Zákaz společnosti Micron v Číně poukazuje na růst napětí mezi Čínou a USA

Peking/Washington – Čínský zákaz používání čipů americké společnosti Micron Technology je podle analýzy serveru Reuters „jasnou připomínkou rizik, kterým čelí světový průmysl této komodity v době, kdy se připravuje na eskalaci čínsko-amerického obchodního napětí“.

Čína v neděli učinila první významný krok v boji se Spojenými státy v oblasti produkce čipů. Národní regulátor kybernetického prostoru oznámil, že největší americký výrobce paměťových čipů Micron Technology představuje „vážné riziko pro bezpečnost sítě“a zakázal jejich používání.

Čtěte také: „Máme se moc dobře, vraťte se domů.“ Ruská média líčí život v zemi jako v pohádce

Krok tak prohlubuje spor mezi USA a Čínou ohledně klíčové technologie pro celý svět. Rozhodnutí Číny je všeobecně považováno za odvetu Washingtonu, který od minulého roku omezuje přístup Pekingu ke svým výrobcům čipů. Následně se k restrikcím přidaly další dva velcí klíčoví producenti, Nizozemí a Japonsko. Čína zákaz oznámila pouhý den po setkání zemí G7, které se dohodly, že se budou snažit o „snížení rizika, nikoliv o oddělení“ od Číny.

Podle Reuters by zákaz mohl v krátkodobém horizontu prospět konkurentům jako jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Analytici však upozorňují na další růst geopolitického napětí pro celé odvětví, které se dál musí vypořádávat s nejistotou ovlivňující dodavatelské řetězce.

„Aby se člověk stal výrobcem čipů, musí předem investovat obrovské částky a trvá pět, deset let, než se mu tyto investice vrátí, takže ohrožení předvídatelnosti ztěžuje investice,“ uvedl pro Reuters Changhan Lee, místopředseda Korejské asociace polovodičového průmyslu.

Znepokojující je především fakt, že více než 90 % světové produkce čipů se vyrábí na Tchaj-wanu, možném dějišti dalšího globálního konfliktu, které by Čína mohla chtít anektovat. Peking se proto snaží navyšovat své kapacity v oblasti výroby čipů, aby Čína v případě masivních narušení dodávek byla ekonomicky odolnější, ale také dál mohla rozvíjet svoji armádu.

Autorka: hedr

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

 

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Rusko

    Česko se v pátek 15. května přidalo k dalším 35 zemím, které se na jednání Rady Evropy v moldavském Kišiněvě vyslovily pro vznik zvláštního trestního tribunálu. Ten bude vyšetřovat válečné zločiny Ruské federace na území Ukrajiny po plnohodnotné invazi v únoru 2022.

  2. Bolívie

    V bolivijském hlavní městě La Paz probíhají už druhý týden v řadě velké demonstrace tisíců horníků, farmářů a učitelů. Ti požadují vyšší mzdy a zároveň se vymezují proti privatizaci státních firem a hlubokým ekonomickým reformám pravicové vlády.

  3. Konflikty

    Ukrajinské bezpilotní letouny v noci na pátek 15. května zaútočily na město Rjazaň v centrální části evropského Ruska. Údery si vyžádaly čtyři oběti včetně jednoho dítěte. Informuje o tom server Meduza.

  4. Afrika

    Nejméně 65 lidí zemřelo v důsledku nově propuklé epidemie eboly, která aktuálně sužuje provincii Ituri na severovýchodě Konga.

  5. Polsko

    Spojené státy upustily od svého původního záměru přesunout čtyři tisíce vojáků ze svých evropských základen do Polska. Náhlé rozhodnutí přichází krátce poté, co USA ohlásily stažení pěti tisíc vojáků z Německa.

  6. Konflikty

    Zástupci Izraele a Libanonu se setkají na dvoudenním jednání ve Washingtonu, D.C., kde se konaly už dřívější přípravné schůzky vedoucí k nynějšímu – byť porušovanému – příměří.

  7. Politika

    Trumpův nominant Kevin Warsh byl potvrzen americkým Senátem na předsedu Federálního rezervního systému (FED), kde nahradí Jerome Powella, jehož mandát končí v pátek.

  8. Konflikty

    Skupina izraelských osadníků včetně člena Knesetu vtrhla do areálu mešity Al-Aksá v Jeruzalémě. V třetím nejposvátnějším místě islámu prováděli za přítomnosti izraelské policie ceremonie vycházející z Talmudu a došlo i na provokace věřících.

  9. Politika

    Předsedkyně lotyšské vlády Evika Silina rezignovala. Z postu odstoupila v důsledku výzvy k rezignaci, kterou sama adresovala ministrovi obrany z koaliční strany po narušení lotyšského vzdušného prostoru ukrajinským dronem odkloněným z Ruska. Exministrova středolevicová Progresivní strana v reakci stáhla podporu vlády a Silina zůstala bez parlamentní většiny.

  10. Politika

    Po třech dnech soudních slyšení dnes rozhodl ukrajinský Nejvyšší protikorupční soud, že dřívější pravá ruka prezidenta Volodymyra Zelenského, Andrij Jermak, stráví následující dva měsíce ve vazbě s kaucí ve výši 140 milion hřiven (asi 66 milionů korun).

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .