Konflikty

Stříleli bohatí Evropané na civilisty v Sarajevu? Co se skutečně dělo nad obléhaným městem

Simone Radačičová

Sarajevo, neděle 4. dubna 1993. Muž se přes palbu odstřelovačů odvažuje proběhnout mezi zničenými tramvajemi a auty. | Shutterstock

Během obléhání Sarajeva jezdili bohatí Evropané do okolních kopců, odkud údajně platili za střílení do civilistů. I více než třicet let po konci války se o „sarajevském safari“ ví jen velmi málo a pro řadu tvrzení nejsou důkazy.

0:00
  
0:00
KCelý článek

Sarajevo, konec září 1994. Obléhání kosmopolitního města, kde se prolínají mešity s kostely a kde je cítit tíha historie, se přelévá do třetího roku. Chybí všechno: potraviny, léky, hygienické potřeby i voda. Obyvatelé města, které se ještě před pár lety chlubilo zimní olympiádou, jsou v křeči.

Pokaždé, kdy vyjdou ven, aby se pokusili sehnat něco k jídlu a pití, riskují. Z okolních kopců lemujících kdysi pulsující Sarajevo, na ně útočí bosenskosrbští odstřelovači. Umírají muži, ženy, staří lidé i děti. Všichni na sobě mají terč.

Do světa pronikají fotografie a videa zoufalých civilistů, kteří se snaží ukrýt za automobily, obrněné transportéry modrých přileb OSN nebo rozstřílené tramvaje. Skrčí se a napjatě vyčkávají, a pak se v mžiku rozběhnou dál, přes náměstí, přes most nebo třeba do sarajevského pivovaru, kde je ještě jeden z mála zdrojů pitné vody. Hlavní městské třídě pak dokonce začnou místní říkat „Alej odstřelovačů“, po městě se objevují varování „Pazi snajper“, tedy pozor sniper.

Jedna z mnoha dochovaných cedulí varujících před odstřelovači | Paalso, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Ve městě se šíří zprávy o tom, že mezi odstřelovači ukrytými jen kousek od centra města jsou také bohatí cizinci ze Západu, zabíjející – jakkoliv to zní zvráceně – jen pro svou vlastní zábavu. Jako by byli někde na „lidském safari“.

Je to jen fáma, nebo je na tom něco pravdy?

Na italskou ambasádu v Sarajevu v tu dobu nastupuje do funkce zástupce velvyslance Michael Giffoni. Brzy si uvědomuje, že ani diplomatický pas ho neochrání. „Obléhání města se tehdy dostávalo do dramatické fáze,“ popisuje Voxpotu v telefonickém rozhovoru z Itálie.

„Měli jsme sice diplomatický status, ale fungoval vlastně jen na papíře. Byli jsme v obležení stejně jako všichni ostatní v Sarajevu. Měli jsme sice peníze, ale neměli jsme si za ně co koupit, nešel proud, netekla voda. Samozřejmě i na nás taky stříleli odstřelovači, moje auto Fiat Panda mnohokrát zasáhli,“ vypráví o tom, co prožil před více než třiceti lety.

I ke Giffonimu se brzy dostávají zvěsti o „sarajevském safari“. Okamžitě se pokouší o tom získat důkazy. Není to ale vůbec snadné, město odříznuté od okolního světa žije ve své vlastní realitě.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.

Více k tématu Konflikty

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.