Voxpot
Klub

Reportáže Dezinformace v Česku

Svět podle Španěla. Jak přemýšlí bojovník za svobodu říkat cokoli

Hry ho vynesly mezi tuzemské miliardáře. Po byznysovém úspěchu teď Marek Španěl nachází nový úkol: bít se za svobodu slova i „utlačované“ bílé Evropany. Jakou roli v jeho tažení sehrají média, která vlastní?

Filip Brychta

Úspěch v herním průmyslu vynesl Marku Španělovi peníze, za které dnes skupuje média | Koláž: Voxpot / Archiv

🔊 Chcete si tento článek poslechnout jako audio? Přihlášení členové a členky Voxpot Klubu ho v plné verzi najdou na tomto odkaze.

Procházení internetové stopy jednoho z nejbohatších lidí v Česku je jízda.

Ať už na svých sociálních sítích, nebo na svém blogu nabízí úspěšný podnikatel v herním byznysu Marek Španěl témat nespočet.

V jednu chvíli se například ocitáme uprostřed výkladu o české historii. V něm nás Španělovy úvahy dovedou od knížete Václava a Karla IV. až k Václavům Havlovi, Bendovi nebo Klausovi.

Na podnikatelově oblíbené síti X pro změnu hravým způsobem nahlédneme do matematiky, konkrétně třeba do dělení.

Od dělení lze skočit třeba k mystickému výkladu kvantového informačního panpsychismu. Při něm se zakladatel herního studia Bohemia Interactive zamýšlí, zda vědomí prostupuje veškerou hmotou a jak se to má s nekonečnou moudrostí Boží.

To ale zdaleka není všechno.

Popojedeme.

„Přeji si změnu režimu,“ hlásá Španěl neohroženě. Takové přání má přitom podruhé v životě – poprvé ho měl, když byl prezidentem Gustáv Husák, nyní je podle něj „režim shnilý úplně stejně“.

On sám totiž nepatří mezi „mravenečky, kterým když se řekne, aby skákali po levé, budou tak skákat“.

Od hraní na vojáky po hry s médii

Španělův miliardový příběh to vlastně potvrzuje. Už jako malý kluk z pražského Jižního Města snil, že se bude živit počítačovými hrami a vyvážet je do celého světa.

Po odchodu ze studií na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy nastoupil na začátku 90. let do firmy JRC. S jejím majitelem Slavomírem Pavlíčkem již předtím jednali o možnosti prodávat Španělem a jeho bratrem Ondřejem vytvořené hry.

Tehdy se zrodilo partnerství na desítky let a Pavlíček dokonce zaplatil první komerční hru bratrů nazvanou Invaze z Aldebaranu, která vyšla v roce 1991.

Za první velký průlom sám Španěl označuje prodání slovenské hry Spellcross: Poslední bitva do Velké Británie v roce 1997.

O dva roky později založil s Pavlíčkem a také bratrem Ondřejem vývojářské studio Bohemia Interactive – podpořila je právě firma JRC. A hned jejich herní debut Operace Flashpoint, vydaný v roce 2001 britskou společností Codemasters, se stal hitem.

Flashpoint simuloval válečný konflikt mezi SSSR a Západem v době studené války a díky zaměření na realističnost a možnosti rozšíření si hra našla široké publikum.

Bohemia Interactive se nakonec s britským vydavatelem nerozešla v dobrém, ale zůstal jí zdrojový kód hry. A veškeré know-how.

Obojí se stalo základem vojenských simulátorů, které k výcviku využívala jak americká armáda, tak evropské armády NATO. Vzniká divize Bohemia Interactive Simulations, v níž Španěl drží menšinový podíl – většinu v současnosti vlastní zbrojařský obr British Aerospace Systems.

Bohemia Interactive jako takové pokračuje ve vývoji počítačových her a stojí za vojenskou sérií ARMA a dalšími oblíbenými multiplayerovými tituly DayZ a Vigor. Studio, do kterého v roce 2021 menšinově vstoupil čínský multimediální konglomerát Tencent, poslední léta vykazuje obraty přesahující miliardu korun a miliardáře udělal i ze Španěla s Pavlíčkem.

