Válka proměnila Zakarpatí. Dotkne se však ekonomický boom i místních?

V ulicích horské Koločavy dnes dochází ke zvláštnímu setkání dvou světů.

Rodiny ukrajinských vojáků si sem odjíždějí odpočinout od nočních sirén, u toho míjejí poloprázdné penziony, které ještě před několika lety plnily autobusové zájezdy ze střední Evropy.

Stačí popojet ještě o sto kilometrů dále na západ a dostanete se do Užhorodu, kde se v nových, velkých fabrikách rychle instalují CNC stroje a moderní linky.

Když v únoru 2022 začala plnohodnotná ruská invaze, Zakarpatí bylo obecně vnímáno především jako tranzitní koridor pro lidi utíkající do Evropské unie.

V izolovaném regionu sevřeném Karpaty, hraničícím se čtyřmi státy Severoatlantické aliance, však postupně došlo k něčemu, co ukrajinští ekonomové označují za neplánovanou průmyslovou revoluci.

Region byl historicky strukturálně závislý na dotacích z centrálního rozpočtu, teď se ale skokově proměnil. Válka sem přinesla obrovský kapitál a tisíce kvalifikovaných lidí z východu a jihu napadené země.

Zároveň ale obnažila hluboké sociální nerovnosti a zbourala mýtus, že geografická vzdálenost od frontové linie lidem dokáže poskytnout absolutní úkryt.

Nový industrialismus pod Poloninami

Okolo Užhorodu i Mukačeva vyrůstají nové stavby doslova před očima.

Nad horizontem se tyčí ramena jeřábů, na obchvatech se šikují kamiony směřující ke slovenské hranici a kolem rozsáhlých průmyslových zón je ve vzduchu cítit čerstvý beton, řezný olej i zvířený prach ze staveb.

Právě tady, v místech, kde ještě nedávno stály jen poloprázdné sklady a stagnující průmyslové zóny, dnes tepe nové srdce ukrajinského průmyslu.