Stovky nadšenců se sejdou ve Skotsku, aby hledaly Lochnessku

Highlands – Dobrovolníci z celého světa příští týden vyrazí pátrat po Lochnesské příšeře. Půjde o největší pozorování za posledních 50 let. Průzkumníci využijí nové technologie, včetně dronů s termovizí, píše The Guardian.

Před devadesáti lety se Lochnesská příšera dostala do povědomí širší veřejnosti. Aldie Mackay, tehdejší manažerka hotelu Drumnadrochit, jednoho večera vtrhla do baru a ohromeným návštěvníkům popsala, že viděla „vodní bestii“. Noviny Inverness Courier se jejího pozorování tenkrát chytly a mýtus o záhadném monstru se začal rychle šířit.

Čtěte také: Kam (do)pluje Čína? Nová síla ve světových oceánech

Nessie, jak se příšeře ze skotského jezera Loch Ness přezdívá, má mnoho obdivovatelů. Stovky z nich se příští týden sejdou – osobně i online – a pokusí se vodní nestvůru najít. Podle listu The Guardian má jít o největší organizovaný lov za posledních 50 let. Pátrání proběhne ve spolupráci s dobrovolným výzkumným týmem Loch Ness Exploration.

Prozkoumávání hladiny bude trvat dva dny. Dobrovolníci z celého světa budou pozorovat jakékoliv nevysvětlitelné pohyby a zlomy ve vodě. K tomu využijí i průzkumná zařízení. Ta zatím na jezeře Loch Ness nikdo nepoužil. Půjde například o drony s termovizí, které pomocí infračervených kamer pořídí tepelné snímky vody. Průzkumníci mají pracovat i s hydrofonem. Ten detekuje akustické signály pod vodou.

Nedávno zrekonstruované centrum Loch Ness se nachází ve starém hotelu Drumnadrochit, kde pracovala Aldie Mackay. V průběhu let se vědci a amatérští nadšenci snažili najít důkazy o existenci velké ryby v jezeře hlubokém 230 metrů. Odhadovalo se, že jde například o jesetera, nebo dokonce o prehistorického mořského plaza, jako je plesiosaurus. Pátrání však byla pokaždé neúspěšná.

Autorka: baku, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .