Moldavané rozhodují o směřování své země. Bude se nadále integrovat s Evropskou unií, nebo se začne sbližovat s Moskvou, odkud moldavskou předvolební kampaň zasahují bezprecedentní vlivové operace?
„V ulicích je zatím klid, všichni už čekají na výsledky voleb. Od toho se pak budou odvíjet protesty,“ popisuje Voxpotu atmosféru hlavního města Kišiněv dva dny před klíčovými parlamentními volbami tamní novinářka Darja Slobodčikova.
„Je ale cítit napětí a strach, že půjdeme stejnou cestou jako Gruzie.“
V neděli 28. září obyvatelé malé východoevropské země rozhodnou, zda bude Moldavsko pokračovat ve svém proevropském kurzu, anebo se svého „evropského snu“ vzdá a vyrazí naproti Kremlu. Který z politických táborů nakonec vyhraje, nelze podle Slobodčikové v tuto chvíli odhadnout.
Předvolební průzkumy se poměrně liší a vidí různé vítěze. Prognózy znesnadňuje především početná menšina Moldavanů za hranicemi, jejichž preference se obtížné analyzují.
Odbornictvo i média nicméně očekávají velkou volební účast. O nedělním hlasování se mluví jako nejdůležitějších volbách v historii země.
„Jste zeď, která drží mír a budoucnost našich dětí,” burcovala své příznivce týden před volbami moldavská prezidentka Maia Sandu.
Pokud její proevropská strana Solidarita a akce (PAS) ztratí většinu, nový parlament s výraznějším zastoupením opozičního a proruského Patriotického bloku, složeného především z komunistů a socialistů, může trajektorii směrem k Bruselu zvrátit.
Předvolební situaci navíc komplikují vlivové informační operace z Moskvy, jejichž cílem je protlačit do vládních křesel ideově spřízněné politiky z Patriotického bloku vedeného bývalým moldavským prezidentem Igorem Dodonem. Ten usiluje o užší vazby s Ruskem a otevřeně hlásá, že evropská integrace je pro nezávislost Moldavska hrozbou.
Ačkoliv ruské vměšování do moldavských voleb není ničím novým a objevovalo se ve velké míře i u loňských hlasování, letošní dezinformační vlna je podle odbornictva naprosto bezprecedentní a kombinuje několik různých taktik.
Vedle množství falešných internetových účtů na sociálních sítích, provokatérů plánujících nepokoje a nakupování hlasů, ruská kampaň nově cílí na proevropské kandidáty, které paradoxně obviňuje ze skrytých vazeb na Rusko.
Rozdělení moldavské společnosti ukázaly už loňské prezidentské volby i referendum o ústavním zakotvení eurointegrace. V něm se pro budoucnost v užším spojení s Evropou vyslovilo 50,4 procenta voličů, zatímco 49,6 procenta změny v ústavě odmítlo.