Se svým dlouholetým souputníkem dnes Španěl nevyvíjí a nevydává pouze hry. Vedle úspěšného herního studia dnes ovládají několik médií a podporují uskupení, která souzní s jejich světonázorem.

Miliardáři společně vlastní server Echo24, magazín Hrot a také rozhlasovou stanici Radio Prostor. Největší poprask na mediální scéně pak vyvolal jejich nákup Parlamentních listů od dalšího miliardáře Ivo Valenty – podle žebříčku českého Forbesu pro rok 2025 shodou náhod umístěného na 54. příčce přesně mezi Pavlíčkem a Španělem.

Parlamentní listy, označované částí odborné společnosti za dezinformační web, patří pod společnost Naše Média. Ostatní média vlastněná Pavlíčkem a Španělem spadají pod jejich investiční skupinu SPM. Ta mimo jiné vlastní několik farem a nemovitostí a naposledy se stala většinovým vlastníkem hokejového klubu HC Dukla Jihlava.

Španěl sám je pak společníkem firmy Kupředu do minulosti, která stojí za dezinformačním médiem Radio Universum. To průzkum Prague Security Studies Institute zařadil mezi weby založené za účelem šíření určitých ideových postojů či případné propagandy.

Proti těmto zařazením se Radio Universum vymezuje – a stejně tak jakékoli seznamy dezinformačních webů zpochybňuje Španěl.

  • Echo: Pod vydavatele Echo Media patří Týdeník Echo, server Echo24 a jejich další verze. Médium se definuje jako pravicové a liberálně konzervativní. V ratingu médií Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky dosahuje Echo24 nejvyššího hodnocení. Echo Media vydává také knihy.
  • Rádio Prostor: Stanice se profiluje jako informační médium přinášející fakta, názory, osobnosti a životní styl s „důrazem na aktuálnost, věcnost a srozumitelnost, a zároveň s nadhledem“. Podobně jako zbylá média obou miliardářů mluví zejména o názorové otevřenosti.
  • Hrot: Ekonomický server, jehož deklarovaným cílem je zvýšit zájem o ekonomické a politické dění u širší veřejnosti. Vychází také v podobě lifestylově-byznysového měsíčníku.
  • Blogosvět: Platforma pro provozování blogů poskytující „necenzurovaný prostor a moderní redakční nástroje potřebné pro publikaci myšlenek a názorů, ať jsou již jakékoliv“. Své texty na ní publikuje také Marek Španěl.

Pozor na anarchotyranii

Kolem postoje k informacím a stavu společnosti se točí i náš rozhovor v pražském sídle Bohemia Interactive. Své myšlenky se Španěl neostýchá šířit také při osobním setkání.

„Regulace, buzerace, byrokracie, papíry pro papíry,“ vyjmenovává ve své velké kanceláři v Praze s krásným výhledem na Vltavu. Takřka vše, s čím Brusel nebo současná vláda přišly, je podle Španěla „zvrácená“ ekonomika.

Z této zvrácené ekonomiky přitom Španělovo studio získalo desítky milionů korun, například milion na „propagaci zábavního softwaru na veletrzích“, třicet devět milionů na „vývoj herní e-sports aplikace“ nebo čtyřiapadesát na „rozšíření vývojového týmu“.

Muž po padesátce to nicméně označuje za „korporátní socialismus“. A ten podle něj nastoluje „anarchotyranii“.

Konkrétně prý jde o čím dál větší „sledování, pokutování a jiné trestání původního obyvatelstva a volné pole působnosti pro zločince vesměs z ciziny“. Z jeho příspěvků na sítích je patrné, že za „původní“ považuje Španěl bílé Evropany. Nejlépe křesťany.

Výsledek? „Rozložená společnost“.

Pochopitelně ta Západní.

Jako velkou hrozbu pro naši civilizaci vnímá český miliardář progresivismus a „levicový extremismus, který jde ruku v ruce s vražedným islamismem“.

