Od počátku Putinovy invaze slibuje řada evropských představitelů odstřižení od ruských energií. Nová zpráva ale ukazuje, že mnohé země za energie posílají do Ruska více peněz, než kolik vydají na pomoc bránící se Ukrajině.
Ještě na jaře mluvila Ursula von der Leyen o přerušení veškerých energetických vazeb na Rusko.
„Diverzifikovali jsme dodávky energie a výrazně snížili dřívější závislost Evropy na ruských fosilních palivech. Energie dovážená na náš kontinent by neměla sloužit k financování útočné války proti Ukrajině. Dlužíme to našim občanům, našim podnikům a našim odvážným ukrajinským přátelům,“ tvrdila šéfka Evropské komise
Podle von der Leyen měla Unie dosáhnout plné energetické nezávislosti na Rusku do roku 2027. Jak upozorňuje agentura Reuters, evropský blok od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 skutečně snížil dodávky ruských energií zhruba o devadesát procent.
Za líbivým číslem se ale schovává daleko komplikovanější realita. Podle Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) i tak evropské země za prvních osm měsíců letošního roku utratily za ruské energie přes 11 miliard euro.
Čtěte také: Ruská ropa a plyn? Platíme za ně víc než za pomoc Ukrajině, tvrdí zpráva
Během stejného období navíc sedm z těchto zemí navýšilo svůj odběr ruských energií oproti předchozímu roku. Patří mezi ně například Francie a Nizozemí, které zvedly své letošní nákupy oproti loňsku o 72, respektive 40 procentních bodů. Rumunsko a Chorvatsko zvýšilo příjem ruských energií přibližně o polovinu, Belgie o pouhé tři procentní body.
„Kreml doslova získává finanční prostředky, aby mohl pokračovat v nasazování svých ozbrojených sil na Ukrajině,“ komentoval evropskou závislost na ruské energii analytik CREA Vaibhav Raghunandan. Přístup evropských zemí označuje za formu „sebesabotáže“.
I česká vláda od počátku invaze apeluje na snížení závislosti na ruských energiích. Z letošní zprávy CREA vychází Česko podstatně lépe, než mnohé další evropské země.
CREA přitom loni v podobné zprávě varovalo, že česká závislost na ruském plynu opět roste. Zpráva střediska poukazovala mimo jiné na to, že Česko v daném období utratilo téměř dvojnásobek (2,3 miliardy korun) za ruské energie, než kolik poslalo na pomoc Ukrajině (1,29 miliardy).
Podobně to dnes vypadá při celkovém pohledu na evropské země, které sice od počátku invaze na Ukrajinu poslaly úhrnem přes 167 miliard euro, ale za ruské energie utratily přibližně 213 miliard.
Agentura Reuters také popisuje, jak by mohl ruský plyn ovlivňovat evropské trhy nepřímo: odkupovat a spotřebovávat ho může Turecko, které by pak vlastní, z evropského pohledu papírově „nezávadnou“ produkci plynu posílalo na západ.
Čtěte také: „Bojím se, že doma zmrznu.“ Ukrajina vyhlíží tvrdou zimu
V odklonu od ruských (a íránských) energií se snaží Turecko podporovat Spojné státy. Americké firmy uzavírají se svými tureckými protějšky nové smlouvy na odběr plynu v hodnotě až 20 miliard dolarů.
Závazky k navýšení dovozu amerického plynu byly i součástí obchodní dohody mezi USA a Evropskou unií, který zástupci obou celků podepsali letos v létě. Není ale jisté, jestli jde o závazky realisticky naplnitelné.
