Kdo jsou ruští blogeři a proč je jejich popularita mezi Rusy tak vysoká?

Moskva - Po smrti ruským režimem ceněného bloggera Vladlena Tatarského je nad okupovaným Doněckem zavěšen billboard s jeho podobiznou a vzdává mu tak hold. Toto pietní místo potvrzuje rozšířenou oblibu zpravodajů v očích tamější veřejnosti a samotného Kremlu. Podle BBC jejich působení po anexi Krymu předznamenalo novou kapitolu válečného zpravodajství.

„Země musí být zapálena pod nohami jakéhokoli funkcionáře z Kyjeva,“ napsal v reakci na smrt Tatarského dopisovatel deníku Komsomolskaja pravda Alexander Kots. Jako většina ruských špiček okamžitě přisoudil vinu za tento útok právě Ukrajině.

Čtěte také: Mega věznice, nebo malé město zločinu? Prezident Salvadoru naplňuje scénář dystopické sci-fi

Kots patří do skupiny dopisovatelů, v ruštině zvaných „vojenkory“, kteří působí v Kremlem kontrolovaných státních médiích. Podle těchto zpravodajů režim Vladimira Putina často vytváří klíčové narativy konfliktu na Ukrajině.

Odlišná skupina „vojenkorů“, do níž mimo jiné spadal Vladlen Tatarsky, své aktivity soustřeďuje převážně na sociální síti Telegram. To je jedna z mála Ruskem nezakázaných informačních platforem. Prostřednictvím svých blogů často přicházejí s kritičtějším zněním zpráv o Ruskem nazývané „speciální válečné operaci“. Právě taková sdělení jsou podle britské BBC u ruské části populace podporující agresi vyhledávané.

Proválečný blogger Boris Rozhin, na Telegramu skrytý pod pseudonymem plukovník Cassad, například obvinil ruské velitele „z neschopnosti pochopit důsledky války.“ Kritikou úřadů se dopisovatelé na „volné noze“ často odlišují od oficiální propagandy Kremlu. Ta má tendenci vedenou agresi Moskvy na Ukrajině opakovaně vykreslovat v pozitivnějších barvách.

Válečné korespondenty Moskvy sdružuje společný cíl. Tím je zničení Ukrajiny. „I rakovina se dá vyléčit, ale ukrajinismus – nikdy!“ napsal na Telegramu dopisovatel Jurij Kotenok.

Autor: hope

[other_banner_1]

*Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem. *

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .