Francouzsko-alžírské sbližování: Setkání prezidentů bude důležité

Paříž - Alžírský prezident Abdal Madžíd Tabbúni by měl koncem června navštívit Francii. I šedesát let poté, co Alžírsko získalo nezávislost, je vztah mezi zeměmi spíše napjatý. Důvodem je například nejen alžírský přístup k novinářům a aktivistům, ale především nedořešená koloniální minulost, píše list Deutsche Welle.

Původně se mělo setkání alžírského prezidenta Abdala Madžída Tabbúniho a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uskutečnit už v květnu. Nejvyšší představitel Alžírska ale schůzku odložil. Podle dostupných zdrojů se ale Tabbúni chystá navštívit Francii koncem června. A pokud k tomu dojde, čeká oba prezidenty diplomaticky náročná debata. Vztahy mezi Francií a Alžírskem totiž nejsou v poslední době příliš vřelé.

Jedním z palčivých témat z letošního roku je například pomoc alžírsko-francouzské novinářce a politické aktivistce Amiře Bouraoui. Francie totiž zabránila tomu, aby byla Bouraoui vydaná z Tuniska do Alžírska, kde jí hrozilo vězení. Místo toho jí francouzské úřady v únoru nabídly, že se může usadit ve Francii.

Bouraoui založila v roce 2014 hnutí Barakat na protest proti tehdejšímu alžírskému prezidentovi, Abdelazízovi Buteflikovi. O pět let později pak vedla další hnutí „Moutawana“. To nakonec dosáhlo toho, že Buteflika v roce 2019 – po dvaceti letech ve funkci – rezignoval na post prezidenta.

Alžírské úřady v roce 2020 Bouraoui uvěznily a následně odsoudily ke dvěma letům ve vězení za „urážku islámu a prezidenta,“ píše Deutsche Welle. Začátkem tohoto roku – poté, co měla Bouraoui zákaz opustit alžírské území – odcestovala do Tuniska, kde jí tamní úřady zadržely.

Francie ale aktivistce povolila vstup do země. Alžírsko tento krok považovalo za urážku a odvolalo svého velvyslance z Paříže. Zároveň přestalo vydávat průkazy pro repatriaci svých občanů vyhoštěných z Francie.

Na konci března spolu Macron a Tabbúni mluvili telefonicky a dohodli se, že se v budoucnu vyvarují podobných „politováníhodných nedorozumění“. Alžírský velvyslanec se po telefonátu mohl vrátit do Paříže, aby pokračoval ve své práci.

Překonávání koloniální minulosti

Podle alžírského zpravodajského webu TSA není o citlivá témata mezi zeměmi nouze. Příkladem může být přístup Alžírska ke svobodě projevu. Tamní úřady letos v dubnu zatkly novináře Ihsane El Kadiho, který vlastnil jednu z mála nezávislých mediálních skupin v zemi. Postup Alžírska kritizovali francouzští intelektuálové i Evropský parlament. Pokud se Macron s Tabbúním setká, bude muset případ se svým alžírským protějškem prodiskutovat.

Největší spor mezi Francií a Alžírskem se ale jednoznačně týká interpretace a připomínání francouzské koloniální nadvlády v Alžírsku. Ta trvala od roku 1830 až do roku 1962 a došlo během ní k alžírské válce, která vedla následně k alžírské nezávislosti.

Macronovy poznámky před 60. výročím nezávislosti v říjnu 2021 však vyvolaly u mnoha Alžířanů negativní reakce. Francouzský prezident totiž obvinil alžírskou vládu z překrucování historie a tvrdil, že tamní vnímání historie je momentálně založené spíše na nenávisti vůči Francii než na pravdě.

Alžírsko na Macronova slova opět reagovalo stažením svého velvyslance na několik měsíců a odepřelo francouzským vojenským letadlům přístup do alžírského vzdušného prostoru.

Podle Zine Ghebouliho, politické analytika a experta na Alžírsko z Rady pro zahraniční vztahy je nezbytné, aby se oba státy zabývaly „koloniální pamětí“. Podle něj se mladší generace Alžířanů snaží prozkoumávat kolonialismus a jeho důsledky. „To by mohlo způsobit určité napětí. Z alžírského hlediska jde o nezbytný krok k dosažení klidnějších vztahů s Francií,“ řekl Ghebouli pro DW. Francie se v minulosti pokusila alespoň o pár symbolických gest, aby uvolnila napětí. V roce 2020 vrátila ostatky partyzánů, kteří v 19. století bojovali proti Francouzům.

Francouzská vláda letos v květnu oznámila svůj záměr udělat více pro podporu Harkiů. Jde přibližně o dvě stě tisíc Alžířanů, kteří bojovali po boku Francie v alžírské válce v letech 1954 až 1962. Jejich potomci by teď měli mít nárok na vyšší finanční kompenzace.

Francouzi Harkie na konci války opustili a nechali je na pospas vlastní zemi. Alžířané pak většinu z nich zmasakrovali. Některým Harkiům se sice podařilo uprchnout do Francie. Po vstupu do země ale museli žít v uprchlických táborech. V roce 2021 Macron jménem Francie požádal o „odpuštění“.

 Alžírský plyn by mohl ulevit energetické situaci ve Francii

Citlivým tématem je i snížení počtu víz vydávaných alžírským státním příslušníkům. Francie v září 2021 snížila jejich počet na polovinu. Francouzská vláda tento krok odůvodnila tím, že Alžírsko odmítá přijmout zpět své státní příslušníky. Francie omezení zrušila v prosinci 2022. Alžírsko se naopak zavázalo snížit nelegální přistěhovalectví.

Řešení migrace a skutečná spolupráce obou zemí jsou však běh na dlouho trať. „Bohužel pokaždé, když dojde k napětí – ať už ze strany Francie či Alžírska – se debaty opět stočí k ilegální migraci,“ popsal Ghebouli. Na politické neshody podle něj nejvíce doplácejí samotní migranti. „Jediným způsobem, jak tento problém vyřešit, je spolupráce obou zemí,“ řekl.

Přes všechny rozdíly mají Francie a Alžírsko i společné zájmy. Tím hlavním je boj proti militantním džihádistům v Sahelu, zejména po konci francouzské protipovstalecké operace Barkhane v roce 2022. Francie si navíc v důsledku války na Ukrajině uvědomuje, že Alžírsko, jedno z hlavních světových producentů zemního plynu, by mohlo být důležitým dodavatelem energie. Infrastruktura alžírského energetického sektoru je ale v zoufalém stavu a vyžaduje zásadní renovaci.

Francouzský sen o alžírské energii se ale může rozplynout, především kvůli Rusku. To totiž dodává Alžírsku zbraně. Posílení spolupráce mezi evropským státem, který jasně podporuje Ukrajinu, a Alžírskem tak pravděpodobně není v zájmu Moskvy. Podle Ghebouliho je tak Tabbúniho návštěva Francie zásadní. „Bude to velmi důležitá cesta, stěžejní pro bilaterální vztahy. Buď dojde k pozvolnému upevňování vztahů, nebo naopak povede k většímu napětí,“ nastínil Ghebouli.

Autor: Barbora Kučerová

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem

[other_banner_1]

 

 

 

 

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Politika

    Maďarsko nařídilo deseti pracovníkům ruské diplomatické mise, aby opustili zemi.

  2. Společnost

    Provozovatel Eiffelovy věže vyhověl přání hinduistické skupiny, která při své návštěvě z náboženských důvodů požadovala, aby byl přítomný jen mužský personál. Všechny ženy tak byly nahrazeny.

  3. Politika

    Ukrajinský nejvyšší žalobce Ruslan Kravčenko podal 7. září demisi prezidentovi a parlamentu.

  4. Čína

    Čínské úřady cenzurují zprávy o srpnové záplavové katastrofě na nepálsko-tibetské hranici. Dělají to v rámci kampaně Čistý internet 2026, popisuje The Guardian.

  5. Konflikty

    Pirátství u Afrického rohu se dostalo na úroveň, jakou svět za posledních deset let neviděl.

  6. Politika

    Historické vítězství Alternativy pro Německo v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo mezi evropskými vládami znepokojení.

  7. Severní Korea

    Rusko a Severní Korea v pondělí slavnostně otevřely první silniční most přes svou společnou hranici.

  8. Společnost

    Lesní požáry a vlny veder podrývají snahy zlepšit kvalitu ovzduší a chránit lidské zdraví, protože zvyšují vystavení jedovatému polétavému prachu PM2,5, varovala v pondělí Světová meteorologická organizace.

  9. Společnost

    Jamajská vláda v pondělí 7. září předloží králi Karlu III. petici, ve které žádá reparace za africké předky, kteří stovky let trpěli v otroctví.

  10. Islám

    Se začátkem školního roku začal v Rakousku platit zákon, který zakazuje muslimské pokrývky hlavy dívkám mladším čtrnácti let. Norma platí pro veřejné i soukromé školy.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot KlubRegistrovat se

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.