Brífink: Trumpova doktrína i nová nařízení v migrační politice

Nedávno zveřejněná americká doktrína prezidenta Donalda Trumpa buduje nové pořádky v geopolitickém řádu světa. O co přesně jde a jaké dopady přinese? I o tom se bude v následujících dnech živě diskutovat.

Vedle toho se bude pozornost světových médií rovněž stáčet do Chile, kterou čekají prezidentské volby, anebo do Bruselu, kde se naopak bude rozhodovat o nové podobě evropské migrační a bezpečnostní politiky. 

Co dalšího by vám nemělo uniknout?

Nová Trumpova bezpečnostní doktrína převrací roli USA ve světě

Vojtěch Boháč

Ve čtvrtek večer vydal Bílý dům novou Národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která stanovuje hlavní východiska pro americkou zahraniční politiku ve světě.

V sobotu pak představil americký ministr války Pete Hegseth navazující Národní obrannou strategii nazvanou „US first“. Na třetí klíčový dokument se teprve čeká. Tím je takzvaný Pentagon posture review, který vytyčuje velikost konkrétní vojenské přítomnosti USA v jednotlivých regionech a zemích a od kterého se očekává stahování části vojsk z Evropy.

Trumpova Národní bezpečnostní strategie se zaměřuje na deklaraci toho, že západní polokoule – tedy v chápání Washingtonu celý americký kontinent – je vitální sféra zájmu USA. Spojené státy si tedy stanovují prakticky právo zasahovat do politiky všech států na kontinentu a odradit všechny nepřátelské i potenciálně nepřátelské země od výraznějšího angažmá v regionu.

Hlavním bodem zájmu po západní hemisféře je Indopacifik a vyrovnávání obchodní bilance s Čínou s jasnou deklarací, že USA vybudují se spojenci v regionu odstrašující síly, aby nedošlo k jednostranné změně statusu quo v tchajwanské úžině. Přesto je doktrína vůči Pekingu mnohem jemnější, než Trumpova poslední z roku 2017.

Zatímco Rusko dokument prakticky neřeší nad rámec toho, že je třeba ukončit válku v Ukrajině, Evropa je podle něj slabá a stojí před možností civilizačního zániku. Administrativa se následně hlásí k tomu, že na kontinentu bude podporovat nacionalistické síly. Novou doktrínu během týdne na Voxpotu do detailu rozebereme.

Čtěte také: Demokraté měli Trumpa na lopatkách. Pak se zase vzdali

Jednání ministrů o migraci

Eva Čeplová

V pondělí 8. prosince se v Bruselu sejdou unijní ministři vnitra, aby projednali klíčové oblasti migrační a azylové politiky. Na pořadu dne bude zejména diskuze a následné schvalování několika nařízení, která jsou součástí Migračního paktu. Ten bude platit od června 2026. Mezi body k projednání nechybí například nařízení o takzvané bezpečné třetí zemi, přes kterou žadatelé do Evropské unie většinou přišli. 

Členské země by tak nově dostaly možnost zamítnout žádost o azyl u žadatelů, kteří o mezinárodní ochranu mohli požádat v jiném státě mimo EU, jež Brusel považuje za bezpečný. Stejně tak budou ministři schvalovat společný seznam takzvaných bezpečných zemí původu, který má vést ke snížení žádostí o mezinárodní ochranu. Do unijního seznamu má být zařazen například Egypt, Indie, Bangladéš anebo Tunisko. 

Kromě migrační politiky budou důležitým bodem zasedání také bezpečnostní otázky. Proběhnout by měla například diskuze o posledních dronových incidentech i dopadech používání dronů na vnitřní bezpečnost

Čtěte také: Tajemné drony nad Evropou. Jak se jim budeme bránit?

Chile vybírá novou hlavu státu

Simone Radačičová

V Chile se v neděli 14. prosince koná druhé kolo prezidentských voleb, v nichž se utká krajně levicová Jeannette Jara a krajně pravicový José Antonio Kast. Ti dostali nejvíce hlasů v prvním kole, které se konalo zhruba v polovině listopadu.

Konzervativní Kast se o prezidentský palác uchází už potřetí. Dříve působil jako zákonodárce a prosazuje tvrdší postoj proti migraci, odmítá interrupci i v případě znásilnění a hovoří o potřebě ořezat státní výdaje. Jeho bratr působil jako ministr ve vládě krvavého diktátora Augusta Pinocheta a jeho otec pocházející z Německa byl nacistický důstojník.

Pokud uspěje, Chile se stane po Argentině, Ekvádoru a Bolívii další latinskouamerickou zemí, která se stočí doprava.

