„Tady kopou Číňané.“ Jak to vypadá mezi kopáči zlata pod střechou světa?
Akbar, hlava rodiny i skupiny kopáčů | archiv Lenky Hrabalové
Střecha světa, pohoří Himálaj, Karákóram a Hindúkuš, pod svými vrcholy skrývá zásoby zlata i drahého kamení. Jejich těžba je tradiční obživou místních, v posledních letech se o ni ale čím dál více zajímají také vlády i zahraniční hráči. Jak vypadají život kopáčů i zájmy mocností v Pákistánu a Afghánistánu?
Letní nebe je šedé prachem a splývá s vrcholky Karákóramu a Himálaje, z jejichž úpatí se prach víří. Soutok řek Šjók a Saltóró leží nedaleko starého centra Malého Tibetu, Chaplu, odkud se vody vinou do údolí dál a setkávají se s Indem.
Řeky působí mezi horskými masivy drobně a líně. Jakmile ale sestoupím k vodě a začnu se po pás brodit, toky mi svou teplotou připomenou, že pramení v ledovcích. Vedlejší rameno, oddělující ostrov osázený stany, je naštěstí proti hlavnímu proudu pomalé a já se za smíchu mého průvodce a s foťáky nad hlavou konečně škrábu na břeh.
Tábor zlatokopů mě vítá překvapeným shonem a čajem s mlékem, jak je v kraji severního Pákistánu dobrým zvykem.
Několik nevelkých stanů, vlastně jen vojenské plachty ukotvené ve tvaru písmene A, kolem nenabízí žádný luxus: do áčka postavené plachty s otevřenými stranami, uvnitř kamna, nádobí, deky a polštáře. Lidé si je tu postavili hned, jak slezly jarní sněhy.
Ve stanech nacházíme jen ženy a děti, po chvíli se ale objevuje Akbar.
Přichází upravený muž kolem pětačtyřicítky, oblečený v modrém čistém šalváru a kalhotách, hlava rodiny i celé skupiny kopáčů.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
