joseph Foudy pro Al-Džazíru. Skutečný dopad cel podle něj ještě svět nepocítil, protože si mnoho podniků vytvořilo zásoby.
Analýza BBVA Research z minulého měsíce odhaduje, že desetiprocentní americká cla pro všechny země by zpomalilo hospodářský růst a snížilo globální hrubý domácí produkt o půl procentního bodu v krátkodobém horizontu a více než dva procentní body ve střednědobém.