Jara je členkou Komunistické strany, snaží se ale vystupovat spíše jako středolevicová. Dříve zasedala ve vládě současného prezidenta Gabriela Borice coby ministryně práce. Nyní mluví o potřebě navýšit těžbu lithia nebo také minimální mzdu.

Čtěte také: „Spravedlnost si dala načas.“ Po 50 letech Chile nahlíží do své temné minulosti

Nové boje mezi Thajskem a Kambodžou

Filip Brychta

Thajsko v pondělí 8. prosince ráno zahájilo na sporných hranicích s Kambodžou letecké nálety. Obě strany se obviňují z porušení příměří, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump.

Thajská armáda tvrdí, že nálety provedla poté, co byl jeden jejich voják zabit a čtyři další zraněni při potyčkách na hranicích. Letectvo má provádět útoky na vojenské cíle v několika oblastech a obviňuje Kambodžu z mobilizace těžkých zbraní a přemisťování bojových jednotek.

Kambodžské ministerstvo národní obrany naopak obvinilo z poslední eskalace Thajsko a uvedlo, že to thajská armáda v pondělí ráno zahájila útok na kambodžské jednotky. Kambodža prý nereagovala, přestože „provokativní akce trvají po mnoho dní“.

Boje přicházejí pouhých šest týdnů poté, co Trump dohlížel na podpis dohody o příměří. Předchozí válka vypukla v červenci a trvala pět dní. Vyžádala si smrt nejméně 48 lidí a asi 300 tisíc muselo z oblastí bojů uprchnout.

Vypadá to tedy, že další z Trumpových „příměří“ je opět spíše na papíře než v terénu. Zda uvidíme v tomto týdnu větší eskalaci se dozvíte na Voxpotu.

Čtěte také: Pohraniční spor oživil střety mezi Thajskem a Kambodžou

Odzbrojení Hamásu, nebo stabilizační síly pro Gazu?

Jolana Humpálová 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že se první fáze plánu příměří v Gaze blíží dokončení. Ta následující podle něj musí zahrnovat odzbrojení Hamásu.

Netanjahu bude jednat o dalších krocích koncem prosince ve Washingtonu s Donaldem Trumpem. Ani návrhy amerického prezidenta, ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která je do značné míry podpořila, ale nestanovují přesný harmonogram, který by prodloužil příměří v trvalý mír. 

Na straně Hamásu má dojít k odzbrojení, na straně izraelských jednotek k dalšímu stažení z Gazy. Zřízeny maji být i mezinárodní stabilizační síly pod kontrolou „rady pro mír“ tvořené světovými lídry v čele s Trumpem. Ta má dohlížet na technokratický palestinský výbor, který bude řídit každodenní správu Gazy.

Ačkoliv pořadí těchto kroků nevyplývá ani z návrhu amerického prezidenta, ani z revoluce Rady bezpečnosti, Netanjahu apeluje zejména na odzbrojení palestinského hnutí. 

S takovým tlakem nesouhlasí například Turecko. To by preferovalo zřízení mezinárodních stabilizačních sil. Jak se bude situace dál vyvíjet? V redakci ji budeme sledovat.

Čtěte také: Bouřky se nebojí. Navštívili jsme děti z rozbombardované Gazy

Spolkne Netflix společnosti Warner Bros i s HBO?

Matěj Schneider

Streamovací gigant Netflix oznámil úmysl koupit významnou část mediální skupiny Warner Bros. Součástí akvizice by měla být i konkurenční platforma HBO Max. Cena celého obchodu má přesahovat 70 miliard dolarů.

Velkou otázkou je, jestli obchod nechají projít američtí regulátoři. Platformy Netflix a HBO Max mají podle různých odhadů úhrnem okolo třetinového podílu amerického streamovacího trhu. V minulosti by americké antimonopolní úřady takovou akvizici nejpravděpodobněji zablokovaly, nebo ji povolily jen pod striktními podmínkami. 

Dnes není osud podobného obchodu zdaleka tak jasný. Během prvního období prezidenta Donalda Trumpa šla jeho administrativa podobným obřím mergerům na ruku – nejviditelněji povolením akvizice konglomerátu Time Warner a telekomunikační společnosti AT&T. Před loňskými volbami někteří lidé z Trumpova okolí včetně viceprezidenta Vance naznačovali, že by chtěli po návratu do Bílého domu silnější antimonopolní politiku. K reálnému obratu nicméně nedošlo.

Donald Trump se sice už přes víkend nechal slyšet, že vysoký společný podíl trhu Netflixu a HBO Max by „mohl představovat problém“. Je to ale spíše výraz prezidentovy chuti zasahovat do velkých zpráv, než promyšlené antimonopolní politiky.

Čtěte také: Swifties vs. Ticketmaster: Může popkultura porazit monopol?