Školy v krytech a výuka o minách. Ukrajinské děti se vrací do lavic

Kyjev – S příchodem 1. září a nového školního roku řeší Ukrajina dopady války na kvalitu vzdělávání. Podle agentury UNICEF ruská armáda pokračuje v útocích na školy a vzdělávací zařízení, píše zpravodajský web BBC.

Regina De Dominicis, regionální ředitelka Unicefu pro Evropu a Střední Asii, řekla, že "na Ukrajině pokračují útoky na školy, které zanechávají děti v hlubokém stresu a bez bezpečného prostoru pro učení. Ukrajinské děti tak mají nejen problémy s pokrokem ve vzdělávání, ale také s tím, aby si uchovaly to, co se naučily, když jejich školy plně fungovaly,"

Čtěte také: 222 jednolůžáků pro 506 lidí. Plovoucí uprchlická ubytovna coby smrtící past

Ukrajinské úřady uvádějí, že během války bylo zničeno více než 360 vzdělávacích zařízení a přes 3000 jich bylo poškozeno. Kvůli velkému nebezpečí bude řada žáků studovat dálkově. Rozhodnutí o takové formě studia závisí na lokálních úřadech, na bezpečnostní situaci v jednotlivých regionech a na tom, zda mají školy protiatomové kryty. V Charkově, jež je častým terčem útoků, bude výuka probíhat převážně na dálku. Tamní úřady ovšem vybudovaly 60 učeben ve stanicích metra, aby zajistily určitou formu osobního vzdělávání.

Přibližně 80 000 žáků se bude přihlašovat z Ruskem okupovaných území na Ukrajině. "Je to pro nás velká výzva a pro ně je to nebezpečné, protože okupanti vyhrožují jim i jejich rodičům, pokud zjistí, že pokračují ve studiu na ukrajinských školách. Je to velmi citlivá bezpečnostní otázka a školy neříkají, kdo tito žáci jsou, protože to může ohrozit jejich životy a zdraví," říká náměstek ministra školství Andrij Staškiv.

Válečným podmínkám se přizpůsobují rovněž školní osnovy. Zavádí se například povinná výuka o minách. V kurzu vystupuje slavný pes Patron, který vyčmuchává miny, aby byla lekce přístupnější i mladším dětem. Rovněž se vyřazuje studium řady ruských spisovatelů.

Autor: adne, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Ukrajina

    Švédsko plánuje přispět 100 miliony dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Příspěvek oznámila švédská vláda v pátečním prohlášení.

  2. Politika

    Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se vyjádřil ke svému dlouholetému vztahu se sexuálním predátorem a finančníkem Jeffreym Epsteinem. Uvedl, že lituje, že se s ním kdy seznámil.

  3. Bezpečnost

    Evropské země podle agentury Bloomberg poprvé od konce studené války diskutují o vytvoření vlastního jaderného obranného systému. Ty nyní chrání americký jaderný deštník, rozmístěný po kontinentu.

  4. Planeta

    Západní Evropu sužují silné deště, provázející bouři Nils. Ve Francii je okolo 450 tisíc domácností bez elektřiny, ve Španělsku a Portugalsku bylo tisíce lidí evakuováno. Školy jsou zavřené a integrovaný záchranný systém byl uveden do stavu vysoké pohotovosti, několik lidí už zemřelo.

  5. ICE

    Trumpova administrativa se chystá ukončit kontroverzní deportační operaci Metro Surge v Minnesotě. Uvedl to takzvaný „migrační“ car Tom Homan.

  6. Švýcarsko

    Švýcaři rozhodnou v referendu o konci přijímání azylantů, sjednocování jejich rodin při překročení 9,5 milionu obyvatel i dalších restrikcích v případě, že populace překročí 10 milionů obyvatel.

  7. Obrana

    Ve čtvrtek 12. února se v Bruselu uskutečnilo pravidelné jednání ministrů obrany NATO. Za českou stranu se ho zúčastnil Jaromír Zůna. Prvotním tématem byla debata o zvýšení vojenských výdajů členských zemí Severoatlantické aliance.

  8. Politika

    V Bangladéši se uzavřely volební místnosti a počítají se hlasy v prvních volbách od protestů tamní generace Z. Jde v nich o budoucí stabilitu osmé nejlidnatější země na světě, kdy mezi voliči zároveň panuje naděje na návrat k demokracii.

  9. Arktida

    NATO zahájilo misi Arctic Sentry, která má posílit přítomnost aliance v arktickém regionu a snížit napětí vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho touhou ovládnout Grónsko. 

  10. Ukrajina

    Evropský parlament ve středu 11. února podpořil na plenárním zasedání půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Parlament hlasoval ve prospěch peněžní pomoci napadené zemi v poměru 458 ku 140. Pomoc má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .