Migrační vlna u sousedů. Britové chtějí žít svůj polský sen

Vyměnit Londýn za Varšavu? To by Chrise (jméno jsme na jeho přání změnili) ještě před nějakou dobou napadlo jen stěží.

„O Polsku jsem měl dlouhou dobu hodně omezené znalosti vycházející z doby, kdy jsem si na univerzitě v Anglii přivydělával v baru a pracoval s Poláky. Byli to skvělí lidé,“ popisuje Voxpotu mladý Brit, který se přestěhoval do polské metropole teprve před půl rokem.

Poprvé ale zemi navštívil se svou budoucí ženou – Polkou – již v roce 2014.

„Už tehdy se mi tam strašně líbilo. Rychle se tam vše rozvíjelo,“ říká. K definitivnímu přesunu do města na Visle se s manželkou uchýlili až o jedenáct let později. Hlavní důvody? Nižší ceny, dostupnější bydlení a oproti Londýnu také větší klid, odpovídá Chris a dodává, že právě zde plánují zapustit kořeny a založit rodinu.

Přestože se mu život ve Varšavě víc než zamlouvá – především co se týče cen – některé momenty ho zde nepříjemně zaskočily. „Třeba protipotratoví aktivisté v ulicích,“ uvažuje nahlas. „Ty už opravdu v Británii nevidíte,“ dodává mladý podnikatel, který si řadě polských reálií teprve přivyká a ve svém okolí zatím nezná příliš mnoho dalších Angličanů.

Čtěte také: PULS | „Holka, co si nedala pozor.“ Jaké stigma je za interrupcemi v Polsku i Česku?

Ve skutečnosti si už podobně jako on statisíce občanů Velké Británie sbalily kufry a zamířily hledat nové životní štěstí k našemu severnímu sousedovi.

A ano, čtete správně, země jsme skutečně neprohodili. O tom, že éře stereotypů o levných polských instalatérech a servírkách utíkajících do Spojeného království za lepšími vyhlídkami definitivně odzvonilo, vypovídají i četné novinové titulky, jež v posledních měsících zaplavují veřejný prostor.

Země Britům zaslíbená?

„Jak se Britové hrnou do Polska za lepším životem a únikem nezaměstnanosti“, „Polsko mezi 10 nejoblíbenějšími migračními destinacemi Britů“ nebo „Lidé z Kentu, kteří se přestěhovali do Polska a nikdy se neohlédli zpět“. Takto v posledních měsících přední stránky vícerých světových zpravodajských portálů hlásají překvapivý vývoj.

Ještě v roce 2010 něco sotva uvěřitelného, nyní jasný trend, jenž může v následujících letech, ruku v ruce s rostoucí polskou ekonomikou, ještě více nabobtnat. Stačí se podívat na nejnovější čísla:

Jestliže v roce 2007 žilo podle deníku The Guardian v Polsku pouhých dva a půl tisíce Britů, v roce 2025 už jich bylo 185 000, doplňuje realitní společnost Property group 5 Real Estate.

Podle ní se během největšího přistěhovaleckého boomu mezi lety 2015 a 2024 zvýšil počet tamních britských občanů o 340 procent, čemuž do velké velké míry odpovídají rovněž oficiální polské statistiky. Ty loňské sice ještě k dispozici nejsou, avšak čísla za rok 2021 ukazují, že už tehdy žilo v zemi 126 tisíc britských občanů.

Zřetelně vzrůstající trend katapultoval Polsko mezi sedm nejoblíbenějších destinací, kam se obyvatelé ostrovního království stěhují.

Údaj o téměř dvou stech tisících Britů považuje za věrohodný i Sara Bojarczuk, socioložka z Centra pro výzkum migrace Varšavské univerzity, kterou Voxpot oslovil.

„Nejvíce lidí sem z ostrovů přišlo po Brexitu, jednalo se o Poláky, ale i lidi bez vazeb na Polsko,“ vysvětluje. „Když si vyděláte peníze v librách a vrátíte se do Polska, můžete si koupit více a dovolit si více.“

Právě nižší ceny, dostupnější bydlení, vidina ekonomické perspektivy i přátelská mentalita se řadí mezi nejčastější důvody, které zmiňují britští influenceři v Polsku i Britové oslovení Voxpotem.

Existuje něco, co přesídlence z ostrovů spojuje? To lze přesně jen stěží určit, myslí si Sara Bojarczuk.

Velkou část z nich ale podle ní tvoří lidé s rodinnými vazbami na zemi, tedy Poláci, kteří před lety odešli do Spojeného království, získali tamní občanství a nyní se vracejí zpět. Dále sem spadají původní obyvatelé Velké Británie jako v úvodu zmíněný Chris, které do střední Evropy přivedl jejich polský protějšek.

Svůj podíl na imigraci do Polska mají podle serveru The Telegraph rovněž rodilí Britové s polskými kořeny. Do země svých předků odešla před třemi lety i rodilá Londýňanka Julia Chelminska. Dnes žije ve Varšavě a svůj tamní život si nemůže vynachválit.

Příliv přistěhovalců, ať už navrátilců, nebo migrantů ze Západu, ji nikterak nepřekvapuje. A nejde podle ní jen o ekonomiku. Je přesvědčena, že obyvatele souostroví rovněž přitahuje místní kultura.

