Přes sto aktivistek a aktivistů v sobotu obsadilo důl Vršany. Podařilo se jim tak přerušit těžbu uhlí pro elektrárnu Počerady, která je největším samostatným producentem skleníkových plynů v České republice. Přinášíme fotoreportáž z akce od naší spolupracovnice Majdy Slámové.
Konec uhlí #teď. Tak zněl název akce na Mostecku, během které více než stovka aktivistů a aktivistek obsadila uhelný důl Vršany miliardáře Pavla Tykače. Další tři stovky lidí demonstrovali před deset kilometrů vzdálenou úhelnou elektrárnou Počerady. Polostátní společnost ČEZ ji totiž letos prodal Tykačově skupině Sev.en, která chce investovat miliardy korun do její modernizace a v provozu pokračovat i po vypršení aktuální životnosti.
Protesty byly součástí víkendového Klimakempu, který pořádá již čtvrtým rokem hnutí Limity jsme my. To požaduje konec fosilního byznysu a uzavření nejšpinavějších uhelných elektráren jako Počerady nebo Chvaletice. Aktivisté zároveň zdůrazňují nutnost spravedlivé transformace uhelných regionů a přechod na demokraticky vlastněné obnovitelné zdroje energie.
Akce vychází z principů nenásilné občanské neposlušnosti. Ta spočívá v tom, že občané vědomým porušením zákonů upozorňují na problém a protestují proti systému, ve kterém mají podle jejich názoru velké uhelné společnosti nepoměrně větší vliv na rozhodování o budoucnosti fosilní energetiky, než běžní občané. O českém konci uhlí má v září jednat vládou zřízená uhelná komise.
Důl Vršany vlastní společnost Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy sedmého nejbohatšího Čecha Pavla Tykače. Přilehlou elektrárnu Počerady vlastní státní podnik ČEZ, který ale už rozhodl o jejím prodeji právě Tykačovi.
V sobotu okolo sedmé hodiny ráno vyrážejí aktivisté na ohlášený pochod z kempu u obce Okořín, kde pobývali v rámci akčního víkendu od čtvrtka.
Cílem pochodu je nahlášená demonstrace před Elektrárnou Počerady. Před desátou hodinou ale přichází signál, část aktivistů se odděluje a vyráží směrem k dolu.
Při samotném vniknutí není na místě policie. Akci natáčí jen soukromá ochranka dolu. „Škoda, že nejsme v USA, to bychom mohli střílet,“ ozývá se ze strany ochranky.
Policie čekala akci na patnáct kilometrů vzdáleném lomu Bílina, který aktivisté obsadili v minulých letech dvakrát. Proto přijíždí teprve se zpožděním.
Po krátké přestávce a domluvě aktivisté i někteří novináři pokračují dál.
Část aktivistů pokračuje úspěšně směrem k rypadlu.
Policisté se snaží zadržet co nejvíc aktivistů a zasahuje i teleskopickými obušky.
K obsazenému zakladači přijíždí pro aktivisty dva policejní antony.
Zaměstnanci ochranky nabídli policistům svoje vlastní automobily. Ti nabídku přijali.
Pod zakladačem proběhlo i plénum, během kterého se rozhodoval další postup aktivistů.
Zatímco ochranka vozí policisty směrem k aktivistům, horníci postávají opodál.
V dole během akce stále zní hudba od samba skupiny.
Horníci stále vše sledují z povzdálí a nezasahují do dění.
Jedna ze skupin pronikla k dalšímu rypadlu, ale nestihla jej obsadit.
I přesto se jim podařilo narušit chod dolu a zastavit těžbu.
Policisté odvádějí aktivisty a aktivistky. Zadrženi byli nakonec všichni, kterým se podařilo vniknout do dolu.
Policisté zadržují a odváží celkem 105 aktivistů.
Vezou je do vlastního provizorního kempu nedaleko Mariánských Radčic v bývalém dole Kohinoor.
Po krátké době a změření teploty policie všechny aktivisty opět propouští.
