Pod heslem „Srbsko proti násilí“ lidé opět vyšli do ulic. Odpor v ulicích je nejmasovější od dob protestů vůči svrženému Slobodanu Miloševićovi

Bělehrad – Proevropské opoziční strany svolaly další desítky tisíc srbských demonstrantů k již v pořadí sedmé pokojné protivládní demonstraci. Ty jsou podle srbského prezidenta Aleksandra Vučiće dílem cizích mocností, píše server Euronews

„Buď skončí násilí, nebo skončí Srbsko,“ zvolal v sobotu srbský novinář Smiljan Banjac k davu v hlavním městě. Jeho vyjádření zdůraznilo možný růst radikalizace dosud pokojných protestů, které vládu prezidenta Aleksandar Vučiće viní z propagace „kultury násilí“ ve sdělovacích prostředcích. Děje se tak v závislosti na dvou po sobě jdoucích květnových masových střelbách. Ty si v Srbsku vyžádaly životy 18 lidí – devět z obětí byli přitom školáci.

Čtěte také: Proruská vláda Gruzie se snaží zvrátit dvě dekády pochodu země na Západ. A daří se jí to

Fotografie ze sobotních hromadných protestů ukazují jejich rostoucí sílu. Podle záběrů Radio Free Europe demonstrující pochodovali přes hlavní dopravní tah vedoucí do Bělehradu. Na Twitteru se mezitím objevilo mnoho fotografií z průběhu demonstrace.

https://twitter.com/polidemitolog/status/1670128063244296192?s=20

Protestující kritizují Vučiće ze stále výraznějších autoritářských postojů k upevnění vlivu ve státních institucích. Domáhají se odebrání licence televizním kanálům zobrazujícím násilný obsah a také toho, aby provládní noviny měly zakázáno vyostřovat napětí útoky na politické disidenty.

Podle informací NY Times dav v průběhu pátého protestu volal po odstoupení určitých politiků a Vučiće samotného. Část manifestujících vypustila v davu heliové balónky s transparentem „Vučići, jdi pryč“. Tento jeden z mála občanských postojů dokládá konstantní nesouhlas vůči současné politické reprezentaci uvnitř srbské společnosti.

Autor: hope

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .