Porodnost na Ukrajině výrazně klesla

Kyjev – Porodnost na Ukrajině, která už téměř rok a půl odolává ruské agresi, podle nově dostupných údajů klesla od začátku války o 28 %. V letošním roce se průměrně narodilo 16 tisíc dětí měsíčně, zatímco před ruskou invazí to bylo 23 tisíc za měsíc. Již před válkou se podle OSN očekávalo, že ukrajinská populace do roku 2050 poklesne téměř o polovinu, informuje web The Guardian.

Za prvních šest měsíců letošního roku se v zemi narodilo o téměř 38 tisíc dětí méně než  ve stejném období roku 2021.

Čtěte také: Poslední hodiny demokracie v Nigeru? Wagnerovci si už brousí zuby, Západ otálí

Zatímco porodnost od roku 2015 pravidelně klesá o 7 % ročně, podle ukrajinské společnosti pro analýzu dat OpenDataBot je pokles v období od roku 2021 do roku 2023 největší od získání nezávislosti Ukrajiny v roce 1991. Další výrazně strmý pokles byl zaznamenán v roce 2015 po ruské anexi poloostrova Krym.

„Ukrajina měla již v minulosti jednu z nejnižších porodností na planetě. A pak vypukla válka,“ řekla letos v březnu profesorka demografie na University of Southampton Brienna Perelli-Harris, která se zabývá mírou porodnosti na Ukrajině.

"Až Ukrajinci pocítí větší stabilitu a ochranu, budou si přát více dětí," řekla k tomu lékařka Julia Choda z porodnice v Kyjevě.

Podle nových dat vysokého komisaře OSN pro uprchlíky od února 2022, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, uprchlo do zahraničí na 6 milionů lidí.

Autor: ogo, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Politika

    V Kyjevě a dalších ukrajinských městech demonstrovaly tisíce lidí. Žádají, aby parlament vrátil do funkce odvolaného ministra obrany Mychajla Fedorova.

  2. Společnost

    Evropský soud pro lidská práva jednomyslně rozhodl, že česká policie porušila právo na život Stanislava Tomáše. Toho v roce 2021 zadrželi policisté, kteří mu několik minut klečeli na krku a nohou.

  3. Konflikty

    Obnovená válka mezi USA a Íránem pokračuje už šestým dnem v řadě. Írán zaútočil na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu, Washington přes noc dál bombardoval cíle po celém Íránu.

  4. Společnost

    Policie v Hongkongu přepadla dvě knihkupectví a zatkla pět lidí kvůli podezření z prodeje „pobuřujících“ publikací. Jde už o třetí takový zátah na nezávislé knihkupce v letošním roce.

  5. Společnost

    Italský soud rozhoduje o tom, kdo mohl za zřícení dálničního mostu Morandi v Janově, při němž v roce 2018 zemřelo čtyřicet tři lidí. Rodiny obětí čekají na verdikt téměř osm let.

  6. Společnost

    Japonsko připustilo, že musí lépe čelit cizím zpravodajským aktivitám. Reaguje tak na zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko z Japonska udělalo doupě špionů a klíčový zdroj součástek pro zbraně.

  7. Konflikty

    Rusko podle tajných služeb chystá možný útok na energetické nebo dopravní infrastruktury v pobaltských zemích a v Polsku. Uvedl to litevský prezident Gitanas Nausėda.

  8. Společnost

    Americká imigrační policie ICE pozastavila zastavování vozidel po celé zemi. Reaguje tak na dvě smrtelné střelby svých agentů v Texasu a Maine.

  9. Konflikty

    Evropská unie zakázala nákup a dovoz zlata ze Súdánu. Obchod s ním se podle Unie stal klíčovým zdrojem peněz pro obě strany občanské války, která tam vypukla v roce 2023.

  10. Konflikty

    Americký prezident Donald Trump stáhl svůj nápad na zavedení poplatku za proplutí Hormuzským průlivem, a to jen den poté, co ho ohlásil. Podle něj ho přesvědčili lídři zemí Perského zálivu.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.