Kontroverzní plány na reformu soudnictví prošly v parlamentu prvním čtením. Izraelci se bouří

Jeruzalém – Izraelský parlament schválil v prvním čtení jeden z návrhů zákona, který je součástí justiční reformy. Ta má podle vládního balíčku Benjamina Netanjahua omezit pravomoci Nejvyššího soudu. Výsledky hlasování vyvolaly další vlnu protestů, píše BBC

Izraelci se snažili zhatit projednávání reformy ve 120členném Knesetu všemi prostředky. Aby zabránili hlasování, demonstranti se pokusili přilepit k podlaze u vstupu do jednací síně. I přesto poslanci poměrem 64 ku 56 návrh postoupili do druhého čtení. Návrh zákona v rámci komplexního balíčku soudních reforem odebírá Nejvyššímu soudu pravomoc ve věci revize rozhodnutí ministrů.

Lídři protestů již dříve ohlásili další vlnu celonárodních stávek, pokud by návrh prošel první fází legislativního procesu. Zákonem se ale stane ve chvíli, kdy projde ve všech třech čteních.

Čtěte také: 80 let od masakrů na Volyni: I přes sbližování obou zemí Polsko na omluvu od Ukrajiny stále čeká

„Přišel jsem, protože tato vláda demoluje demokracii,“ odůvodnil svou účast na masovém pochodu jeden z protestujících ve vstupu stanice France24. Na něm se objevují demonstranti s izraelskými vlajkami. Ti zablokovali důležité dopravní uzly a protestovali v blízkosti strategických institucí –⁠ budovy Nejvyššího soudu, prezidentského paláce nebo ministerstva obrany v Tel Avivu. Za účelem jejich rozehnání policie použila vodní děla a v případě neúspěchu i hrubou fyzickou sílu.

Protesty v Izraeli nepřetržitě trvají již od začátku roku. V neděli zveřejněný průzkum veřejnoprávní stanice Kan ukázal, že 43 procent Izraelců je proti vládou navržené změně, zatímco 31 procent ji podporuje, zbytek se nevyjádřil. Podle kritiků jsou ale legislativní úpravy tak významné, že znamenají kritickou hrozbu pro demokratický a právní systém země. Premiér Netanjahu to však vytrvale odmítá. Tvrdí, že zásah do judikatury má pouze zefektivnit její správu.

Autor: hope

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .