Mezinárodní agentura pro energii: Emise CO2 související s energetikou byly v roce 2022 rekordní

Paříž - Globální emise oxidu uhličitého související s energií dosáhly v loňském roce rekordního maxima. Podle stanice Deutsche Welle o tom informovala Mezinárodní energetická agentura (IEA).

Ve čtvrteční zprávě IEA stojí, že globální emise CO2 za loňský rok byly rekordní i navzdory zvyšujícímu se množství čistých technologií, jako jsou obnovitelné zdroje energie, elektromobily nebo tepelná čerpadla. Ty sice kompenzovaly dopad zvýšené spotřeby uhlí a ropy, i přesto se ale do vzduchu dostalo 36,8 miliardy tun emisí CO2, což je meziroční růst o 0,9 %.

Množství emisí vypuštěných do ovzduší v loňském roce představuje více než tři čtvrtiny produkce skleníkových plynů. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol poznamenal, že jsme svědky "růstu emisí z fosilních paliv, což brzdí úsilí o splnění světových klimatických cílů." Podle IEA vzrostly především emise ze spalování energie a to o 423 milionů tun. Emise z průmyslových procesů oproti tomu poklesly o 102 milionů tun.

Jedním z hlavních důvodů, proč vzrostly emise ze spalování energie, byla globální energetická krize. Výroba elektřiny a tepla si vyžádala růst emisí CO2 ze spalování uhlí o 1,6 % a z ropy dokonce o 2,5 %, což dohromady představuje o 511 milionů tun emisí CO2 navíc. Mnoho evropských zemí přešlo na paliva vypouštějící vyšší úrovně znečišťujících látek kvůli válce na Ukrajině a následnému omezení dodávek ruského plynu.

Kontrolní úřad se sídlem v Paříži uvedl, že v Číně celkové emise loni stagnovaly. Důvodem jsou přísná covidová opatření a pokles stavebních činností. Emise z dalších rozvíjejících se a rozvojových asijských zemí však vzrostly o 4,2 % kvůli hospodářskému růstu. Fatih Birol dodal, že "bez čisté energie by byl nárůst emisí CO2 téměř třikrát vyšší."

Vědci upozorňují, že emise fosilních paliv bude nutné v nadcházejících letech snížit, aby se zabránilo dalšímu oteplování planety. Podle Birola musí svůj díl odpovědnosti převzít i mezinárodní a národní společnosti vyrábějící fosilní paliva, které za loňský rok navíc vykázaly rekordní zisky z prodeje.

mik

 

 

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .