Drogy, drony a krev. Bezpilotní letouny v rukou kartelů mění pravidla války v Kolumbii

„Vždycky je nejdřív slyším, a až pak je zahlédnu. Tedy pokud je vůbec vidím,“ popisuje Sandra Montoya. „Obvykle se někde v dálce objeví černé tečky, které někdy zamíří směrem k nám,“ dodává.

Sandra Montoya žije v neklidném kolumbijském regionu Catatumbo u hranic s Venezuelou. O moc a nadvládu tu bojují znesvářené ozbrojené skupiny, proti kterým zasahují kolumbijské bezpečnostní složky. 

Civilisty jako právě Sandru Montoya a její rodinu stále častěji postihují útoky dronů, které jako tmaví ptáci zaplňují modré nebe zespodu lemované těžko prostupným porostem.

Zatímco se největší pozornost zaměřuje na Ukrajinu, která se s neobvyklou rychlostí adaptovala na novou povahu války vedenou útočnými drony, tisíce kilometrů odtud probíhá trochu jiný boj. A i v něm hrají bezpilotní letouny hlavní roli.

Nejde o „klasickou“ válku, ale o vnitřní konflikt. Mocné drogové kartely, guerilloví bojovníci a zločinecké gangy, jejichž chapadla prostupují celou Kolumbií, stále častěji spoléhají na drony, které plně zaměstnávají i kolumbijské bezpečnostní složky.

A někde ztraceni v bojůvkách mezi směsicí různých hráčů jsou civilisté, kteří stejně jako Sandra Montoya bojují o své přežití.

„Vždycky když přiletí, uvědomím si, že mohou všechno zničit. Já se jen modlím, protože nic jiného dělat nemohu,“ dodává.

Za vším hledej „narcotráfico“

Kolumbie se už dlouhá léta potýká s vnitřním konfliktem, který je jako nikdy nezhojená krvavá rána. Jejím prokletím jsou světle zelená polička s kokou, ze které se vyrábí bílý prášek mířící do celého světa.

Vydělávají na něm drogové kartely jako třeba Clan del Golfo, tedy Klan ze zálivu, členové levicové guerillové skupiny Národní osvobozenecká armáda (ELN) nebo partyzáni z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), kteří odmítli složit zbraně, a také různé zločinecké skupiny a gangy.

Hned čtyři z nich – Klan ze Zálivu, ELN a dvě skupiny složené z někdejších členů FARC – Spojené státy považují za teroristické organizace.

Seznam kartelů je dlouhý. Přesto mají všechny něco společného – a nejde jen o omamné látky, na kterých vydělávají.

Propojuje je touha ještě víc zdokonalit své arzenály, aby dokázaly svým rivalům i bezpečnostním složkám lépe vzdorovat. Tak, aby se jejich „narcotráfico“ dařilo co nejlépe.

Prezident Gustavo Petro, který byl u moci od roku 2022 a nyní jej v úřadu vystřídá krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella, přišel s politikou, kdy se pokoušel s ozbrojenci vyjednávat a přesvědčit je, aby zanechali bojů. Jeho snaha ale z velké části přišla vniveč. Zločinecké skupiny místo toho ještě posílily a modernizovaly se.

Čtěte také: Ne, raději kávu. Kolumbie zkouší přeučit kokainové farmáře

A do této strategie zapadají i bezpilotní letouny.

Ozbrojenci z různých skupiny je nejprve minimálně od roku 2016 začali využívat například k pašování nebo získávání informací.

Trvalo ale několik let, než je poprvé vyslali do boje. Ještě v roce 2023 kolumbijské ministerstvo obrany nezaznamenalo ani jediný útok drony.

Pak nastal zlom a drony se dostaly do akce. V roce 2025 už ministerstvo napočítalo téměř 8400 těchto útoků, při nichž zemřelo dvacet lidí a dalších téměř tři sta bylo zraněno.

A letos jich bude ještě mnohem víc.

Jen během uplynulého roku se ozbrojencům podařilo zničit policejní helikoptéru, zaútočit poblíž nemocnice Lékařů bez hranic nebo vůbec poprvé s použitím FPV dronu zničit pátrací plavidlo kolumbijského námořnictva. 

