Členové NATO by mohli poslat vojáky na Ukrajinu, říká bývalý šéf aliance

Brusel – Některé členské státy NATO by podle Anderse Rasmussena, bývalého šéfa tohoto vojenského uskupení, mohly zvážit nasazení vojáků na Ukrajinu, uvedla Al Jazeera. Může se tak stát v případě, že ostatní členové aliance nenabídnou Kyjevu významné bezpečnostní záruky na plánovaném summitu ve Vilniusu.

Některé země NATO můžou na Ukrajině umístit své vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou Kyjevu na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky. Řekl to bývalý generální tajemník NATO Anders Rasmussen. „Pokud se NATO nedokáže dohodnout na jasné cestě vpřed, existuje možnost, že by některé země mohly jednat samostatně,“ dodal.

Čtěte také: Kachovka Evropě otevírá oči: Jaderná bomba není jediný důvod k obavám

Podle deníku The Guardian reagoval Rasmussen na slova současného šéfa NATO Jense Stoltenberga, který uvedl, že podle článku 5 Washingtonské smlouvy poskytuje aliance plnohodnotné bezpečnostní záruky pouze řádným členům. „Například Polsko se velmi angažuje v poskytování konkrétní pomoci Ukrajině,“ připomněl Rasmussen. Pokud Ukrajina na summitu nic nezíská, Poláci by podle něj mohli vážně uvažovat o sestavení koalice zemí ochotných pomoci.

Bývalý šéf NATO také odmítl argument zpochybňující možnost nabídnout Ukrajině cestu k členství v NATO, dokud válka neskončí. Podle něj je nezbytné, aby Ukrajina obdržela písemné bezpečnostní záruky. Ty by měly zahrnovat sdílení zpravodajských informací, výcvik na Ukrajině, výrobu munice a průběžné dodávky zbraní.

Polsko by se v případě nulových bezpečnostních záruk mohlo angažovat na národní bázi ještě silněji – následovaly by ho pak i pobaltské státy. „Neměli bychom Polsko podceňovat. Poláci mají pocit, že západní Evropa neposlouchala jejich varování před pravou ruskou mentalitou příliš dlouhou dobu,“ dodal Rasmussen. V případě, že by Ukrajina o takovou vojenskou pomoc stála, bylo by to podle něj zcela legální.

Autor: mik

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

Svět právě teď

Aktualizováno 

  1. Ukrajina

    Rusové dál útočí na energetickou infrastrukturu, nejhorší situace je v Kyjevě.

  2. Indonésie

    Indonésie obhájila své klimatické závazky, ačkoliv rekordní emise z lesních požárů brzdí její úsilí v ochraně klimatu.

  3. Čína

    Čína předvedla veřejnosti nadzvukové střely s plochou dráhou letu a balistické rakety schopné nést jaderné hlavice.

  4. Volby

    Prezident Isaac Herzog oznámil, že v neděli určí kandidáta na sestavení nové izraelské vlády. Řekl to poté, co většina zákonodárců podpořila Eisenkota proti Netanjahuovi, ani jeden z nich nechce koalici s arabskými státy.

  5. Akcie

    Investoři se zbavují technologických akcií poté, co včera z amerického akciového trhu zmizelo více než 3,2 bilionu dolarů.

  6. Nový Zéland

    Nejméně dvacet kulohlavců uvízlo na pobřeží Ngawi poblíž mysu Palliser, nejjižnějšího bodu Severního ostrova Nového Zélandu, uvedlo ministerstvo ochrany přírody. 

  7. Jaderná energie

    Rusko a Vietnam podepsaly memorandum o spolupráci na jaderné energetice, Rusko dá vietnamským expertům přístup k rozestavěnému ruskému reaktoru

  8. Maroko

    Maroko prohlásilo, že je nadále odhodláno dodržovat příměří v Západní Sahaře i v nepřítomnosti mírových sil OSN.

  9. Írán

    Spojené státy uvalily sankce na společnosti v Indii a Turecku, podle nich pomáhaly íránu obcházet obchodní embargo.

  10. Evropa

    Lety po celé Evropě čelily oznámením o výbušninách, některé byly odkloněny, jiné lety doprovodily armádní stíhačky.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot KlubRegistrovat se

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Jsou také používány pro personalizovanou a nepersonalizovanou reklamu. Informace o zpracování cookies.