Od léků pro tlumení horečky až po kapky do očí, ale i antibiotika. O všechny tyto medikamenty byl u nás ještě nedávno velký boj. Výpadky, které jen tak neskončí, způsobuje řada faktorů, včetně křehkých dodavatelských řetězců. Ty mají často kořeny v Číně.
Bolela vás v nedávné době hlava a potřebovali jste „prášek“? V lékárně jste se mohli dočkat nemilé odpovědi: „Nemáme.“
Pravděpodobně jste ale takovou větu neslyšeli naposledy. Dodavatelé jsou totiž značně závislí na importu z Číny a Indie, kde se vyrábí většina aktivních farmaceutických ingrediencí – účinných částí léků. Třeba ibuprofenum či paracetamolum.
V uplynulých dvou dekádách se do těchto zemí přesouvala ze Západu výroba kvůli nižším nákladům. Stojí za tím levná pracovní síla a méně přísné regulace, včetně environmentálních standardů. Při produkci účinných látek totiž hrozí kontaminace životního prostředí a může vznikat nebezpečný odpad. Právě na to by museli výrobci v západních zemích dávat mnohem větší pozor.
Čína dokáže vyrábět účinné látky levněji než Indie, dokonce až o 20–30 %, a to díky dostupným surovinám.
V Číně se aktuálně produkuje asi 40 % účinných látek a na Indii připadá 20 %. Starý kontinent je zastoupen zhruba 26 %, přičemž největší výrobce najdeme v Itálii a Španělsku. Evropané se oproti svým asijským protějškům soustředí především na účinné látky, které vyžadují složitější výrobní procesy a vyšší kvalitu.
Nejméně 93 různých účinných látek, tedy více než šestina z těch, které se u nás používají a prošly detailní analýzou, neprodukuje žádná firma v Evropě. Ta je tak plně závislá na jejich importu.
Proč to nejde bez Číny
Jak moc je Evropská unie na Číně v oblasti léků závislá, nelze snadno vyčíslit. Nicméně v případě některých látek nebo vitamínů je to poměrně jasné. Data z roku 2021 ukazují, že přibližně 95 % vitamínu B1 a jeho derivátů importovaných do EU pocházelo z Číny.
Ještě vyšší závislost lze najít u chloramfenikolu, která dosahuje přes 98 %. Jedná se při tom o látku klíčovou pro širokospektrální antibiotika – ta se používají pro těžké infekce, na které jiná antibiotika nestačí.
Čtěte také: Čína chce být globálním vědeckým lídrem. Jak se s tím vyrovnává Západ?
Navíc i v případě, kdy se účinné látky nebo konečné léky vyrábějí v západních zemích nebo v Indii, neobejde se mnohdy jejich produkce bez dovozu surovin z Číny. Například Indie z ní importuje asi 70 % účinných látek – ty se následně používají pro výrobu antibiotik, paracetamolu, léků na cukrovku nebo kardiovaskulární onemocnění.
Čínská lidová republika totiž dokáže vyrábět účinné látky levněji než Indie, dokonce až o 20–30 %, a to díky dostupným surovinám.
Kromě látek účinných ČLR dodává širokou škálu i těch pomocných, které zlepšují vlastnosti léků, například jejich vstřebávání a chuť. Z toho vyplývá, že snížení závislosti na Číně bude pro západní státy velký oříšek.
Křehkost řetězců
Kromě toho, že řadu účinných látek dovážíme pouze z jedné země, výroba se navíc mnohdy soustředí v určitém regionu, což ještě více zvyšuje bezpečnostní rizika. V Číně se přibližně 40 % výroby koncentruje v několika provinciích na východním pobřeží a jakékoliv problémy v těchto oblastech – od enviromentálních katastrof a výpadků energií po politická opatření – tedy mohou produkci důležitých látek narušit.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
