AnalýzaByznys

Čína u nás do výroby elektromobilů neinvestuje. Máme mít FOMO?

Zatímco Polsko, Maďarsko a Slovensko vítají miliardové čínské investice do elektromobility a staví továrny na baterie a elektrická auta, Česko zůstává mimo hru. Proč se čínský kapitál tuzemsku vyhýbá? A jak je to s jeho ekonomickým přínosem doopravdy?

Kara Němečková

„Vy jezdíte na Tchaj-wan, aby tady Slováci postavili fabriku na baterie z Číny a Maďaři tam měli automobilku,“ kritizovala na podzim ministra zahraničí Jana Lipavského předsedkyně KSČM Kateřina Konečná v pořadu CNN Prima News.

Kritika české vlády za její politiku vůči Pekingu a angažovanost vůči Tchaj-wanu zaznívá z celého spektra opozičních stran. Za vzor dávají vládě Slovensko a především Maďarsko, které podle nich úspěšně přitahují ekonomické příležitosti z východu. 

Na konci června oznámil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó další čínskou investici. Výrobce automobilů BYD plánuje investovat 32 miliard forintů (přibližně 1,92 miliardy korun) do rozšíření svého závodu v severomaďarském Komáromu, čímž ztrojnásobí výrobní kapacitu na 1250 elektrických autobusů a nákladních vozidel ročně.

Maďarsko v posledních letech zažívá výrazný nárůst čínských investic zejména v oblasti elektromobility. V roce 2023 se stalo největším příjemcem čínských investic v rámci Evropské unie a pozici si udrželo i vloni. Minulý rok směřovala do Maďarska přibližně jedna třetina veškerých čínských investic v Unii.

V Šuranech má vyrůst vůbec první slovenská gigafactory.

Symbolem těch maďarských se stala právě automobilka BYD. Po otevření továrny v Komáromu v roce 2017 se čínský výrobce rozhodl dále posílit přítomnost v Unii a pro svou první evropskou továrnu na elektromobily si vybral maďarský Szeged.

Dále provozuje montážní závod baterií ve Fótu a distribuční centrum v Páty a v květnu BYD oznámila plány na vybudování evropské centrály v Budapešti.

Čtěte také: Budou Srbové trpět za naše elektromobily? Špinavá hra o lithium vrcholí

Rostoucí zájem čínských investorů zaznamenalo v posledních letech i Slovensko. Výrobce baterií Gotion Tech vstoupil do slovenské společnosti InoBat a založil s ní společný podnik Gotion-InoBat Batteries, v němž čínská strana drží osmdesátiprocentní podíl.

V rámci tohoto spojení má v Šuranech vyrůst vůbec první slovenská gigafactory. Další významnou investicí s čínskou stopou je projekt nového závodu na elektrické vozy automobilky Volvo Cars, která je součástí čínského holdingu Geely.

Přitažlivý střed

Region střední Evropy je pro čínské výrobce elektromobilů a jejich komponentů atraktivní zejména díky blízkosti již existujících dodavatelských řetězců a snadnému přístupu na jednotný evropský trh.

Přesunutí části výroby sem zároveň umožňuje obejít cla, uvalená na dovoz elektromobilů z Číny v říjnu loňského roku Evropskou komisí.

V případě Maďarska hraje na první pohled prim politika a kvalita vztahů s Pekingem – Viktor Orbán začíná sklízet plody své politiky „otevření se na východ” z roku 2012, která má za cíl diverzifikovat maďarské zahraničně-ekonomické vazby. 

Maďarsko má tak mezi členskými státy Evropské unie k Číně nejblíže. Budapešť a Peking postupně prohlubují spolupráci v řadě oblastí od energetiky a médií až po policejní spolupráci.

Orbánova vláda zároveň podporuje Čínu v řadě klíčových témat – Maďarsko například zablokovalo stanoviska EU ohledně lidských práv, Hongkongu či rozhodnutí tribunálu o Jihočínském moři. Příznivý vývoj v bilaterálních vztazích tak bezpochyby hraje důležitou roli při rozhodování čínských firem investovat právě v Maďarsku.

Podobný kurz zaujala i nová slovenská vláda, která po vzoru Orbána usiluje o bližší partnerství s Pekingem. Na podzim 2024 vypravil slovenský premiér Robert Fico do Číny dosud největší ministerskou delegaci, po níž následovaly další oficiální cesty. Slovensko se rovněž v Evropské radě postavilo proti zavedení dodatečných cel na dovoz čínských elektromobilů.

Právě Orbánova a Ficova politika inspiruje řadu českých opozičních politiků a političek.

„Zatímco všichni jezdí do Číny, my jediní jezdíme na Tchaj-wan,“ zní Andrej Babiš jako ozvěna Kateřiny Konečné ve svém pořadu Hlasovka pro Babiše. Takové cesty podle něj poškozují české zájmy.

Mohl by tedy Babiš v případě vítězství ve volbách zvolit pragmatičtější přístup vůči Pekingu a usilovat o oteplení vzájemných ekonomických vztahů? Za svého předchozího vládního působení postupoval vůči čínským investorům jinak.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.

Více k tématu Byznys

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.