Tento „kult smrti“ Španěl spojuje také s nedávnou vraždou amerického konzervativního influencera Charlieho Kirka. Spojitosti přitom nabízí v době, kdy není nijak vyjasněné, proč útočník atentát spáchal.

X.com

Španěl má jasno i v tom, že progresivismus povede ke zhoršení života nejen v USA a západní Evropě, ale také u nás. Na Západě je marxismus „cool salonní ideologie“, která hledá „další a další utlačované“.

Dělnická třída ale ve Španělově výkladu světa marxisty zklamala. „Dělníci chtějí auto, barák, ženu, psa a mít se dobře. A to jaksi ten marxismus úplně nevyznává,“ říká.

„Musíte být minorita napříč minoritami,“ vysvětluje Španěl, jak lze z dnešního uspořádání těžit. „Černá translesba je vlastně ten, koho je potřeba ochraňovat, starat se o něj, platit mu,“ pokračuje s tím, že mu to nedává smysl.

„Ve jménu ochrany minorit se pošlapává svoboda,“ završuje svůj výklad.

A právě s tím se rozhodl něco dělat. Nehodlá spasit celý svět, ale aspoň Česko. „Nejvíc můžeme ovlivnit to, co je okolo nás,“ myslí si.

Kde se zrodila jeho pohnutka k vydání se na křížovou výpravu s cílem napravit společnost a vytvořit lepší prostředí dětem?

Světlo v nové totalitě

Klíčový posun přišel v době, kdy pandemie covidu-19 zavřela školy, obchody či restaurace. Na covid jen v tuzemsku zemřelo 42 tisíc lidí, ale Španěl má jasno: „Ve jménu zdraví bylo pošlapáno úplně všechno,“ nastiňuje svůj pohled.

Éru lockdownů přirovnává k pozdnímu socialismu a s rodinou proto tehdy odjel do Albánie, kde podle svých slov našel větší svobodu. „Což je absurdní, když se nad tím zamyslíte,“ říká mi.

Nepřestal ale sledovat česká média, jejichž práci považuje za „brutální selhání“. Vytvořena měla být propaganda jednoho názoru a ty další byly umlčovány. Světlou výjimku podle něj představovalo Echo, a i proto se chopil příležitosti jej koupit.

Kritizovat média za jejich pokrytí tehdejší situace není apriori špatně – mediální výzkumnice Johana Kotišová v rozhovoru pro Mediář připomíná, jak hlavně zkraje pandemie novináři „sloužili jako advokáti politických opatření“. Španěl se během našeho rozhovoru k pandemii vrací opakovaně.

Odmítá poučku, že právo jednoho končí tam, kde začíná právo druhého. „To se nemůže zvrhnout v ‚rouška tvá chrání mě a má rouška chrání tebe‘,“ tvrdí.

Každý by si měl žít podle sebe a pojetí svobody, jak ji chápe Španěl, je pro něj nejdůležitějším tématem. Argumentuje kupříkladu i skutečností, že neexistuje „absolutní bezpečnost“ – jinak by bylo nutné zakázat automobily.

Miliardář u novinářstva nevidí žádnou sebereflexi ani nyní a o svých motivacích pro vstup do mediální branže dokáže rozmlouvat velmi obsáhle.

Několikrát pak narazí také na děti. Ty byly „zašlapány do země“ státem a jeho „zdravotní totalitou“. Ve jménu dětí pak herní byznysmen podporuje také ultrakonzervativní Alianci pro rodinu – podle zjištění Deníku N mu naposílal „vyšší stovky tisíc korun“.

Voxpot už dříve popsal, jak antigenderové hnutí, navazující na dezinformační obsah okolo práv LGBTQ+ lidí, interrupcí a tématu genderu celkově, vychází z narativů amerických ultrakonzervativních kruhů.

V nedávné zprávě bruselského think tanku European Parliamentary Forum for Sexual & Reproductive Rights se pak jméno Marka Španěla vyskytlo vedle Elona Muska, Petera Thiela a Fredrika Westera.

