Začínají volby v Zimbabwe, tamní prezident usiluje o druhé funkční období

Harare – Zimbabwská opozice se snaží sesadit stranu ZANU-PF kandidujícího prezidenta Emmersona Mnangagwy. Strana zemi vládne od roku 1980, píše server Deutsche Welle.

Obyvatelé Zimbabwe jdou ve středu k volbám, ve kterých zvolí radní, poslance i prezidenta. Stávající prezident Emmerson Mnangagwa z vládnoucí Africké národní unie Zimbabwe - Vlastenecké fronty (ZANU-PF) se utká s 11 dalšími kandidáty. ZANU-PF vládne Zimbabwe od získání nezávislosti na britské koloniální nadvládě v roce 1980.

Čtěte také: Už nejsme jenom lidské stroje, zní z Afriky. Dokáže kontinent profitovat z minerálů zítřka?

Středeční volby v africkém Zimbabwe se konají čtyři roky po smrti Roberta Mugabeho, slavného diktátora a otce současného režimu, který vládl v letech 1987 až 2017. V zemi od Mugabeho konce po převratu vládne Mnangagwa jako jeho někdejší viceprezident.

Stávající prezident usiluje o druhé a poslední funkční období. Zimbabwská ústava, schválená v rámci reformy v roce 2013, umožňuje prezidentům vykonávat funkci maximálně dvě pětiletá období.

Opozice v zemi je ale stále soustavně šikanována a perzekvována. Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole absolutní většinu, bude se 2. října konat druhé kolo voleb.

Americké ministerstvo zahraničí vyjádřilo před volbami obavy z politického násilí. Mluvčí ministerstva zahraničí kritizoval odepření pověření mezinárodním novinářům a místní občanské společnosti, aby mohli volby pokrýt. USA již několik let uvalují na Zimbabwe sankce.

Zimbabwe se potýká s řadou hospodářských problémů, včetně ohromující 175,8% inflace. Rovněž bojuje s rostoucí krizí životních nákladů. Místní měna ztratila v červnu vůči americkému dolaru více než polovinu své hodnoty a země dluží miliardy dolarů.

Autorka: hedr, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .