„Dodavatelé mají spoustu zbraní.“ Civilisté v Súdánu nakupují pistole, jejich cena klesá

Chartúm – Konflikt v Súdánu trvá už čtyři měsíce, a tamní obyvatelé jsou tak stále v nebezpečí. Kromě každodenních bojů mezi vládní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory čelí civilisté i zvýšené kriminalitě v ulicích, informuje BBC.

Sehnat zbraň v Súdánu je poměrně snadné. Tamní černý trh se zbraněmi je totiž „nabitý“ puškami AK-47, popsal pro BBC jeden z překupníků. A protože je ruských kalašnikovů v hlavním městě hodně, jejich cena začala klesat.

Důvodem narůstajícího počtu zbraní v Súdánu je válka, která vypukla v dubnu. Na jedné straně konfliktu stojí oficiální armáda – vedená Abdalem Fattáhem Burhánem, který je de facto hlavou státu – a na té druhé milice známé jako Jednotky rychlé podpory (RSF), v jejichž čele stojí Muhammad Hamdan Dagalo, přezdívaný „Hamedti“. 

Jeden z překupníků zbraní pod podmínkou anonymity uvedl, že ačkoli jsou někteří jeho dodavatelé vysloužilí armádní důstojníci, většina z nich pochází z řad RSF. Nabídka kalašnikovů převýšila poptávku poté, co došlo k „bitvě u Bahri“. Tak tamní obyvatelé označují střet, který vyeskaloval tři měsíce po začátku války, jež je pro Súdán noční můrou. 

Na ulicích Bahri ležely mrtvoly vojáků. Jednotky RSF – které ovládají velkou část města, stejně jako súdanskou metropoli Chartúm a druhé největší město Omdurmán – způsobily vládním silám těžké ztráty. „Mnoho vojáků padlo do zajetí a mnoho dalších zabili, takže naši dodavatelé teď mají spoustu zbraní,“ řekl překupník.

Překupníci vozí zbraně lidem domů

Současná situace pro prodejce zbraní znamená i to, že nemusejí čekat, až jim někdo propašuje AK-47 přes saharskou poušť. Pušky většinou proudí z Libye, kterou překupník popsal jako „otevřený trh se zbraněmi“. To jen dokresluje situaci, ve které se státy z oblasti severní Afriky momentálně nacházejí.  

Pašované zbraně z Libye dříve putovaly většinou k rebelům, kteří byli zapleteni do nějakého dlouhodobějšího konfliktu – ať už v Súdánu nebo v okolních státech jako je třeba Čad. Obchodníci teď ale mají nové zákazníky – obyvatele hlavního města. Ti se totiž bojí války a nebezpečí na vlastním prahu.

Pětapadesátiletý otec šesti dětí, který pochází z Chartúmu, řekl, že si koupil kalašnikov kvůli rostoucí kriminalitě a „potenciálním útokům“ svých spoluobčanů. „Mohli by na vás z jakéhokoliv důvodu zaútočit. Mohlo by to přerůst v etnickou válku. Nikdy nevíte, co se může stát. A toho se bojíme nejvíc,“ dodal.

Když se civilisté dozvědí, že je možnost si od někoho koupit zbraň, spojí se s překupníky, kteří jim pušky dovezou až domů. Zároveň kupujícím rychle předvedou, jak se zbraní zacházet.

Nárůst kriminality zvýšil poptávku po zbraních

Civilisté sahají po zbraních především kvůli tomu, že kolaps správy země – včetně policie, soudů a vězeňské služby – způsobil nárůst kriminality. Na začátku války došlo například k masovému útěku trestanců z největší věznice v Chartúmu a otrlí zločinci jsou momentálně v ulicích hlavního města. 

Kriminalita prudce vzrostla i proto, že mnoho podniků kvůli konfliktu zavřelo. To vedlo k zvýšení nezaměstnanosti v době, kdy se zvedaly životní náklady, protože je v zemi nedostatek základních potravin. I přes finanční problémy lidé ale nakupují zbraně. Na první místě mají totiž bezpečnost – zvláště v momentě, kdy ve městech dochází k drancování domů a znásilňování žen. 

Obyvatelé měst nicméně poptávají spíše pistole než AK-47. Především proto, že je snažší je používat a nosit u sebe – ať už jdou na čerpací stanici nebo na trh. 

Překupník zbraní BBC prozradil, že pistole jsou teď čtyřikrát levnější. Jedna krátká zbraň dřív stála 800 tisíc súdánských liber – zhruba 30 tisíc korun – dnes ji ale prodává za 200 tisíc. „Pořídit si pistoli bylo dražší kvůli licenci. Teď už si ji ale nikdo nemusí pořizovat. Stačí si koupit zbraň a používat ji,“ řekl překupník, kterému se dle jeho slov daří dobře, protože prodeje jsou teď rekordní. 

Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Migrace

    Více než tisíc evropských zdravotníků a zdravotnic Evropou vyzvalo europarlament, aby odmítl zpřísnění deportací nelegálních migrantů.

  2. Írán

    Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před rychle se zhoršující zdravotní krizí na Blízkém východě. Regionální ředitelka Hanan Balkhy uvedla, že bez okamžitého zastavení bojů hrozí kolaps zdravotní péče ve více zemích.

  3. Příroda

    Objev dosud nejstarších známých pozůstatků psa dokazuje, že vztah mezi lidmi a psy sahá hluboko do pravěku. Štěně, které žilo před zhruba 15 800 lety na území dnešního Turecka, je podle analýzy DNA starší než dosud známé nálezy.

  4. Ukrajina

    Spojené státy podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhují Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za stažení ukrajinských jednotek z částí Donbasu, které má Kyjev stále pod kontrolou.

  5. Dánsko

    Dánská premiérka Mette Frederiksen podala demisi poté, co její třístranná koalice utrpěla výraznou porážku v parlamentních volbách. V zemi nyní začínají jednání o sestavení nové vlády, která mohou být dlouhá a komplikovaná.

  6. USA

    Podpora amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla na historicky nejnižší úroveň od jeho návratu do Bílého domu.

  7. Ukrajina

    Během 23. a 24. března se odehrála jedna z největších leteckých ofenziv od začátku ruské války v Ukrajině. Rusko během jediného dne vyslalo na Ukrajinu téměř tisíc dronů. Útoky si vyžádaly nejméně sedm mrtvých a desítky zraněných.

  8. Írán

    Spojené státy předložily Íránu patnáctibodový plán na ukončení války, který zahrnuje měsíční příměří. Návrh měl být Teheránu předán prostřednictvím Pákistánu.

  9. Meta

    Technologická společnost Meta musí zaplatit pokutu 375 milionů dolarů (zhruba 9,4 miliardy korun) poté, co ji porota v americkém státě Nové Mexiko uznala odpovědnou za ohrožení dětí na sociálních sítích.

  10. Severní Korea

    Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země „nevratně“ upevní svůj status jaderné velmoci, a označil Jižní Koreu za „nejnepřátelštější stát“. Ve vystoupení před parlamentem zdůraznil, že pouze silná vojenská moc může zajistit přežití režimu.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .