Francouzsko-alžírské sbližování: Setkání prezidentů bude důležité

Paříž - Alžírský prezident Abdal Madžíd Tabbúni by měl koncem června navštívit Francii. I šedesát let poté, co Alžírsko získalo nezávislost, je vztah mezi zeměmi spíše napjatý. Důvodem je například nejen alžírský přístup k novinářům a aktivistům, ale především nedořešená koloniální minulost, píše list Deutsche Welle.

Původně se mělo setkání alžírského prezidenta Abdala Madžída Tabbúniho a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uskutečnit už v květnu. Nejvyšší představitel Alžírska ale schůzku odložil. Podle dostupných zdrojů se ale Tabbúni chystá navštívit Francii koncem června. A pokud k tomu dojde, čeká oba prezidenty diplomaticky náročná debata. Vztahy mezi Francií a Alžírskem totiž nejsou v poslední době příliš vřelé.

Jedním z palčivých témat z letošního roku je například pomoc alžírsko-francouzské novinářce a politické aktivistce Amiře Bouraoui. Francie totiž zabránila tomu, aby byla Bouraoui vydaná z Tuniska do Alžírska, kde jí hrozilo vězení. Místo toho jí francouzské úřady v únoru nabídly, že se může usadit ve Francii.

Bouraoui založila v roce 2014 hnutí Barakat na protest proti tehdejšímu alžírskému prezidentovi, Abdelazízovi Buteflikovi. O pět let později pak vedla další hnutí „Moutawana“. To nakonec dosáhlo toho, že Buteflika v roce 2019 – po dvaceti letech ve funkci – rezignoval na post prezidenta.

Alžírské úřady v roce 2020 Bouraoui uvěznily a následně odsoudily ke dvěma letům ve vězení za „urážku islámu a prezidenta,“ píše Deutsche Welle. Začátkem tohoto roku – poté, co měla Bouraoui zákaz opustit alžírské území – odcestovala do Tuniska, kde jí tamní úřady zadržely.

Francie ale aktivistce povolila vstup do země. Alžírsko tento krok považovalo za urážku a odvolalo svého velvyslance z Paříže. Zároveň přestalo vydávat průkazy pro repatriaci svých občanů vyhoštěných z Francie.

Na konci března spolu Macron a Tabbúni mluvili telefonicky a dohodli se, že se v budoucnu vyvarují podobných „politováníhodných nedorozumění“. Alžírský velvyslanec se po telefonátu mohl vrátit do Paříže, aby pokračoval ve své práci.

Překonávání koloniální minulosti

Podle alžírského zpravodajského webu TSA není o citlivá témata mezi zeměmi nouze. Příkladem může být přístup Alžírska ke svobodě projevu. Tamní úřady letos v dubnu zatkly novináře Ihsane El Kadiho, který vlastnil jednu z mála nezávislých mediálních skupin v zemi. Postup Alžírska kritizovali francouzští intelektuálové i Evropský parlament. Pokud se Macron s Tabbúním setká, bude muset případ se svým alžírským protějškem prodiskutovat.

Největší spor mezi Francií a Alžírskem se ale jednoznačně týká interpretace a připomínání francouzské koloniální nadvlády v Alžírsku. Ta trvala od roku 1830 až do roku 1962 a došlo během ní k alžírské válce, která vedla následně k alžírské nezávislosti.

Macronovy poznámky před 60. výročím nezávislosti v říjnu 2021 však vyvolaly u mnoha Alžířanů negativní reakce. Francouzský prezident totiž obvinil alžírskou vládu z překrucování historie a tvrdil, že tamní vnímání historie je momentálně založené spíše na nenávisti vůči Francii než na pravdě.

Alžírsko na Macronova slova opět reagovalo stažením svého velvyslance na několik měsíců a odepřelo francouzským vojenským letadlům přístup do alžírského vzdušného prostoru.

Podle Zine Ghebouliho, politické analytika a experta na Alžírsko z Rady pro zahraniční vztahy je nezbytné, aby se oba státy zabývaly „koloniální pamětí“. Podle něj se mladší generace Alžířanů snaží prozkoumávat kolonialismus a jeho důsledky. „To by mohlo způsobit určité napětí. Z alžírského hlediska jde o nezbytný krok k dosažení klidnějších vztahů s Francií,“ řekl Ghebouli pro DW. Francie se v minulosti pokusila alespoň o pár symbolických gest, aby uvolnila napětí. V roce 2020 vrátila ostatky partyzánů, kteří v 19. století bojovali proti Francouzům.

Francouzská vláda letos v květnu oznámila svůj záměr udělat více pro podporu Harkiů. Jde přibližně o dvě stě tisíc Alžířanů, kteří bojovali po boku Francie v alžírské válce v letech 1954 až 1962. Jejich potomci by teď měli mít nárok na vyšší finanční kompenzace.

Francouzi Harkie na konci války opustili a nechali je na pospas vlastní zemi. Alžířané pak většinu z nich zmasakrovali. Některým Harkiům se sice podařilo uprchnout do Francie. Po vstupu do země ale museli žít v uprchlických táborech. V roce 2021 Macron jménem Francie požádal o „odpuštění“.

 Alžírský plyn by mohl ulevit energetické situaci ve Francii

Citlivým tématem je i snížení počtu víz vydávaných alžírským státním příslušníkům. Francie v září 2021 snížila jejich počet na polovinu. Francouzská vláda tento krok odůvodnila tím, že Alžírsko odmítá přijmout zpět své státní příslušníky. Francie omezení zrušila v prosinci 2022. Alžírsko se naopak zavázalo snížit nelegální přistěhovalectví.

Řešení migrace a skutečná spolupráce obou zemí jsou však běh na dlouho trať. „Bohužel pokaždé, když dojde k napětí – ať už ze strany Francie či Alžírska – se debaty opět stočí k ilegální migraci,“ popsal Ghebouli. Na politické neshody podle něj nejvíce doplácejí samotní migranti. „Jediným způsobem, jak tento problém vyřešit, je spolupráce obou zemí,“ řekl.

Přes všechny rozdíly mají Francie a Alžírsko i společné zájmy. Tím hlavním je boj proti militantním džihádistům v Sahelu, zejména po konci francouzské protipovstalecké operace Barkhane v roce 2022. Francie si navíc v důsledku války na Ukrajině uvědomuje, že Alžírsko, jedno z hlavních světových producentů zemního plynu, by mohlo být důležitým dodavatelem energie. Infrastruktura alžírského energetického sektoru je ale v zoufalém stavu a vyžaduje zásadní renovaci.

Francouzský sen o alžírské energii se ale může rozplynout, především kvůli Rusku. To totiž dodává Alžírsku zbraně. Posílení spolupráce mezi evropským státem, který jasně podporuje Ukrajinu, a Alžírskem tak pravděpodobně není v zájmu Moskvy. Podle Ghebouliho je tak Tabbúniho návštěva Francie zásadní. „Bude to velmi důležitá cesta, stěžejní pro bilaterální vztahy. Buď dojde k pozvolnému upevňování vztahů, nebo naopak povede k většímu napětí,“ nastínil Ghebouli.

Autor: Barbora Kučerová

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem

[other_banner_1]

 

 

 

 

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .