Redneck & Beneš | Proč případ Cornell Seven neskončil trestním stíháním
Reflexivní esej jako součást postihu za sexuální pochybení a dehumanizující zprávy v group chatu. Právě tyto detaily vyvolávají pobouření kolem případu Cornell Seven. Matěj Schneider a Jan Beneš v dnešním díle rozebírají, co se skrývá za řeckými písmeny na domech studentských bratrstev a proč ani univerzitní vyšetřování nemusí být na straně oběti.
Sexualizované násilí není na amerických univerzitách vzácný exces. V bratrstvech — studentských spolcích, které členům otevírají dveře i po promoci — je problém ještě výraznější.
Sedm členů bratrstva Chi Phi čelí civilní žalobě bývalé studentky Cornellovy univerzity. Žena vystupující jako Jane Doe ve své žalobě uvádí, že ji v říjnu 2024 po požití alkoholu a ketaminu několik hodin sexuálně napadali. Z její povůdní podrobné výpovědi vznikl přibližně 120stránkový zápis, prokurátor ale dostal šestistránkové shrnutí. Po jeho přečtení trestní stíhání nezahájil. S medializací případu své někdejší rozhodnutí přehodnocuje.
Do případu vstupuje také sporná hranice newyorského trestního práva: dobrovolná intoxikace se neposuzuje stejně jako podání látky bez souhlasu. Neznamená to, že dobrovolně intoxikovaný člověk nemůže být znásilněn. Může to ale ovlivnit, na jakém základě lze prokázat jeho nezpůsobilost dát souhlas.
Antidiskriminační ustanovení Title IX má chránit studenty. Na Cornellu ale vyvolává podezření, že jeho uplatňování chránilo spíš pověst školy.
Text žaloby najdete zde.
