Vedra zabíjí a vláda se směje. Proč odmítá mluvit o klimatické krizi?

Další prázdninové období v časech klimatické krize znamená vlny veder, sucho a požáry. Je načase vytáhnout starou dobrou hlášku, že jde o nejchladnější léto zbytku našeho života.

Na tom se už asi všichni shodneme, ne?

Dokonce i český ministr životního prostředí motorista Igor Červený své občany na ČT ujišťuje, že klimatickou změnu nezpochybňuje. Hned vzápětí ale dodává, že nechápe, proč by tomu měl říkat krize.

Než pak mnozí z diváctva dokroutí nevěřícně hlavou, ozývá se místopředseda další strany, která Česku vládne, Radim Fiala z SPD. Ten tvrdí, že spíše než vysoké emise mohou za změnu klimatu „periody“ které „jsou v tisících letech“.

Poslouchání této diskuze mění můj klimatický žal v hněv. Opravdu žiji s pány politiky na stejné planetě? Když pominu to, že Fiala popírá vědecký konsenzus a žije nejspíš ve falešné realitě, kterou pomáhá vytvářet také ruská vnější rozvědka, jak může někdo nenazývat nynější stav klimatu krizí?

Jak moc ještě musí lidé, zvířata a rostliny trpět, aby to českého ministra životního prostředí přimělo nazývat stav věcí adekvátními názvy?

Smích? Přejde

Jenom během vlny veder koncem června bylo v Evropě zaznamenáno více než deset tisíc nadúmrtí. Velké potíže vedro vyvolalo zejména ve Francii, kde při vedru zaznamenali nejméně 5 764 úmrtí navíc.

V reakci na to svolal francouzský premiér Sébastien Lecornu krizovou schůzi vlády, aby posoudil, jak se země může připravit na budoucí vlny veder. Vytěžit politické body se na vysokých teplotách nyní snaží i dlouhodobá popíračka klimatické změny Marine Le Pen – slibuje investice do klimatizací.

Dopady změny klimatu už nemůže ignorovat ani francouzská krajní pravice.

V Česku nicméně ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka vražedná vedra přechází vtipem: „V létě je horko, v zimě je zima, v noci je tma, takže to je krize.“

Čtěte také:Vedra Motoristy nezajímají. Do kanceláří si ale pořizují klimatizace za statisíce ze státního

Podobně se při probírání dopadů měnícího se klimatu v televizi posmíval jeho kolega Červený. Téma, které ovlivňuje životy již nyní a bude i v budoucnu a dokonce zabíjí lidi na celém světě, je české vládě k smíchu.

Tomuto přístupu pak odpovídá postupné rozkládání ministerstva životního prostředí i dlouhodobé znevažování jakékoli snahy s klimatem něco dělat. Vedra přitom budou stále častější a ještě silnější.

Když jsem se na vztah změny klimatu a vln veder ptal Ondráše Přibyly z Fakt o klimatu, musel si připadat jako kolovrátek. „Prakticky každá vlna veder se dá spojit s klimatickou změnou v tom smyslu, že ve světě bez klimatické změny by buď taková vlna veder přicházela méně často, anebo by byla méně intenzivní,“ řekl mi.

Stejně je tomu podle studie vědecké skupiny World Weather Attribution letošní léto. „Ano, jde o změnu klimatu, ano, jsme za to zodpovědní my, ne, není to El Niño, ano, máme řešení, ne, neprosazujeme je dostatečně rychle,“ zopakovala už možná posté Frederike Ott z Imperial College Londýn.

Pokud toto samo o sobě nestačí k označení situace s nynějším klimatem za krizi, můžeme si připomenout další projevy extrémního počasí v Česku.

Nikomu z běžných lidí, kteří občas vystrčí paty z klimatizovaného auta nebo budovy, nemohlo uniknout sucho.

To se s aktuální horkou vlnou může podle portálu Intersucho ve výrazné až extrémní úrovni vyskytovat až na polovině území republiky. A na šedesáti procentech může nasycení půdy klesnout až k bodu vadnutí.