Bezpilotním letounům tedy neunikají nejen policejní hlídky nebo vojáci, ale také nemocnice, školy a další civilní infrastruktura.

„Někdejší členové gueril se tisíckrát pokoušeli získat řízené střely, nikdy se jim to ale nepodařilo,“ prohlásil někdejší viceprezident Humberto de la Calle.

„S drony se dostáváme do situace, kdy musíme zastavovat útoky ze vzduchu. A to se v Kolumbii ještě nikdy nestalo“.

„Mají vzdušnou převahu“

Rychlý vzestup útočných dronů zaskočil tamní bezpečnostní složky, které zatím hledají cesty, jak si s tím poradit.

„Obchodníci s drogami mají vzdušnou převahu,“ pronesl odcházející prezident Gustavo Petro loni ve svém projevu k vojákům.

Zločinecké skupiny si kupují drony třeba na čínských e-shopech, jako je Temu, řekl pro deník New York Times zástupce státu pod podmínkou anonymity.

Další se pak dostávají do Kolumbie přes propustnou hranici s Venezuelou. Stojí jen pár stovek dolarů, stačí je upravit a vyslat do boje.

„Reakce státu je pomalá a fragmentovaná,“ komentovala dění v Kolumbii Laura Bonilla, ředitelka Nadace Pares, která se zabývá ozbrojenými konflikty a otázkou lidských práv v této latinskoamerické zemi.

Kolumbijská vláda stále hledá další cesty, jak si s drony v rukách ozbrojenců poradit. Pokouší se vyvíjet vlastní bezpilotní letouny nebo omezit jejich dovoz.

„Stát zajistil protidronové systémy, dostal dary v oblasti technologií a vyškolil vojenský personál. Jenže ozbrojené skupiny se přizpůsobují. Sestřelit jeden dron nestačí, když je dalších deset připraveno vzlétnout,“ dodala Laura Bonilla pro španělský list El País.

Snadná dostupnost bezpilotních letounů, zejména těch vyrobených v Číně, je jedním z hlavních důvodů, proč se stále častěji stávají klíčovou složkou arzenálu různých zločineckých skupin.

Do dění v Latinské Americe pak také zasahuje válka na Ukrajině. I do tamních médií a na sociální sítě totiž pronikla videa ukazující ukrajinská bojiště.

„Byl to zlomový okamžik,“ řekl ke vlivu války na Ukrajině Henry Ziemer z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu. Ukázala totiž kolumbijským zločinům a ozbrojencům, čeho se s drony dá skutečně dosáhnout.

Tisíce Kolumbijců mají navíc vlastní zkušenost přímo z frontových linií na Ukrajině, protože se do bojů zapojili jako žoldáci.

Nejen Kolumbie

Zločinecké skupiny v Kolumbii ale nejsou jediné, které stále častěji využívají drony k útokům. Další příklady lze najít v zemích, které hrají nějakou roli v řetězci spojeném s produkcí, zpracováním nebo pak převozem kokainu a dalších omamných látek.

Loni na podzim je nasadila přední brazilská zločinecká organizace Comando Vermelho (Rudé velení) v boji proti bezpečnostním složkám ve favelách v Riu de Janeiru.

Čtěte také: Místo vězení márnice. Favely v Riu ochromila krvavá razie

V Ekvádoru se pak zase používají nejen k útokům, ale také třeba k pašování různého zboží, ať už drog, nebo mobilů a dalšího kontrabandu do věznic. Ve svém arzenálu je má také mexický Kartel Jalisco Nová generace.

„V Latinské Americe neexistuje žádná jasná frontová linie. To znamená, že je pro státy velmi těžké přijít s protiopatřeními, protože vlastně nebráníte žádnou frontovou linii nebo hranici. Bráníte se proti organizacím, které jsou zakořeněny ve společnosti,“ vysvětluje Ziemer.

Drony se tak po Latinské Americe nezadržitelně šíří. A ozbrojené skupiny se stále pokouší modernizovat.

V polovině května například úřady poblíž Bogoty odhalily první dron na optickém vlákně – ty odolávají klasickým rušičkám a je těžší je odhalit.

Zločinci tak mají další náskok.