  • Elon Musk: Nejbohatší člověk světa a majitel firem Tesla, SpaceX nebo sociální sítě X je spojován s antigenderovým hnutím. Pozornost získal také svými extrémně pravicovými názory a podporou radikálně pravicových politiků jako například Jaira Bolsonara. Veřejně zavrhl svou transgender dceru a šíří konspirační teorie typu velkého nahrazení nebo bílé genocidy.
  • Peter Thiel: Zakladatel firem PayPal a Palantir se stal hlavním patronem extrémně pravicových uskupení včetně Teneo Network, ovlivňující americkou politiku s cílem svrhnout „liberální dominanci“.
  • Fredrik Wester: CEO švédského herního vydavatelství Paradox Interactive AB. V roce 2024 byl například hlavním řečníkem na New Direction Academy, která bojuje proti genderovým právům.

Španěl finančně podpořil také tuzemské národovecké hnutí Spolek Svatopluk, mezi jehož cíle patří zrušení Senátu, okleštění pravomocí poslanců i soudců a zavedení poloprezidentského systému.

Miliardář podpořil Svatopluka skrze svou Nadaci pro podporu svobody a demokracie. „Dali nám na začátku sto tisíc na rozjezd,“ potvrdil Voxpotu předseda spolku Petr Drulák.

Jako jednoho „z hlavních partnerů“ označuje Španěla také Společnost pro obranu svobody projevu (SPOS). Nejviditelnější postavou za touto organizací je další herní vývojář a šiřitel dezinformací i konspiračních narativů Daniel Vávra.

Ten se v mnohých pohledech na svět se Španělem shoduje a skrz účty organizace si navzájem sdílí příspěvky na sítích.

Vávrův „think tank“ začal udělovat ceny za svobodu projevu, kterou v kategorii organizací vedle Institutu Václava Klause a dezinformace šířícího Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků obdrželo také Echo24.cz.

SPOS také v říjnu 2024 zorganizovalo „konzervativní kemp“, kterého se zúčastnil například šéfredaktor Echa Dalibor Balšínek nebo předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová. Mezi účastníky lze najít i zástupkyni Radia Universum Martinu Kociánovou.

Letos v květnu pak na seznam hostů druhého kempu přibyl předseda spolku Svatopluk Petr Drulák.

Vzniká tak propletenec vztahů, kde peníze miliardářů financují nejrůznější ultrakonzervativní aktivity, které je utvrzují ve správnosti jejich spásného uvažování. Vše zároveň koresponduje s rozšířením antisystémového myšlení v Česku.

„Hodně lidí, kteří dnes konzumují dezinformace, nabylo nejistotu v době pandemie,“ potvrzuje Voxpotu výzkumnice Lucie Čejková z Masarykovy Univerzity.

Jedním z důvodů podle ní bylo, že dezinformace lidem v době krize paradoxně poskytly psychickou oporu. „Vlastně se jim tvrdilo, že je všechno špatně a celé je to komplot,“ vysvětluje Čejková.

Během covidu se antisystémová i dezinformační krajina proměnila. Získala tváře, výrazné osobnosti a také spoustu lidí, kteří na antisystému začali profitovat.

Španěl ale zdůrazňuje, že mu jde hlavně o princip. Do médií investoval jednoduše proto, že svoboda slova – v jeho pojetí možnost říkat úplně všechno – je pro něj stejně zásadní jako právo držet zbraň, nedotknutelnost obydlí a právo na soukromí.

Především ale požaduje právo, aby ho stát a všichni ostatní nechali na pokoji.

Most k mainstreamu

Podpora rozmanitosti názorů pak byla i hlavním Španělovým důvodem k převzetí Parlamentních listů.

„Svoboda slova je svobodou říkat věci, které někdo jiný nechce slyšet. Snaha umlčet anebo vylučovat kohokoliv ze společenské rozpravy pro jeho názory je pro mne naprosto nepřijatelná,“ prohlásil v době nákupu.

K investici do jakýchkoli médií se ale původně nechtělo jeho partnerovi Pavlíčkovi. Nakonec souhlasil a pro web CzechCrunch potvrdil, že „je to i jeho projekt“. Ohledně hlubších motivací se ale Pavlíček odkazuje na Španěla.

