Objev nejstaršího známého pohřebiště v Jihoafrické republice zpochybňuje soudobé chápání lidské evoluce

Johannesburg – Vědecká skupina vyhlášeného paleontologa Lee Bergera objevila v jeskynním komplexu v oblasti Kolébky lidstva kosterní pozůstatky archetypu Homo naledi. Nález pohřebiště tohoto hominina z doby kamenné boří dřívější poznatky o jeho neschopnosti složitého myšlení, píše Al Jazeera. 

„Jsou to nejstarší pohřby, které byly dosud evidovány v záznamech o hominidech,“ tvrdí kolegium vědců. Stáří pozůstatků odhaduje na minimálně 200 tisíc let. Od dosud nejstarších známých ostatků, které byly nalezeny na Středním východě a v Africe, je tak dělí více než 100 tisíc let.

Čtěte také: Už nejsme jenom lidské stroje, zní z Afriky. Dokáže kontinent profitovat z minerálů zítřka?

Čerstvá odhalení v jeskynním komplexu v Kolébce lidstva – oblasti významných paleoantropologických a archeologických lokalit zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO – podkopávají výjimečnost druhu Homo sapiens. Předurčená schopnost vykonávat složité logické operace, v tomto případě pohřbívání, totiž podle dosavadních poznatků náležela pouze jedincům s vyvinutějším mozkem. Homo naledi, primitivní tribus na rozhraní člověka a lidoopa, ale disponoval pouze mozkem o velikosti pomeranče.

Nový nález již nyní vyvolal pochyby o našem dosavadním poznání evolučního vývoje lidského komplexního myšlení. Výsledky tohoto výzkumu však zatím neprošly recenzním řízením a někteří vědci mimo Bergerův tým se domnívají, že jsou pro takové závěry zapotřebí další důkazy.

Autor: hope

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem. 

[other_banner_1]