Indie se potýká s neúnosnými vedry. „Cítíte se jako v rozpálené troubě,“ říká tamní dělnice
Nové Dillí – Teploty v Indii momentálně překračují 40 stupňů Celsia. A podle meteorologů budou i následující týdny podobně horké. Extrémní vedra ale ztěžují pracovní podmínky především těm, kteří vykonávají svá zaměstnání venku a volno si nemohou dovolit, píše server Al-Jazeera.
Neúnosná vedra komplikují Indům životy. Dělnice Mamta, která pracuje na stavbě v Novém Dillí, pracuje v extrémním horku 12 hodin denně. Podle jejích slov si práce vybírá svou daň. „Odpoledne je situace hrozná. Cítíte se jako v rozpálené troubě. Je velmi náročné v takových vedrech pracovat, ale moje rodina je závislá na mojí výplatě,“ řekla Mamta pro server Al-Jazeera.
Indický meteorologický úřad (IMD) vydal už 22. května varování před vlnami veder, které platí pro Nové Dillí, Uttarpradéš a Harijánu.
Teploty v některých oblastech hlavního města – které má více než 20 milionů obyvatel – překročily koncem května 45 stupňů Celsia. Tamní meteorologický úřad navíc varoval, že v příštích týdnech a měsících čekají zemi další horké dny.
„Indie byla vždy horkou zemí a vysoké teploty jsou běžnou součástí života. Počet extrémně horkých dnů a vln veder se však v celé zemi zvyšuje,“ řekl pro Al-Jazeeru Aditya Pillai z Centra politického výzkumu (CPR). Důvodem rostoucích teplot je podle něj klimatická změna.
Nová studie – publikovaná na začátku tohoto měsíce – naznačuje, že v důsledku klimatické krize jsou vlny veder v jihoasijských zemích, včetně Indie, Bangladéše a Thajska, až třicetkrát pravděpodobnější.
Indové pracují i v extrémních vedrech
Vysoké teploty s sebou mohou přinést i zdravotní problémy. A v krajních případech mohou vést až k úmrtí. Letos v dubnu zemřelo ve státě Maháráštra 13 lidí na úpal poté, co asi milionový dav lidí postával hodiny na slunci kvůli slavnostnímu předávání cen. Od roku 2010 zemřelo na nemoci související s horkem odhadem 6 500 lidí.
Běžné problémy související s vlnami veder podle významného indického pneumologa Digambary Behera zahrnují dehydrataci, vyčerpání a ztrátu elektrolytů. „Existují další komplikace, jako třeba poškození ledvin. Lidé, kteří pracují venku, by měli podniknout preventivní kroky, jako je dostatečný příjem tekutin a elektrolytů, jako je glukóza. Zároveň by se měli vyhnout přímému slunci,“ vysvětlil.
Během veder se zvyšuje také počet lidí, kteří končí na pohotovosti kvůli úpalu. Zranitelnou skupinou jsou především osoby s chronickými onemocněními.
Právě Mamta tráví 12 hodin denně na stavbě. Musí pracovat v horku, protože její manžel kvůli zdravotním problémům nesmí. „Nemohu si vzít volno. Práce v horku je sice utrpení, ale bez ohledu na to, jak moc velké vedro je, musím vyjít ven a pracovat,“ popsala Mamta. Ta má s manželem dvě děti a v současné době vydělává 5–6 dolarů za den. To je přibližně 110 až 130 korun. Kvůli vysokým teplotám se občas cítí unavená. Trpí také opakovanými bolestmi hlavy kvůli vlhkosti.
Vysoké teploty dopadají především na chudší obyvatele
Další obyvatel Dillí, padesátiletý Mohammad Salim Khan, pracuje 13 hodin denně jako svářeč. Ani on prý nemá jinou možnost, než pokračovat v těžké práci ve velikém vedru. „Ať je horko nebo zima, nemám možnost zůstat doma,“ řekl otec tří dětí. V přepočtu vydělává necelých 110 korun denně.
Práce venku je pro Khana namáhavá. Úlevu nenajde ale ani doma. „Máme v pokoji ochlazovač vzduchu, ale při vysoké vlhkosti nefunguje dobře. Noci jsou těžké a spaní je boj,“ popsal problémy spojené s vysokými teplotami. Navíc v jeho domě není klimatizace. „Extrémní teploty ve finále nejvíce dopadají na chudé lidi,“ dodal.
Svářeč žije se svou ženou a třemi dětmi ve zchátralém bytě s jednou ložnicí v lokalitě Seelampur. Ta se nachází v severovýchodním Dillí ve čtvrti Shahdara a jsou pro ní charakteristické přeplněné budovy.
Aditi Mukherji, ředitelka pro dopady změny klimatu v Poradní skupině pro mezinárodní zemědělský výzkum (CGIAR), uvedla, že pokud nedojde k „drastickému“ snížení emisí skleníkových plynů, vlny veder budou pokračovat. Podle ní nejvíce postihnou právě ty nejchudší ve společnosti.
Mukherji zdůraznila také nejnovější zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Ta uvádí, že aby se planeta do konce století udržela v trajektorii růstu globální teploty o 1,5 stupně, emise uhlíku musejí do roku 2030 klesnout o 45 až 50 procent.
„Nejenže emise neklesají, ony dokonce v několika posledních letech globálně vzrostly v důsledku pandemie,“ dodala Mukherji. Podle ní by se měly státy v souvislosti s extrémními vedry zaměřit i na lepší plánování měst.
„Vzhledem k tomu, že vystavení nadměrnému teplu a vlhkosti může způsobit vyšší úmrtnost a výskyt onemocnění, je nesmírně důležité, aby vlády pomáhaly vedrem sužovanému obyvatelstvu. Cestou jsou tepelné úkryty. Dále pak výsadba většího počtu stromů poskytujících stín. Možností je také lepší infrastruktura bydlení – to také výrazně pomůže k lepší adaptaci na tepelný stres,“ vysvětlila Mukherij.
Autorka: Barbora Kučerová
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]