Francie zahájila proces stahování svých vojsk z Nigeru

Paříž – Francie diskrétně zahájila jednání s vládnoucí armádou v hlavním městě Nigeru Niamey o „stažení některých složek“.  Podle serveru Le Monde se tak stalo poté, co odmítla vyhovět požadavkům junty po tamním armádním převratu na konci července.

Pět týdnů po proběhlém vojenském převratu Paříž odstartovala rozhovory o přesunu části svých sil z Nigeru, afrického státu uprostřed Sahelu. Francie původně nechtěla akceptovat návrhy nigerijské armády, která by z odchodu francouzských vojáků vytěžila politické body. V úterý ale nakonec vláda vyjednávání přece jen zahájila.

Nigerský premiér jmenovaný armádou Ali Mahamane Lamine Zeine také potvrdil, že jsou v kontaktu s Francií ohledně „velmi rychlého“ odchodu francouzských jednotek.

Čtěte také: Poslední hodiny demokracie v Nigeru? Wagnerovci si už brousí zuby, Západ otálí

Paříž se dostala do sporu s armádními generály Nigeru poté, co odmítla uznat puč. Ten svrhl prezidenta Mohameda Bazouma – francouzského spojence. Francouzský prezident Emmanuel Macron nadále podporuje Bazouma, který zůstává ve vazbě. K jeho sesazení došlo v noci z 26. na 27. července, kdy nigerští vysocí důstojníci oznámili vytvoření Národní rady pro spásu vlasti.

Na začátku srpna dala junta Francii měsíc na stažení z nigerijského území poté, co vypověděla dohody o vojenské spolupráci mezi Paříží a Niamey. V předvečer vypršení ultimáta – 2. září – opět demonstrovaly tisíce obyvatel Nigeru proti přítomnosti francouzské armády.

Poslechněte si: PULS | Nejdřív Súdán, teď Niger. Co se to děje v nestabilním Sahelu?

Minulý týden se na neformálním summitu ve španělském Toledu setkali ministři zahraničí a obrany Evropské unie. Podle serveru POLITICO jednali o možnosti uvalení sankcí jako reakce na svržení prezidenta Mohameda Bazouma, který byl demokraticky zvolen v roce 2021. Výsledkem unijního jednání ministrů zahraničí byla dohoda o vytvoření právního základu pro následné cílené sankce proti vůdcům převratu.

V rozhovoru s novináři pak hlavní diplomat EU Josep Borrell uvedl, že gabonský puč by mohl „zvýšit nestabilitu v celém regionu“, a proto je potřeba se zamyslet, jaká bude evropská reakce.

V Nigeru je údajně stále rozmístěno přibližně 1 500 francouzských vojáků. Převrat je považován za další ránu francouzskému vlivu v Africe po vojenských převratech v Mali v roce 2020 a loňské v Burkině Faso.

Autorka: hedr, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]