„Do Velké Británie přišla dříve vlna Poláků. Britové tedy vědí, jací Poláci jsou – byli jsme sousedé. Existuje mezi námi symbióza. Vidí navíc, že je to tady levnější a je tu vyšší kvalita života,“ popisuje v lednovém článku pro The Telegraph.

Podobně jako Chris považuje Julia východoevropskou zemi za mnohem přívětivější místo k založení rodiny než Spojené království. Bezpečí, dostupné ceny, rozvinutá infrastruktura, ale i zdejší systém rodičovské dovolené, jež je plně přenosná mezi páry.

Raději Gliwice než Darlington

Rychle se rozvíjejícímu Polsku se navíc na britském souostroví dostává vydatné reklamy.

Žádná jiná země vtěsnaná v prostoru mezi Německem a Ruskem se netěší v posledních letech ze strany renomovaných britských médií takové pozitivní pozornosti jako právě Polsko, zvláště v ostrém kontrastu s ekonomicky stagnující a systémovou krizí postiženou Británií.

V podobném duchu na konci loňského listopadu mnohé Angličany nepříjemně zaskočil článek serveru The Telegraph, který porovnával životní úroveň dvou podobně velkých průmyslových měst: severoanglického Darlingtonu a polských Gliwic.

Ještě před dvaceti lety by si při obdobném poměřování leckdo ťukal na čelo –  jihoslezská metropole vzdálená jen zhruba padesát kilometrů od české hranice žádná skvostná panoramata nenabízela. Místo nich spíše chmurné pohledy na okolní uhelné doly, ocelárny a zašedlé ulice pod nánosy znečištění a prachu.

Uplynuly však ani ne dvě dekády a bývalé hutnické město se proměnilo ve zbrusu nové centrum IT technologií a výzkumu se zrekonstruovanými bulváry a kavárnami, jehož HDP na obyvatele se více jak ztrojnásobilo.

Oproti tomu britský Darlington má zlaté časy zřejmě za sebou. Slabý ekonomický růst, nedostatečné regionální investice a zranitelný soukromý sektor obrátily karty ve prospěch středoevropské mocnosti.

Jestliže se ještě v roce 2005 mohl symbol anglického industriálního severu chlubit téměř dva a půl násobně vyšší životní úrovní než Gliwice, nyní jsou podle údajů Eurostatu po zohlednění životních nákladů o 45 procent bohatší naopak obyvatelé slezské metropole.

Pomyslné soupeření regionálních měst ale ilustruje mnohem širší trend: závratnou dvacetiletou ekonomickou expanzi Polska, jehož růst podle hodnocení ekonomů ještě zdaleka nedosáhl svého stropu. Naopak.

Čtěte také: Varšava jako nový Londýn. Co dělají Poláci lépe než my?

Bude-li růst jeho HDP ve svém našlápnutém tempu pokračovat i v následujících letech, Velkou Británii do patnácti let předběhne. Alespoň takto vidí budoucnost v rozsáhlé analýze renomovaný britský ekonomický institut Cebr.

V té době už za sebou středoevropská země nechá Itálii či Francii a bude se stále více přibližovat Německu.

Ač zní prognóza institutu Cebr možná troufale, mnozí politici a analytici se ještě nedávno netajili přesvědčením, že se Polsku podaří dostat před Spojené království už do roku 2030. Na to je však zatím propast mezi britským a polským hospodářstvím příliš velká.

Rozdíly mezi oběma zeměmi se však budou nadále ztenčovat. Už nyní se ostatně Varšava vyšplhala na úroveň 81 procent britského HDP na obyvatele, ještě v roce 1995 přitom dosahovala pouhých 36 procent.

Čísla navíc ukazují, že nejvíce se Spojenému království přiblížila až po roce 2019, kdy se souostroví ponořilo do hluboké recese. Výhled do nejbližších let kromě toho naznačuje, že by si tříprocentní růst mělo Polsko bez problémů udržet.

Bez migrantů růst nebude

Zlatý polský věk, jak se tamnímu nevídanému hospodářskému rozmachu přezdívá, neláká jen občany Británie, nýbrž i Poláky ze všech koutů Evropy, kteří po roce 2004 ze své domoviny houfně odcházeli.

Kromě Spojeného království se s polskými migranty loučí hlavně Německo, jež v tomto ohledu zažilo předloni zásadní průlom: poprvé v historii se z něj více lidí vrátilo do Polska, než emigrovalo opačným směrem.

Domů tehdy odešlo přes devadesát tisíc Poláků. A podobné pohyby směřující zpět na východ hlásí i další západoevropské země.

Vedle navrátilců a tradičních Ukrajinců Polsko nyní podle Bojarzcuk také čím dál více přitahuje i přistěhovalce ze vzdálenějších koutů světa. Latinská Amerika, středoasijské země anebo Indie, vyjmenovává. A rozhodně se nejedná pouze o levnou pracovní sílu – například právě Indové se celkem úspěšně uplatňují v tamním IT průmyslu.

Čtěte také: Místo tradičních pierogů pálivé kari. V Polsku nalézá domov stále více cizinců

Větší pracovní migrace bude navíc pro Varšavu vzhledem k nízké porodnosti a chmurným demografickým vyhlídkám v nadcházejících letech stále více žádoucí. Bez ní si země jen stěží udrží vysoké tempo hospodářského růstu.

S ohledem na vrávorající ekonomiky v řadě západoevropských států se tak nabízí otázka, zda se jednou Polsko třeba nedočká rasistických stížností na příliš mnoho britských instalatérů a ošetřovatelek.