Sám raději finančně podporuje konkrétní osobnosti: nejvíce peněz daroval současnému předsedovi strany Svobodných Liboru Vondráčkovi a v roce 2021 poslal tři sta tisíc Radku Kotenovi z SPD.

Po negativní reakci médií a části veřejnosti ale s politickými dary přestal. „Nechci, aby mě někdo pomlouval jen proto, že jsem udělal něco, co se mu nelíbí,“ vysvětluje Pavlíček. Našel si proto klidnější přístav, kde se realizovat: sport.

Otěže společného mediálního projektu tak svírá hlavně Marek Španěl. V rámci pojetí svobody slova pak jeho média poskytují prostor jinde nepublikovatelným myšlenkám.

Přímo Parlamentní listy kritizuje spolek Nelež, který se snaží odradit zadavatele reklamy od inzerce na vybraných dezinformačních webech. „Vydávat vše znamená vydávat i manipulace, konspirace a dezinformace,“ upozorňuje.

Členstvo spolku ostatně už v roce 2017 poslalo do Parlamentních listů dva zcela smyšlené články, aby otestovalo, zda je web publikuje. Texty vyšly a redakce si ani neověřila totožnost autorstva, které jim poskytlo smyšlená jména.

Parlamentní listy označil jako dezinformační také deník Forum 24, čemuž se web zkusil bránit soudně. Nicméně neuspěl a Městský soud v Praze konstatoval, že šíření lží nelze zaštiťovat svobodou projevu.

Podle Španěla je však správné otisknout téměř cokoli. „Pokud je to v mezích řekněme nějakého zákonného rámce,“ dodává.

Zařazení na seznam Nelež považuje za úsměvné. Parlamentní listy prý nespadaly do žádné předem vytyčené skupiny, a tak si spolek vymyslel nové důvody.

Jako důkaz účelovosti zařazení mezi dezinformační weby uvádí Španěl slovenský soudní případ s projektem Konšpirátori.sk. V něm totiž bratislavský soud v roce 2018 jako předběžné opatření nařídil Parlamentní listy ze seznamu stáhnout.

Jenže po sedmi letech soud letos konečně rozhodl – a žalobu českého serveru zamítl. Odborná komise projektu tak nyní přehodnocuje navrácení Parlamentních listů zpět na seznam.

Španělovo vysvětlení? Spiknutí určitých kruhů. „Parlamentní listy vadily, protože nebyly pod kontrolou,“ říká muž, který je před dvěma lety koupil, a vysvětluje, že spiknutí začalo už s migrační krizí.

Lucie Čejková poznamenává, že Parlamentní listy představují „šedou zónu“. Obsah je často zabalen do názorové sekce, kdy má sice nějaké faktické informace, ale narativně odpovídá tendencím šířícím se na konspiračních a dezinformačních webech.

Co se čtenářstva týče, na Parlamentních listech se překrývá dezinformační scéna s mainstreamem. „Spojují je pochybnosti, jak funguje stát, jak funguje demokracie,“ vysvětluje Čejková.

Podle dat Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity sbíraných v rámci projektu SYRI z prosince 2022, které má Voxpot k dispozici, označilo Parlamentní listy jako důležitý zdroj informací sedm procent respondentů a respondentek.

Naopak další Španělovo médium Echo24 takto označila pouze tři procenta z 2340 dotazovaných.

Z výzkumu Masarykovy univerzity je také patrné, že Parlamentní listy považují za důležitý zdroj informací spíše publika mainstreamových médií, nežli lidé čerpající na dezinformačních webech.

V zásahu lidí s nedůvěrou ve stát našla redakce Parlamentních listů na trhu mezeru a zaplnila ji. Čejková ale varuje před jakýmkoli nálepkováním a dodává, že spektrum obsluhovaných lidí je rozmanité.

