Shell za první čtvrtletí vydělal 9,6 miliard dolarů, čelí obvinění ze "ziskové bonanzy"

Londýn - Britská ropná a plynárenská společnost Shell čelí obvinění ze „ziskové bonanzy“. A to kvůli rekordnímu zisku za první čtvrtletí letošního roku. Číslo podle deníku The Guardian silně překonává předpovědi navzdory poklesu cen ropy a plynu.

Gigant Shell byl nařčen poté, co v prvním čtvrtletí vydělal více než 9,6 miliardy dolarů, a to navzdory vyšším daním a nižší ceně ropy a plynu na trhu. Průmysloví analytici předpokládali, že se současnými cenami by měl výdělek činit okolo 7,96 miliardy dolarů. Zisk je tak výrazně vyšší, a to dokonce i proti roku 2022, kdy za stejné období skončila společnost v plusu 9,1 miliardy dolarů.

Čtěte také: Necháme Ukrajinu kousnout z našeho koláče? Spor o obilí je první náznakem její trnité cesty do EU

Největší evropská ropná a plynárenská společnost předala akcionářům výplaty dividend ve výši 2 miliardy dolarů a odkoupila zpět akcie za poslední čtvrtletí v hodnotě 4,3 miliardy dolarů. Svým investorům navíc plánuje nabídnout další 4 miliardy dolarů zpětným odkupem akcií během příštích tří měsíců.

Hospodářský výsledek Shellu byl zveřejněn dva dny poté, co jeho menší rival BP vykázal za první čtvrtletí zisk 4,96 miliardy dolarů. To je sice pokles z 6,2 miliardy dolarů ve stejném období loňského roku, ale výrazně nad 4,3 miliardy dolarů, které očekávali analytici.

Sharon Graham, generální sekretářka odborového svazu Unite, uvedla, že obě firmy „pokračují v bonanze ziskovosti“. Podle ní je „rozsah ziskovosti, který Shell a BP ukázali jedním z korporátních skandálů naší doby, a zisky jsou prakticky nedotčeny daní z neočekávaných energetických zisků“.

„Vláda Spojeného království by měla přestat vydávat nové licence na těžbu ropy a zemního plynu. Ale naopak donutit Shell i zbytek průmyslu, aby začaly používat své obscénní zisky na zaplacení škod, které jejich těžba fosilních paliv způsobuje po celém světě,“ vyjádřil se Charlie Kronick z Greenpeace UK.

(mik)

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Rusko

    Česko se v pátek 15. května přidalo k dalším 35 zemím, které se na jednání Rady Evropy v moldavském Kišiněvě vyslovily pro vznik zvláštního trestního tribunálu. Ten bude vyšetřovat válečné zločiny Ruské federace na území Ukrajiny po plnohodnotné invazi v únoru 2022.

  2. Bolívie

    V bolivijském hlavní městě La Paz probíhají už druhý týden v řadě velké demonstrace tisíců horníků, farmářů a učitelů. Ti požadují vyšší mzdy a zároveň se vymezují proti privatizaci státních firem a hlubokým ekonomickým reformám pravicové vlády.

  3. Konflikty

    Ukrajinské bezpilotní letouny v noci na pátek 15. května zaútočily na město Rjazaň v centrální části evropského Ruska. Údery si vyžádaly čtyři oběti včetně jednoho dítěte. Informuje o tom server Meduza.

  4. Afrika

    Nejméně 65 lidí zemřelo v důsledku nově propuklé epidemie eboly, která aktuálně sužuje provincii Ituri na severovýchodě Konga.

  5. Polsko

    Spojené státy upustily od svého původního záměru přesunout čtyři tisíce vojáků ze svých evropských základen do Polska. Náhlé rozhodnutí přichází krátce poté, co USA ohlásily stažení pěti tisíc vojáků z Německa.

  6. Konflikty

    Zástupci Izraele a Libanonu se setkají na dvoudenním jednání ve Washingtonu, D.C., kde se konaly už dřívější přípravné schůzky vedoucí k nynějšímu – byť porušovanému – příměří.

  7. Politika

    Trumpův nominant Kevin Warsh byl potvrzen americkým Senátem na předsedu Federálního rezervního systému (FED), kde nahradí Jerome Powella, jehož mandát končí v pátek.

  8. Konflikty

    Skupina izraelských osadníků včetně člena Knesetu vtrhla do areálu mešity Al-Aksá v Jeruzalémě. V třetím nejposvátnějším místě islámu prováděli za přítomnosti izraelské policie ceremonie vycházející z Talmudu a došlo i na provokace věřících.

  9. Politika

    Předsedkyně lotyšské vlády Evika Silina rezignovala. Z postu odstoupila v důsledku výzvy k rezignaci, kterou sama adresovala ministrovi obrany z koaliční strany po narušení lotyšského vzdušného prostoru ukrajinským dronem odkloněným z Ruska. Exministrova středolevicová Progresivní strana v reakci stáhla podporu vlády a Silina zůstala bez parlamentní většiny.

  10. Politika

    Po třech dnech soudních slyšení dnes rozhodl ukrajinský Nejvyšší protikorupční soud, že dřívější pravá ruka prezidenta Volodymyra Zelenského, Andrij Jermak, stráví následující dva měsíce ve vazbě s kaucí ve výši 140 milion hřiven (asi 66 milionů korun).

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .