Ruské škudlení je znát na kvalitě i designu zákopů, úspěch ofenzívy závisí na identifikaci slabých jednotek, říká analytik

Když trávíte každý den několik hodin pohledem na mapu ukrajinské fronty a zapisujete všechnu techniku, o které se ví, že byla na konkrétních bojištích zničena, zajata nebo poškozena, získáte poměrně plastický obrázek toho, co se děje nejen na frontě, ale i kolem ní. Právě této činnosti se věnují členové týmu mezinárodního investigativního projektu Oryx.

S jejich závěry pracují česká i zahraniční média. Z řad bezpečnostní komunity můžete občas slyšet, že jsou jejich data lepší než to, co dokáží získat analytici kdejaké rozvědky. V rámci přípravy na reportážní cestu na Ukrajinu jsem se proto spojil s jejich českým analytikem a přispěvatelem Oryx blogu a občasným spolupracovníkem mezinárodního investigativního projektu Bellingcat Jakubem Janovským. Rozhovor se v těchto dnech mohl jen stěží odrazit od jiné otázky, než té nejaktuálnější – kdy a kde můžeme podle toho, co vidíme na zemi, čekat začátek ukrajinské protiofenzívy.

Identifikace slabých jednotek na straně obránce a schopnost prolomit se přes ně bez velkých opotřebovávacích bitev za frontu bude v počáteční fázi nejpodstatnější.

Začali jsme tématem, jestli se dá podle videí a fotografií poznat, zda je půda dostatečně proschnutá, aby postupující ukrajinské technice nehrozilo, že zůstane zapadlá hluboko v blátě vystavena útokům nepřátelského dělostřelectva. Půda je prý stále promáčená, ale podle odhadu v době vedení rozhovoru by mohla v moment jeho publikace o týden později pomalu vysychat a být připravená na začátek operace. V tento moment jsem přijel do Kyjeva, abych mohl případný začátek ukrajinské protiofenzívy sledovat přímo na místě.