S tím, že se předpokládá nárůst průměrné teploty vzduchu, bude v Česku větší výpar a už nyní pozorujeme výskyt mírnějších zim s malým množstvím sněhové pokrývky. Což se odráží v malých zásobách na začátku vegetační sezóny.

Čtěte také:Nestojíme o vaše plyšáky aneb Jak vypadá skutečná pomoc obětem přírodních katastrof

To všechno bude snižovat výnosy ze sklizní. Analýza organizace The Energy and Climate Intelligence Unit odhadla, že jen kvůli počasí v červnu se sníží hodnota evropské sklizně asi o dvě miliardy eur. „Zasáhne to peněženky zemědělců a zároveň to podkope evropskou potravinovou bezpečnost,“ komentoval to analytik Tom Lancaster.

S tím pak souvisí požáry. Hoří vegetace, lesy a stále častěji kvůli klimatu také lidská obydlí. Studie českého vědeckého týmu ukázala, že četnost požárů vegetace se nejvíce zvýšila v nejteplejších a nejsušších oblastech venkova. Rizikové dny každým rokem narůstají.

Životy pak v Česku berou také povodně. V roce 2024 zabily sedm lidí, poškodily čtrnáct tisíc objektů a způsobily škody za sedmdesát miliard korun.

Možná to by mohl být pro naši vládu důvod nazývat situaci krizí. Když to nedokážou tisíce mrtvých, možná to dovedou peníze.

Dlouhý účet

Kdo rozhodně nemůže klimatickou krizi znevažovat jsou pojišťovny. Právě ty totiž budou případné škody svému klientstvu platit. Je v jejich nejlepším zájmu, mít jasné a přesné podklady pro budoucí dny.

Zásadní obrat v myšlení pojišťoven byly povodně roku 1997, protože do té doby si nikdo nedokázal tak velké škody představit. V dnešní době už to bohužel dokážeme asi všichni.

Podle ředitele České asociace pojišťoven (ČAP) Jana Matouška, který byl hostem podcastu 2050, stály povodně 1997 na Moravě deset miliard, záplavy v roce 2002 v Čechách 36 miliard, krupobití v Praze v roce 2010 1,9 miliardy, a to vše v tehdejších cenách.

Jak moc důležité je sledovat klimatické změny mi potvrzuje také gestorka pro neživotní pojištění ČAP Lenka Slabejová. „Právě nyní finišuje příprava nových povodňových map. A s ohledem na klimatickou změnu budou klást větší důraz na přívalové povodně,“ popisuje mi jeden příklad.

Míst, kde bude vyšší povodňový stupeň, bude tedy přibývat. Podle Slabejové budou ale složitě pojistitelných domů nízké jednotky procent. Tedy alespoň v dalších pár letech.

Pojišťovny tedy vědeckým závěrům důvěřují a počítají s tím, že extrémů přibude. Jasně se na to proto připravují. Stejně jako jejich klienti. Objevily se příklady, kdy se majitelé rodinných domů domluvili a postavili val, který vodu odvede jinam.

Bohužel na klimatickou krizi „české kutilství“ stačit nebude. Mnohá řešení pro zmírňování dopadů přitom už známe.

Klíčovým a nezbytným řešením jsou pak obnovitelné zdroje energie (OZE).

Čtěte také:Český blackout: Proč nás klamali ohledně loňského výpadku elektřiny?

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z OZE. Jenže Česko se trendu brání, naši politici rozšiřují dezinformace o větrných elektrárnách a výsledkem je, že jsme v tomto nejhorší v Evropě. Ve zmíněném období jsme měli z OZE jen 12,7 procent elektřiny.

Čína loni nainstalovala větší výkon větrných a solárních elektráren a ty tak celkově předběhly uhelné zdroje. Podle projekcí China Electric Council má pak solární energie výkonem překonat uhlí.

„Čína si na tom postavila byznys,“ komentuje to Ondráš Přibyla. „V Česku se to neděje. Jsme vlastně takový skanzen,“ dodává.

Už jen shrnutí extrémů počasí, bez zmínek o bodech zlomu, jasně ukazuje, že o krizi jde. V sázce je naše bezpečnost, zdraví a ekonomické přežití. Naši politici by ji měli začít brát vážně, nikdo se jejich vtipům totiž už dávno nesměje.