Podle analýzy Voxpotu ve spolupráci s IT kolektivem Druit se na Parlamentních listech nachází minimum odkazů na ruské weby sankciované Evropskou unií: pouze v osmašedesáti ze 79 tisíc článků. Slouží zejména jako poukázání na jiný pohled na věc – ruský pohled.

Čtěte také: Řekni, kde ty sankce jsou: Vláda tiše toleruje šíření ruského vlivu v Česku

Podle Čejkové to dokazuje, že jsou Parlamentní listy „v uvozovkách dělané dobře“ a dokážou nabídnout obsah i lidem, kteří konspiracím a dezinformacím neholdují.

Křížová výprava

„Informace není zbraň,“ vysvětluje Španěl svůj odpor k vypnutí proruských dezinformačních webů po invazi Ruska do Ukrajiny. „Slovo není násilí. Když vám řeknu, že jste debil, a když vás začnu bodat nožem, je to naprosto nesrovnatelné,“ zamýšlí se.

Dodává nicméně, že pokud chce stát weby vypínat, má postupovat podle zákona. Zablokováním webů se podle něj zároveň nic nevyřešilo, protože lidé jsou již dost technologicky zdatní, aby si kýžené „informace“ našli.

Miliardář by jednoduše rád žil ve společnosti, kde se lidé „nebudou bát mluvit“. Varuje před označováním občanů za dezoláty a nelíbí se mu ani údajné „vytahování Kremlu“ na každého, kdo má jiný názor.

„Když se k někomu jako k vyvrhelovi budete chovat, tak je skoro jistý, že se z něj ten vyvrhel stane,“ je přesvědčen.

Jak si vybrat mezi dvěma komouši?

Ve výkladu o preferovaném způsobu stmelování společnosti se Španěl dostává až k prezidentovi Petru Pavlovi. „Komunistická guma, která se brutálně zašpinila v minulém režimu,“ má jasno.

Poslední volba prezidenta republiky pro něj byla porážkou sametové revoluce, protože si měl vybírat mezi dvěma „komouši“. Vadilo mu hlavně pokrytectví, které je v politice patrné.

„My až letos zakázali propagaci komunistické ideologie,“ směje se. „Zároveň ale děláme strategické partnerství s ultrakomunistickým Vietnamem,“ dovysvětluje dvojakost, která šéfovi firmy s menšinovým čínským podílem vadí.

Řadí se také mezi velké odpůrce migrace. Ta podle něj přetíží stát, způsobí kulturní napětí, zaměstná policii a vytvoří se začarovaný kruh v jistých profesích, kdy migranti obsadí určitá odvětví.

„Je zcela nesmyslné, aby upadající český člověk živil nějaké příchozí,“ doplňuje. Musíme si podle něj hájit domov, rodinu a budovat prostředí, kde mohou žít naše děti. Takové pak s migranty rozhodně nevybudujeme, protože třeba muslimům je podle Španěla „tahle kultura ukradená“.

Odmítá také argument pro přijímání lidí prchajících před válkou a nejraději by zrušil veškeré sociální dávky pro cizince.

„Zní to krásně, ale na světě žije osm miliard lidí. Když sem miliarda uteče před válkou, kdo je bude živit? Vy osobně? Nebo vaši kamarádi?“

Španěl bránil například i rasistický plakát SPD, který visel na Václavském náměstí.

Velkým problémem „naší civilizace“ je podle něj také nízká porodnost. Tu miliardář nazývá kulturou smrti, která „ovládla bílé muže i ženy“.

Jednoduché řešení zatím nenalezl, avšak migrace jím podle Španěla není, protože „zničí každou společnost a kulturu“.

Aby tu naši ubránil, spojuje svou mediální moc s ideologií, kterou se snaží prosadit. Expandovat za tuzemské hranice ale neplánuje – chce formovat zejména český národ.

A na rozdíl od Operace Flashpoint má dnes Marek Španěl rozjetou operaci, která už neprobíhá na virtuálním bojišti.

Článek jsme aktualizovali o podrobnější příklady evropských dotací čerpaných studiem Bohemia Interactive.

Text vyšel s podporou Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České republice.

Více k tématu Dezinformace v Česku