Krize Evropu posilují, debata o penězích rozbíjí: Jak moc Unii oslabí jednání o rozpočtu?

Zatímco se léto chýlí ke konci, Brusel očekává začátek další politické sezóny. Přestože letní pauza nepřinesla výrazné zklidnění mezinárodní situace a EU tak nečekají o nic lehčí časy, hlavním tématem nadcházejících měsíců nebudou geopolitické otázky, nýbrž vnitřní záležitosti sedmadvacítky. Konkrétně její nový sedmiletý rozpočet, který začne platit od roku 2028.

Těžko bychom hledali citlivější téma. Jak totiž najít kompromis mezi hlasy dvaceti sedmi členských zemí, z nichž každá do rozpočtu jiným dílem přispívá, jiným dílem z něj také bere a na domácí půdě se navíc potýká s odlišnými problémy? A jak spletité ekonomické zájmy, z nichž se nikomu nechce ustupovat, skloubit s geopolitickými výzvami, kterým Evropané právě čelí?

Na východě Evropy zuří válka, evropský trh stěží odolává přívalu zboží z Číny a transatlantické jistoty se postupně mění v prach.

„Jednání o rozpočtu je vždy jedno z těch nejtěžších, které na úrovni Evropské unie může být. Jde o veliké peníze, zájem na tom mají všichni, ale zároveň se na tom musí všichni dohodnout. Běžně se tak stávají různé zvraty a objevují se těžko řešitelné spory,“ vysvětluje pro Voxpot analytik Českého rozhlasu Viktor Daněk, který donedávna působil jako vedoucí pražské kanceláře think tanku Europeum.

Debata o Víceletém finančním rámci, jak se rozpočet v bruselském žargonu nazývá, nicméně odhaluje více, než by se na první mohlo zdát. Nejde jen o to „kolik“ a „kam“. Mezi řádky se odehrává příběh podstatně složitější – příběh křivd, dlouhodobých frustrací z fungování sedmadvacítky a zejména příběh budoucnosti evropského společenství.