První etničtí Arméni odešli z Náhorního Karabachu. Obávají se čistek

Jerevan -  Téměř 3000 etnických Arménů se rozhodlo odejít z Náhorního Karabachu do Arménie. Tamní premiér Nikol Pašinjan řekl, že zbylí Arméni v tomto sporném regionu čelí nebezpečí etnických čistek, informoval list Guardian.

Baku v minulém týdnu zahájilo vojenskou operaci v Náhorním Karabachu, tedy v regionu, který je po desítky let zdrojem napětí mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Zhruba 24 hodin po zahájení této operace se oblast Náhorního Karabachu vzdala ázerbajdžánským silám. Nyní se mnozí tamní Arméni rozhodli, že se z oblasti vystěhují pryč.

Zhruba 3 tisíce etnických Arménů do pondělního rána překročilo hranice Arménie. Někteří z příchozích se shledali se svými rodinami na arménském území po více než 10 měsících. Region byl totiž po mnoho měsíců pod blokádou a Baku zablokovalo jedinou přístupovou cestu - takzvaný Lačinský koridor.

Čtěte také: Zelenský ve váhajícím Washingtonu: Bez další pomoci prohrajeme válku!

Představitelé arménské samosprávy v Náhorním Karabachu předpokládali, že do Arménie se přestěhují tisíce etnických Arménů. Jejich odchodu by měly asistovat ruské jednotky, které na území několik let sloužily jako mírové složky.

K situaci se vyjádřil arménský premiér Pašinjan. Prohlásil, že jeho vláda "srdečně vítá své bratry a sestry z Náhorního Karabachu". Řekl také, že etničtí Arméni v enklávě stále čelí nebezpečí, že se stanou obětmi etnických čistek. "Etničtí Arméni potřebují efektivní ochranu před etnickými čistkami. Jinak hrozí, že budou vytlačeni ze svého rodiště," řekl Pašinjan.

"Skoro 99 % z nás preferuje odchod z naší rodné země," řekl David Babajan, poradce prezidenta arménské samosprávy v Náhorním Karabachu.

Etničtí Arméni nepřijali ázerbájdžánské záruky, že vláda v Baku bude jejich práva respektovat. Jerevan ihned vyzval OSN, aby do regionu vyslalo pozorovací misi OSN, jež by monitorovala dodržování lidských práv a bezpečnost v oblasti.

Autor: Kuba, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

Svět právě teď

Aktualizováno

  1. Čína

    Čína nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu, pokud přijme přímou vládu Pekingu, kterou Tchaj-wan dlouhodobě odmítá.

  2. Norsko

    Norská prokuratura žádá, aby Marius Borg Høiby, syn korunní princezny Mette-Marit, dostal sedmiletý trest. Høiby čelí čtyřiceti obviněním, zahrnující i čtyři případy znásilnění a závažné napadení.

  3. Ukrajina

    Ukrajinská bezpečnostní služba SBU uvedla, že Rusko spustilo operaci zaměřenou na maďarskou menšinu v Zakarpatské oblasti s cílem přiživit napětí mezi Ukrajinou a Maďarskem.

  4. Írán slibuje odvetu za svého bezpečnostního činitele Alího Laridžáního, zabitého izraelským úderem.

  5. Kuba

    Kubánské úřady po více než 24hodinovém výpadku elektřiny téměř obnovily její dodávky. 

  6. Libanon

    Izraelská armáda oznámila, že její jednotky zahájily „omezené a cílené pozemní operace“ proti Íránem podporované ozbrojené skupině Hizballáh v jižním Libanonu.

  7. Planeta

    Nová analýza satelitních snímků odhalila desítky velkých úniků metanu z ropných a plynových zařízení po celém světě. Metan se přitom podílí zhruba na čtvrtině globálního oteplování.

  8. Afghánistán

    Při pákistánském leteckém útoku na nemocnici v Kábulu bylo zabito přes 400 lidí a 250 zraněno, uvedl mluvčí afghánské vlády. Jde o prudkou eskalaci konfliktu, obnoveného v únoru.

  9. Rusko

    Lidé v Rusku hlásí výpadky aplikace Telegram. Tamní úřady zároveň tlačí na přechod k domácí alternativě podporované Kremlem.

  10. Írán

    Izraelský ministr obrany Israel Katz uvedl, že při izraelském útoku byl zabit íránský bezpečnostní činitel Alí Laridžání.

Zkuste to bez reklamy a s dalšími výhodami Voxpot Klubu.

Voxpot Klub Registrovat se

Nastavení cookies

Na této stránce používáme soubory cookies. Pro více informací nebo změnu nastavení navštivte stránku informace o zpracování cookies .