Další pandemie nepřijde s hantavirem, říká genetik Pačes

Tisíce lidí namačkaných na jedné lodi? Pro virus jackpot.

Když 1. dubna vyplula nizozemská expediční loď MV Hondius z argentinského přístavu Ushuaia směrem k Antarktidě, nikdo netušil, že se během několika týdnů promění v jeden z nejsledovanějších epidemiologických případů letošního roku.

Na palubě se objevilo několik případů závažného onemocnění, tři lidé zemřeli a zdravotnické úřady začaly po celém světě dohledávat desítky cestujících, kteří se po plavbě rozletěli do různých zemí.

Loď je pro šíření naprosto ideální prostředí.

Laboratorní testy nakonec potvrdily andský hantavirus – vzácný typ hantaviru, který se na rozdíl od většiny ostatních může za určitých okolností přenášet i mezi lidmi.

Obratem vznikly spekulace o další pandemii a paralely s covidem. Podle genetika Jana Pačese je sice takové srovnání přehnané, ale obavy z dalších světových nákaz jsou na místě.

Andský hantavirus je podle dosavadních poznatků jediný z rodiny hantavirů, u kterého byl opakovaně popsán přenos z člověka na člověka. Takové šíření je však vzácné a většina nákaz hantavirem stále vzniká kontaktem s hlodavci nebo jejich exkrementy. V případě nizozemské lodi ale vypadá, že se nakazilo poměrně hodně lidí. Jak k tomu došlo?

Virus není klasický respirační, jako třeba chřipka. Aby došlo k přenosu, musí být kontakt mnohem užší – přímo s nakaženým člověkem, jeho slinami nebo něčím podobným.

Z tohoto hlediska je loď pro šíření naprosto ideální prostředí. Je to uzavřený systém se sdílenou klimatizací, společnými prostory a lidmi, kteří jsou dlouhou dobu pohromadě. Šance na přenos je tam proto větší než jinde.

Podobně jako u chřipky se jedná o segmentovaný RNA virus. To teoreticky umožňuje promíchání jednotlivých částí genomu při souběžné infekci jedné buňky více variantami viru a tedy více nových mutací. Nakolik realistické je, že by andský virus zmutoval do podoby, v níž by se mezi lidmi přenášel výrazně snadněji?

Obecně to u hantavirů příliš pravděpodobné není, ale biologie samozřejmě dokáže leccos. Z předchozích studií víme o několika mutacích na povrchu viru, které se dávají do souvislosti se snazším přenosem mezi lidmi. Zatím ale nevíme o žádné konkrétní mutaci, která by situaci zásadně změnila.