Ředitel výzkumu v pražském Ústavu mezinárodních vztahů a odborník na Turecko a postsovětský prostor přijal pozvání k rozhovoru s Ondřejem Zachou na téma aktuální situace v Náhorním Karabachu a možností vývoje do budoucna.
Arménie po Čtyřdenní válce v roce 2016 změnila svoji bezpečnostní doktrínu. I to byla předzvěst současné eskalace bojů v Náhorním Karabachu. Bavili jsme se mimo jiné i o tom, jak se tato změna promítla do logiky vzájemných potyček mezi Arménií a Ázerbájdžánem, a proč by pro Arménii nedávalo smysl zaútočit jako první.
Stále také kolují spekulace o tom, že Turecko verbuje syrské bojovníky a posílá je do bojů na straně Ázerbájdžánu. Baku se proti těmto spekulacím důrazně ohradilo, ale anonymní zdroje agentury Reuters a deníku Guardian přímo mezi bojovníky v Sýrii tvrdí, že byli nasazeni do Karabachu v koordinaci s Ankarou. Ve středu přišel Guardian s informací, že Syrští bojovníci jsou i mezi obětmi. „Těžko říci, jestli jsou tyto zprávy pravdivé (…) Ty skupiny nejsou vycvičené pro válku v horách, za přítomnosti dělostřelectva a letectva,“ komentuje situaci Emil Aslan.
Co by pro konflikt znamenalo, kdyby se do něj zapojili regionální mocnosti, zejména Rusko a Turecko? „To by pro Ázerbájdžánce i Arménce neznamenalo nic dobrého,“ dodává.
V rozhovoru se také dozvíte, zda očekávat další vyostření a co by to znamenalo pro energetickou bezpečnost Evropy.
