Do budov brazilských státních institucí vtrhli v neděli příznivci bývalého prezidenta Jaira Bolsonara. Snažili se podnítit armádu k vojenskému puči, protože věří, že nová hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva volby vyhrál neprávem. „Je to jen jedna z kapitol, která Brazilce čeká,“ myslí si spolupracovník Voxpotu Rudolf Kvíz.
Pouhý týden od inaugurace nového prezidenta Brazílie zaútočily tisíce příznivců předchozí hlavy státu na tamní Kongres, Nejvyšší soud a prezidentský palác. Snímky a videa protestujících, kteří listují v prezidentských dokumentech a lezou do státních budov rozbitými okny, připomínají události z 6. ledna 2021 ze Spojených států, kde podporovatelé Trumpa zaútočili na Kapitol.
Favoritovi brazilských násilníků se přezdívá právě „tropický Trump“. A i podle Rudolfa Kvíze, který se o dění v Brazílii dlouhodobě zajímá, jsou přirovnání k americké paralele trefná. Události v největším jihoamerickém státě ale mnohem více podkresluje touha po intervenci armády a vzpomínání na vojenskou diktaturu.
Bolsonaro vždy podporoval silové složky. On sám je bývalý voják, a to se přirozeně odráží v jeho voličích.
Každopádně napětí z ulic nezmizelo. Extrémně rozdělenou zemi s více než 200 miliony obyvatel čekají náročné dny. Možné zatýkání viníků pak může situaci ještě více vyostřit.
Jací lidé tedy vtrhli do vládních budov a z jakého důvodu?
V Brazílii existuje fenomén radikálních Bolsonarových příznivců. Ti se začali po volbách soustředit v hlavním městě. Založili si tam provizorní tábor, jehož populace kolísala od několika tisíc až po dvacet tisíc lidí. Jejich agendou potom je, že došlo k ukradení voleb. A v tomto duchu také neustále zaznívají výzvy k ozbrojenému puči.
Čtěte také: „Je po všem.“ Bolsonaro uznal prohru, pro Lulu ale začíná boj o polovinu Brazílie
Příznivci bývalého prezidenta například demonstrovali u základen brazilské armády a vyzývali vojáky k uchvácení moci, zavření „zlodějů voleb“ a navrácení Bolsonara do čela státu. Jejich snahy gradovaly po volbách, kdy blokovali silnice a zapalovali věci. Poté kolem půlky prosince utichli. Nástup Luly do úřadu, který proběhl prvního ledna, je opět nastartoval.
Můžete přece jen přiblížit, o jaké lidi jde?
Oponenti toho tábora jim říkají bolsominions. To je kombinace slov Bolsonaro a minions – česky mimoni. Jde o odkaz na americký animovaný film Minions o pohádkových bytostech, které existují, aby sloužily největším padouchům historie. A je to široký pojem. Patří tam ti nejradikálnější jako například člověk, kterého zadržela v prosinci policie, protože chtěl odpálit bombu a vyvolat chaos. Následně u výslechu doznal, že v jeho představách se měla do všeobecné paniky vložit armáda. Celé to potom bylo podkresleno nostalgií po vojenské diktatuře, kterou spousta z Bolsonarových příznivců má.
Čtěte také: Kanibal proti ďáblovi. Brazilská kulturní válka vrcholí, mimoděk rozhodne o osudu pralesa
K bolsominions patří ale také fanoušci, kteří žijí ve světě fake news a dezinformací a kteří věří, že s novým prezidentem Lulou vstoupí do Brazílie komunismus a že jeho strana jsou satanisté, kteří chtějí zničit stát. Situaci taky radikalizoval fakt, že po týdnech relativního váhání Ministerstvo spravedlnosti a federální policie začaly zatýkat a stíhat lidi vyzývající k puči a násilí.
Mluvil jste o desítkách tisíc lidí v jejich provizorním kempu, ale kolik jich mohlo být v hlavním městě v době útoku?
Myslím si, že ne více než deset tisíc. Předtím jejich počet slábnul a posily přijely až s nástupem Luly. O útoku se mluvilo dlouhou dobu, ale předpokládalo se, že k tomu dojde hned po volbách. Vzhledem k tomu, že mnoho bolsonaristů vyzývalo k ozbrojování se, to mohlo dopadnout mnohem hůř. Každopádně to pokračuje, probíhají další blokace silnic a barikády hoří. Federální policie nejspíš začne zatýkat, a to bude situaci ještě více eskalovat.
Po internetu se šířilo video, na němž demonstranti strhli policistu z koně a bili ho, ale na jiných záběrech se zas s policisty přátelsky baví. Co nám tato událost o brazilské policii vlastně říká?
Je nutné pochopit, že Brazílie má tři hlavní policejní sbory. Tou první je Policie Federal, na kterou mimo jiné útočili příznivci Bolsonara. Dalšími jsou Policia Civil a Policia Militar. Všechny mají rozdílné kompetence. Federální se zabývá korupcí, terorismem, organizovaným zločinem i ochranou ústavního pořádku. Civilní policii bychom popsali jako kriminální službu. Vojenská pak plní pořádkovou činnost.
Čtěte také: „Budu-li pochybovat, volby neuznám.“ Brazilské prezidentské klání jako kulturní válka v tropech
V rámci Policie Militar se najde spousta voličů Bolsonara, kteří a do velké míry s demonstranty sympatizují. Před několika dny proletěly internetem fotografie policisty, který mluví na demonstraci a říká bolsnoravocům, že mají pravdu. Každopádně instituce jako takové se snaží vystupovat v rámci svých ústavních rolí.
Bolsonaro ale vždy podporoval silové složky. On sám je bývalý voják, a to se přirozeně odráží v jeho voličích. Nicméně zrovna v Policii Federal musejí mít všichni univerzitní vzdělaní. Je postavená po vzoru americké FBI. A co jsem mohl vysledovat, tak si federální policie postupně přebírá i ochranu důležitých objektů.
Svou roli hraje ekonomická situace, třídní linie, teritorialita i rasa. Brazílie je fascinující svými extrémy, jak pozitivními, tak negativními.
Co to vypovídá o brazilské demokracii?
Jsou tam dvě základní roviny. První je institucionální. Tam bych řekl, že tamní systém obstál. Dlouhou dobu se spekulovalo, zda se armáda zapojí, ale nic takového se nestalo. V tomto ta zpráva zní pozitivně.
Druhá rovina je demokracie ve smyslu brazilské společnosti. Ta je totiž extrémně rozdělená. Politika Bolsonara rozpoltila zemi na dva nesmiřitelné tábory a zároveň ve společnosti vyvolala obrovské množství toxicity. Nedávno například Brazílie v rámci boje proti fake news omezila aplikaci Telegram, protože lidi tam šíří ty nejdivočejší konspirace. Často si nezadají s QAnonem. I díky tomuto mi přijdou ty paralely se Spojenými státy trefné.
Nemálo příkopů je v Brazílii tak hlubokých, že se budou zasypávat velmi dlouho, a možná to ani není možné. Celkově je to jen jedna z kapitol, které tamní obyvatele čekají, protože země je opravdu velmi rozdělená a specifická. Svou roli hraje ekonomická situace, třídní linie, teritorialita i rasa. Brazílie je fascinující svými extrémy, jak pozitivními, tak negativními.
