Pohodlí versus klima: Evropané jsou schopní ústupků, ale jen do jisté míry

Londýn - Klimatická krize trápí většinu obyvatel Evropy. Z průzkumu agentury YouGov vyplývá, že Evropanům není osud planety lhostejný, ale zároveň si chtějí udržet svůj životní styl. Zatímco vysazování stromů a květin se těší podpoře, zdanění pohonných hmot už tak populární není. Data zveřejnil The Guardian.

Většina Evropanů podporuje alespoň nějaká opatření na ochranu životního prostředí. Z průzkumu agentury YouGov vyplývá, že velká část dotázaných by ochotně podnikla kroky k záchraně planety a zároveň by podpořila vládu v boji s klimatickou krizí. Avšak pouze za předpokladu, že se nebudou muset vzdát svého životního stylu.

Průzkum probíhal celkem v sedmi evropských zemích: v Anglii, Dánsku, Francii, Itálii, Německu, Španělsku a Švédsku. V každém z těchto států se do průzkumu YouGov zapojilo více než tisíc osob, sběr dat probíhal pak od 5. do 24. dubna. Hlavním cílem bylo zjistit, jak se veřejnost staví k opatřením v oblasti klimatu na státní úrovni, jako je například zákaz jednorázových plastů nebo zákaz aut se spalovacími motory. Výzkum se dále zaobíral i iniciativou jednotlivců – od nakupování v „sekáčích“ po veganství.

Z odpovědí vyplývá, že mnoho lidí vítá opatření, která příliš neovlivní způsob jejich života, ale větší kroky – které mohou být pro ochranu klimatu důležité – tolik populární už nejsou.

Jednorázové plasty Evropanům obecně vadí

 Většina dotazovaných uvedla, že se obává změny klimatu a jejího dopadu. Klimatická krize podle průzkumu nějakým způsobem trápí 60 procent oslovených Švédů, 63 procent Němců a 65 procent Britů. Vyšší čísla znepokojení z vývoje životního prostředí pak vykazují země jako Španělsko, Francie či Itálie, kde jde až o 81 procent obyvatel. Změnu klimatu popírá pak pouze méně než 5 procent dotázaných.

Valná část respondentů se shodla na tom, že se klima mění kvůli lidské činnosti – proti bylo méně než 20 procent. Analýza sesbíraných dat navíc ukázala, že si většina dotázaných obyvatel myslí, že by všechny země byly v boji proti klimatické změně úspěšnější, kdyby spolupracovaly s ostatními státy.

Poměrně oblíbená jsou opatření, která neznamenají velké oběti na životním stylu a pohodlí. Jde tak třeba o podporu výsadby stromů ze strany vlády. Zhruba 60 procent Španělů a 77 procent Britů by bylo ochotných pěstovat více rostlin nebo to již dělají.

Evropané se obecně shodují i v názoru na plasty. Dánové, Španělé a Italové by si s radostí už nikdy nekoupili výrobky z jednorázového plastu. Většina Švédů a Španělů by pak podpořila i vládní zákaz prodeje těchto produktů.

Jednotlivé země se však liší v individuálním přístupu jednotlivců k nejběžnějším věcem, jako jsou strava, energetika nebo nakupování oblečení. Průzkum se zabýval například omezením příjmu masa a mléčných výrobků na dvě až tři jídla denně. V Itálii souhlasilo 43 procent dotázaných, ale v Německu bylo pro jen 28 procent. A pouze deset procent Němců by se vzdalo masa a živočišných produktů.

Vládní dotace pro „zelené domácnosti“ jsou v Evropě velmi populární. Z průzkumu vychází, že většina dotázaných tento typ podpory vítá a chápe.

Zákaz spalovacích motorů Španělům a Italům nevadí

Změny v používání automobilů jsou obecně citlivé téma, které vyvolává různé reakce. Mnoho evropských vlád přijímá právní předpisy, které mají vést ke snížení emisí. I u dopravy platí, že jsou lidé ochotni svůj život změnit, ale jen do určité míry.

Na otázku, zda by přešli z klasické automobilu na elektrický vůz, odpověděla kladně v průměru necelá třetina respondentů ze sedmi zkoumaných zemí – v rozmezí od 19 procent v Německu až po 40 procent v Itálii.

Odpovědi se ale začaly lišit v momentě, kdy se účastníci průzkumu měli rozhodnout, zda by se vzdali řízení a místo toho by začali jezdit veřejnou dopravou, na kole nebo docházet pěšky. Ve Francii, Španělsku a Itálii uvedlo 35, 44 a 40 procent dotázaných, že by tento krok učinili. Nižší podporu naopak vyjádřili obyvatelé Británie (22 procent), Dánska (20 procent) nebo Německa (24 procent). Nicméně 28 procent Němců a 25 procent Francouzů uvedlo, že upřednostňují právě ekologičtější způsoby dopravy.

Nejméně populárním opatřením je asi povinné zvýšení daně z pohonných hmot nebo vládní omezení prodeje a výroby aut se spalovacími motory. Počet odpůrců zvyšování daní převažuje ve všech zemích. Co se zákazu benzinových a naftových vozů týče, pouze ve Španělsku a v Itálii bylo více příznivců než odpůrců. Naopak Francie a Německo zaznamenávají v tomto směru jistou míru odporu.

Autor: Barbora Kučerová

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .