Rozbuška jménem Aleppo. Stáhne Sýrii do další občanské války?

„Odešli ve spěchu a vyděšení. Prchali pod těžkým bombardováním a nevěděli, co bude dál, jen hledali bezpečí,“ popisuje mi zkušenost lidí z center pro vysídlené v syrském Aleppu tamní novinářka Nada Atallah.

Mluví o následcích bojů, které se vyhrotily koncem druhého lednového týdne mezi převážně kurdskými jednotkami Syrských demokratických sil (SDF) a Syrskou národní armádou (SNA). Ta slouží přechodné vládě v čele s novým prezidentem Ahmadem Šarou, která nahradila režim Bašára Assada v prosinci 2024.

Po březnové dohodě o zahrnutí SDF do Syrské národní armády nejprve došlo i k dohodě ohledně Aleppských čtvrtí Ašrafíja a Šejch Maksúd, obývaných zejména Kurdy a kontrolovaných právě SDF.

Ta zároveň ovládá převážně kurdská území na západ od Eufratu. Ašrafíja a Šejch Maksúd, ve kterých žije kolem dvou set tisíc lidí, tak byly jakýmsi ostrovem v jinak armádou kontrolovaném Aleppu, bez kontaktu se zbytkem území pod vládou SDF.

Dohoda měla vpustit do čtvrtí vládní síly, ale ponechat hlavní kontrolní body SDF. Obě strany si však podmínky dohody vykládaly jinak a napětí narůstalo dál.

Čtěte také: Rok bez diktátora. Jaká je nová Sýrie?

Od července vládní síly blokovaly dovoz paliva do převážně kurdských čtvrtí, což znovu eskalovalo napětí, a v říjnu došlo k prvním větším střetům, které vyústily v uzavření některých cest, protesty obyvatel a použití slzného plynu i ostré munice.

Silné střety začaly 6. ledna, kdy vládní síly obklíčily čtvrti kontrolované SDF a začaly území ostřelovat. Den na to je syrská armáda prohlásila za vojenskou zónu a spustila evakuaci převážně kurdských bojovníků SDF. Obě strany se zároveň obvinily z útoků na civilní obyvatelstvo.