Poslechněte si podcast a nezapomeňte zakliknout sledování v podcastových aplikacích. 

„Mezinárodní humanitární právo spočívá ve dvou obecných principech, které se následně konkretizují v jednotlivých oblastech. Jde o princip humanity, odtud také název ‚humanitární právo‘, a princip vojenské nezbytnosti nebo nutnosti. Ten první říká, že když už ozbrojené konflikty nelze vykořenit, je potřeba je alespoň v maximální možné míře humanizovat. Tedy vnést maximum lidskosti do jinak velmi nehumánního kontextu,“ popisuje v Pulsu profesorka Veronika Bílková, vedoucí Katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě UK.

Poslechněte si také: Časy se mění, drogy zůstávají. Tvrdé jsou pořád tabu, větší problém je přitom alkohol

Jak se tedy vztahuje mezinárodní humanitární právo na současnou situaci v Gaze? „Ta jednoznačně naplňuje znaky ozbrojeného konfliktu, které právo popisuje. V tom je jasno. Méně jasno je ale v tom, jaké normy se nám tu aplikují. A to proto, že mezinárodní humanitární právo rozlišuje dva základní druhy konfliktů, na které také vztahuje odlišná pravidla,“ říká Veronika Bílková k tomu, že je těžké určit, zda se jedná o vnitrostátní, či mezinárodní konflikt. Na první zmíněný druh konfliktu totiž dopadá menší počet pravidel než na ten mezistátní.

Porušují bojující strany v Gaze mezinárodní humanitární právo? Je potřeba jeho reforma? Kde leží hranice terorismu? A soudil by Mezinárodní trestní tribunál spíš vedení Hamásu, nebo lídry Izraele? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.