Ženy čelí překážkám před nadcházejícími tureckými volbami

Istanbul – Zatímco se Erdoganova AKP i současný turecký prezident připravují na obhajobu vůdčí pozice v nadcházejících všeobecných volbách, jen málo žen bude mít možnost se soubojů o křesla zúčastnit, píše Al Jazeera.

Na začátku května představila nezisková organizace Ben Secerim [Vybírám si], usilující o posílení participace žen v turecké politice, jména dvaceti žen, které se budou ucházet o pozice v parlamentu. Kvůli systému kroužkování podobnému tomu českému však mají reálnou šanci na zvolení pouze čtyři z nich. „Je to pro nás velké zklamání. Zeď před ženskými kandidáty stojí i v liberálních stranách. Ukazuje to, že pro ženy stále existuje mnoho překážek a strany to nechtějí změnit," prohlásila ředitelka organizace Nilden Bayazit.

Čtěte také: Kleopatra byla černoška, tvrdí filmaři v upoutávce na nový počin Netflixu. Co je na tom pravdy?

Erdoganova AKP pro letošek nominovala 113 žen, což celkově představuje pouze 18,8 % jejích uchazečů, zatímco hlavní opoziční strana CHP představila 156 žen, tedy 26 % z celkového počtu. Jejich umístění na kandidátních listinách a tedy reálná možnost o pozice bojovat však kreslí ještě pochmurnější obraz.

Přestože odkaz Ataturkova sekularismu s přibývajícími lety prezidenta Erdogana v úřadu slábne, Turecko je stále zemí, ve které ženy zastávají nezpochybnitelné a mnohdy dominantní místo v občanské opozici. Proč se tento fenomén nedaří promítat i do politické sféry, je otázka. Podle Nilden Bayazit je na vině především tuhá formální struktura hlavních stran. V jejich jádru stále dominují mužští lídři.

Všeobecné volby do tureckého parlamentu i do úřadu prezidenta se uskuteční již tuto neděli. V mírném vedení v druhém jmenovaném souboji se prozatím ocitá lídr opozice Kemal Kilicdaroglu ze strany CHP, avšak není pravděpodobné, že by o postu prezidenta bylo rozhodnuto již v prvním kole.

Autor: fiš

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .