„Nevezmu si vojenský mundúr ani samopal, nenechám se tahat na bojiště.“ Jak se ruští mladíci vyhýbají válce?

Rusko se letos na jaře ocitlo uprostřed třetí mobilizace od začátku války. Vojenskou službu úřady aktivně propagují ve školách i na univerzitách. Stejně jako na podzim Rusy odvádí do armády, přestože jsou třeba nemocní. Tentokrát jim však hrozí přeřazení na frontu už od prvního dne. Zákon přijatý na jaře totiž umožňuje smlouvu uzavřít při nástupu na vojenský komisariát, zkráceně vojenkomat.

Jednou nohou ve válce, druhou nohou ve vězení

V prosinci 2022 utekl třiadvacetiletý obyvatel Moskvy Džamal z vojenské nemocnice nedaleko hlavního města. Poslali ho tam na vyšetření. Mladý tatér se měsíc skrýval na Severním Kavkaze, zatímco ho policie hledala po celé zemi. V lednu se mu podařilo překročit hranice a zamířil na Blízký východ.

Jeho cesta do armády je typickou ukázkou, jak to během mobilizace na podzim 2022 a na jaře 2023 chodilo. Zaměstnanci vojenkomatů se snažili dodržet plán a odváděli i zdravotně nezpůsobilé mladíky. A policisté jim pomáhali porušovat zákony, přestože by měli dodržování práv Rusů hlídat.

Džamal se narodil v Moskvě, kde také spolu s matkou vyrůstal. Jeho otec je Arab a žije v zahraničí. Po škole se Džamal vyučil tatérem, začal pracovat a otevřel si vlastní studio. Posledních pět let se před vojenkomatem úspěšně schovával. Nepobýval v místě nahlášeného trvalého bydliště a nepodepisoval povolávací rozkazy. Služba v armádě ho nelákala: „Měl jsem v životě zajímavější příležitosti."

Zadrželi je v ulicích, posilovnách, kavárnách i saunách.

Na podzim roku 2022 se stal svědkem trestného činu, konkrétně podvodu. Podle svých slov se na internetu nechal „nachytat“, přišel o menší peníze a policie mu udělila status poškozeného. S klidným srdcem vypovídal. Okresní policejní stanice se nacházela hned vedle jeho domovního vchodu. Když ho k tomu okresní strážník vyzval, občas tam zašel. Nepřipadalo mu to nijak problematické.

Koncem roku mu policista opět zavolal, aby se dostavil. Zněl jako vždycky, Džamal neviděl žádnou lest. Předpokládal, že rozhovor nezabere moc času a nevzal si ani mobil. Opustil byt a vyšel ven. Místo obyčejného výslechu na něj však strážník čekal s policejní hlídkou. Násilím ho nacpali do auta a odvezli na vojenkomat.

Byl tam velký rozruch, protože ten den přivezli několik mladých branců. Zadrželi je v ulicích, posilovnách, kavárnách i saunách. Během posledních dnů podzimní mobilizace se pracovníci snažili naverbovat co nejvíc chlapců. Džamala i další poslali na lékařskou prohlídku.

Probíhala před komisí, která se musí ze zákona skládat z několika lékařů s různou specializací. Rekruta vyšetřují, studují jeho zdravotní záznamy, ptají se na zdravotní potíže a určují jeho zdatnost. Když mají ohledně nějaké diagnózy pochybnosti, pošlou ho na nezávislou lékařskou prohlídku. Zmíněný zákon takovou prohlídku neumožňuje bez vyšetření krve včetně testů na pohlavní choroby.

V případě Džamala a dalších, které v ten den násilně odvedli, trvala prohlídka jen pár minut. „Doktor se ptal, jestli mám nějaké zdravotní potíže," sdělil. „Trápí mě několik vážných chorob, o kterých jsem mu pověděl. Ale neměl jsem s sebou žádné lékařské potvrzení a doktor rozhodl, že můžu sloužit." Džamal zkusil simulovat nervové zhroucení. Hrál, že omdlí, na záchodě předstíral zvracení. Prosil, aby mu zavolali záchranku. Marně.

Z vojenkomatu ho nejdřív poslali na „sbornyj punkt“ za dalšími rekruty a následně k vojenské jednotce v Krasnoznamensku. Brance odvážel vlak a Džamal stále předstíral nevolnost. „Tak moc jsem si na tu roli zvykl, že mi uvěřili i další kluci, kteří se mnou jeli, a podpírali mě,“ řekl.